Poslední aristokratka

"Maminka byla vždycky tak půvabná. - Ano, kromě doby, kdy čekala Vás. To děsila i psy nadlesního." Poslední aristokratka je veskrz úsměvná jednohubka, u níž jsem se sice neválel smíchy, nicméně mě v nejednom momentě dokázala celkem nenásilně pobavit. Ústřední "Kostkové trio" se mi zdálo poněkud sušší (postava Vivien mi přišla velkou část děje vyloženě pitomá), zatímco "služebnické trio" si své role vyloženě užívalo - hlavně Eliška Balzerová se svou ořechovkou a Pavel Liška se svým vypelichaným hypochondrismem. Tvůrci možná mohli trochu více zatlačit na humornou notu, protože ve výsledku jde o vesměs průměrnou komedii, jež v rámci žánru nijak výrazně nevyčnívá. P.S. "Na hraběcí exponáty, prosím, nesahat." (07.01.2021)

Jiří Vejdělek není žádný režijní génius, že se tenhle film nepovede bylo ale jasné od počátku. Předloha totiž vyniká humorem pracujícím především se značnou nadsázkou. Pokud je zapsán v knize, může působit lehce a osvěživě. Pokud se ale zfilmuje, vznikne série notně ujetých a přepálených scén, které nemají s realitou už vůbec nic společného a navíc zpravidla nejsou ani vtipné... Celkový dojem: 45% (11.01.2021)

Nenáročná podívaná, která ani nemá ambice být něčím víc, tak proč za to strhávat hvězdičky? U sledování jsem si odpočinul, zasmál se, pokochal se záběry z ptačí perspektivy a to mi u současné české komedie i stačí. Humor se obejde bez vulgarit a dvojsmyslů, většina postav je sympatických, hodnocení tu nízké, proto místo 4* dávám plnou palbu. (10.02.2024)

„Vy myslete na to pěkné, co vás čeká. Tady už se na vás všichni moc těší.“ Zas tak moc ne…Po zkušenostech s Vejdělkovými filmy posledních let (z nich je každý další ještě o něco slabší než ten předchozí), jsem měl malá očekávání. A překvapení se nekonalo. Fakt, že jsem se poprvé zasmál až v 18. minutě, nevěstil nic dobrého. Jenže těch míst k zasmání už příliš nepřibylo, a to je i na zcela nenáročnou komedii dost málo. Ve výsledku tak nebavily ani hlášky či situace, ale čistě postavy a pár jejich světlých momentů. Ještě se ctí to ustáli elegantní Procházková („V mém chovu není slabších kusů.“), „původní“ Pechlát, Balzerová s ořechovkou a hypochondr Liška (když zrovna nezpíval). Ostatní šeď, na opačné straně naopak Dyková, která měla přesně 1 dobrou scénu s husím „hambáčem“, jinak to u ní byla čirá tragédie (a ta trvá už pár let). Částečně to vytahuje nahoru technická stránka (hudba, kamera, kostýmy), ale když si film porovnám s předchozí rovněž poměrně slabou Tátovou volhou, sklouznu tentokrát jen ke 2*. (01.03.2020)

Jestli je předloha tak skvělá jak se o ní traduje, tak do filmu se toho podařilo přenést opravdu pramálo. Chtěl jsem vydržet do konce snad jen z úcty k Elišce Balzerové, ale chvílemi to byla muka. Bylo to cukrkandlové, herecky teatrální, bez atmosféry a až na pár úsměvných vtípků bohužel i nudné. Hudba, skládající se z jedné, stále se dokola opakující se smyčky, mě po krátké chvíli vyloženě vytáčela. A titulková písnička byla tragická. Asi se moc tlačilo na pilu nebo to chtělo jiného režiséra. Zlatá Tátova volha. (01.01.2021)