Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, Václav Neckář, Jitka Zelenohorská, Jaroslav Satoranský, Vladimír Šmeral, Ferdinand Krůta, František Řehák (více)Obsahy(1)
Film Skřivánci na niti natočil v roce 1969 Jiří Menzel na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. Dlouhých dvacet let zůstal film uzavřen v trezoru, protože vypovídal o absurdní realitě české společnosti padesátých let, která měla zůstat navždy skryta. Děj satirického filmu se odehrává na šrotišti kladenských oceláren, jež se stalo pracovním táborem pro ty, které komunistická společnost vyvrhla až na samý svůj okraj a zde je hodlala převychovat k obrazu svému. Vedle sebe se tak sešli prokurátor, který nechtěl pochopit, že právo by se mělo podřídit politickým cílům totalitní moci, adventista, odmítající chodit v sobotu do práce, filozof, nehodlající své myšlení vtěsnat do nových pouček, saxofonista, jehož nástroj byl odsouzen coby buržoazní přežitek, živnostník a řada dalších. O kus dál pracují „kopečkářky“, dívky a ženy, jež jediné východisko viděly v útěku za hranice, který se však nepodařil... Každá postava je poznamenaná tragickým lidským osudem, ale pohled Bohumila Hrabala je hřejivě lidský, plný porozumění a hledající v každé beznadějné situaci jiskřičku naděje. Jeho hrdinové, oblečeni do starých hadrů, se sice hrabou ve starém železe, ale zdají se šťastnější než ti, kteří je sem poslali. Do kin se tvrdě zakázaný film dostal až po jednadvaceti letech, premiéru měl v lednu 1990. Diváci jej až zpětně mohli zařadit do sledu zdařilých adaptací hrabalovských předloh, jejichž tvůrcem byl Jiří Menzel. Na Berlinale 1990 získal hlavní cenu Zlatého medvěda. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (394)
95% - Poezie, humor, prvotřídní herectví, Menzel... Neumím správně popsat, co jsem cítil při sledování tohoto filmu. Kdybych se o to pokusil, užíval bych výrazy typu "unešenost, pobavenost, nostalgie, sympatie, touha", rozepisoval se tady o švejkovské filosofii, aneb "kterak ten náš národ všechna svinstva s vtipem přežije", citoval bych Kurase i Heydricha, co kdy o nás napsali, a na závěr bych dodal, že přes to všechno věta "Kam zmizel Mlíkař?" spolu s posledním záběrem kamery tento film symbolizuje. Já se o to ale radši ani nepokusím :o) ()
Intelektuálové, živnostníci a všichni ostatní političtí provinilci jsou nasazeni na práce v kovošrotu za „lepší zítřky naší milované socialistické vlasti“. Hrušínský jako zapálený straník je skvělý. Ale ta jeho úchylka: snažit se umýt romské dívky. No já nevím. Filozofující Brodský působí krásně kontrastně s tunami zrezivělého železa. Místy je na tomto místě tak neuvěřitelný, až mi připomíná anděly z Nebe nad Berlínem (film Wima Wenderse). Na co určitě ještě jen tak nezapomenu je paní učitelka vedoucí pionýry a rozdávající rudé šátky. Ta je jak vystřižená z Rudého práva. Tady ale pozitiva končí. Celý film působí mírně nudně a jako celek mě vlastně ani nezaujal. Kam se poděla Menzelova virtuozita z Ostře sledovaných vlaků? A kde je ta živelnost typická pro Postřižiny a Slavnosti sněženek? ()
U nás je i nemožné možným....ale kam sakra zmizl ten mlýkář? Možno ten úplne najodvážnejší antikomunistický film, natočený v dobe komunizmu, aký tu máme. Je to skôr vďaka jeho doslovnosti, pretože tých alegórií na systém so skrytými významami bolo v českej novej vlne viacero. Ale som rád, že mi konečne sadol nejaký Menzelov film a nie je to Vesnička. Výborne tu napríklad funguje romantická linka, ktorá je jednou z najsilnejších, aké som mal kedy možnosť vo filme vidieť. Prostredie, kde sa Skřivánci odohrávajú, pripomína akési bezčasé dystopické sci-fi, čím sa zvyšuje jeho nadčasovosť, pretože hocikedy a hocikde môže niekomu začať chýbať nejaký ten mlíkář... ()
Další dílo Jiřího Menzela zfilmované podle povídky Bohumila Hrabala, které leželo dvacet let zamčeno v trezoru. Po shlédnutí musí být každému jasné proč. Menzel dokonale vykreslil dobovou atmosféru, pro ktrerou si vybral místo kladenských oceláren, kde jsou umístěni lidé, kteří se provinili proti politickému smýšlení. Celý příběh je vyprávěn krásným poetickým stylem, doplněn o celou řadu grotestních situací a veršů citovaných Vlastimilem Brodským. Všichni herci podávají kvalitní výkony (hlavně Hrušínský s Neckářem). Lepší čtyři hvězdičky..... ()
Nezažil jsem ono období, necítím mrazení při dobových situacích a určitě mi leckterá souvislost unikne. Jenže ta optika růžových brýlí ukázaná skrz nuceně hřejivé dialogy ve zlých podmínkách a náhlá zamilování bez zamyšlení nad budoucností, tomu já prostě nevěřím. Menzelovská topornost, zvýrazněná o zírajícího naivku Neckáře a brebentící ženské osazenstvo, to je kombinace, která se mi právě tady zajídá natolik, že se jakékoli vtipné situace nebo příjemně absurdní hlášky v tom marastu kolem ztratí. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (24)
- Světovou premiéru na Blu-ray měl film 18. července 2022. Blu-ray vydala anglická společnost Second Run, která se specializuje na nezávislou filmovou tvorbu střední a východní Evropy. Disk vychází z nového 4K restaurování Českým národním filmovým archivem v české zvukové verzi s anglickými titulky. Jako bonus je zde: Jiří Menzel: 7 otázek: svérázné zamyšlení nad filmem a jeho historií (natočené režisérem v roce 2011 speciálně pro Second Run), Menzel v diskusi s filmařem Shivendrou Singhem Dungarpurem, Menzelův studentský snímek Umřel nám pan Foerster (1963) a trailer. Vydání doprovází 20stránkový booklete obsahující esej autora Petera Hamese a úvod kameramana Jaromíra Šofra. (lexa.k)
- Názov filmu vychádza z detskej hry. Kúsky chleba sa priviažu na niť a hodia sliepkam. Tie potom chlieb vyzobú a zostanú visieť na nitiach, zviažu sa a zostanú pevne v moci detí. (Raccoon.city)
- Václav Neckář (Pavel Hvězdář) si kvůli své roli musel každý den před natáčením ondulovat vlasy. (Kamkon)
Reklama