Poslední aristokratka

Úsměvná filmová jednohubka, která má tři přednosti. Tou první je příjemné herecké obsazení, Martin Pechlát s Pavlem Liškou mě bavili + paní Eliška byla opět úžasná. Tou druhou je krásné snoubení kamery s exteriéry/interiéry, panu Smutnému by se mělo oficiálně zakázat stárnout a roky začít od teď odečítat. Třetím plusem je pro mě hudba, velmi dobře zvolená, hezké pohlazení pro má ouška. Takže u mě dobrý. (06.11.2019)

Současná aristokratická knižní série Evžena Bočka se v mezičase postupně rozrostla na pentalogii, přičemž každý jednotlivý díl se pomalu, ale jistě, stává bestsellerem. V takové situaci by bylo spíše převapením, pokud by žádný filmový přepis nevznikl. A jaký je tedy výsledný film? Není to tak katastrofální Vejdělek jako jindy. Jen to obsazení je až příliš vyhovující aktuálnímu vkusu. A nesneslo by samozřejmě autentické Američany v rolích Američanů. Na každý pád vzniklo cosi líbezně vánočního a v tomto ranku je i průměrný film vlastně radostnou zprávou. Vzpomeňme na takové experimenty jako Přijde letos Ježíšek? (16.01.2021)

Na Poslední aristokratce je smutné, že půjde zřejmě o nejlepší zimní komedii následujících (tý)dnů (lepší než Ženská na vrcholu, Špindl 2 a Šťastný nový rok). Ještě smutnější je, že jde téměř výlučně o zásluhu Vladimíra Smutného. Ten ví, z jakého úhlu herce snímat, aby měl záběr nějakou dynamiku a nebylo třeba zbytečně stříhat. Když si mezi sebou postavy nevyměňují hlášky prozrazující snahu být vtipný za každou cenu, a sledujeme jenom pásma hezkých obrázků jako z videa na podporu turismu (jakkoli inspirací byly spíš Tři oříšky pro Popelku), je film docela příjemný. ___ Jeho větší část bohužel tvoří pásmo sitkomových scének s teatrálními herci, které nespojuje žádné ústřední téma, žádná substance (která úplně chybí postavám, proměňujícím se čistě dle toho, kde je scénář zrovna potřebuje mít - „hlasem rozumu“ je tak třeba po devadesát procent stopáže Frank, ale krátce před koncem na sebe rozumné rozhodnutí za celou rodinu vezme Vivien, jednající do té doby naprosto iracionálně). Snad kromě sdělení, že české koblihy jsou lepší než americké donuty a lhaní a zatajování je v pořádku, pokud z něj dokážete vybruslit nějakým podrazem (nebo tím, že se dobře prodáte). Z motivů exponovaných v úvodu (americká kamarádka, ztracené plechovky, abstinence, nestabilní lustr...) je později smysluplněji zužitkováno pouze nacistické splachovadlo (yep!) a seznámení s Maxem, které žel svou lyričností/sladkobolností narušuje nadsazenou stylizaci zbytku filmu.___ Ze všeho ostatního, co slibuje zápletku, jsou vytěženy pouze další nikam nevedoucí situační gagy. Nejen s ohledem na skoro dvouhodinovou stopáž jsou takřka nulový vývoj a epizodická stavba, jakkoli odpovídají předloze, krajně nešťastné. Jiří Vejdělek jinak potvrzuje, že řemeslo zvládá velmi dobře (až na ta CGI letadla a stejně fejkový New York) a divákům nedůvěřuje vůbec, pročež téměř bez ustání hraje hudba prozrazující nám, zda se máme smát, nebo plakat. U titulkové písničky od No Name se mi chtělo obojí současně. 45% Zajímavé komentáře: Marthos, castor, Marze, marhoul, Slepejsek (24.10.2019)

"Jmenuji se Marie Kostková z Kostky. V rodové historii jsem v pořadí třetí." Aneb jak vtipná knížka cestou na filmové plátno ztratila veškerý vtip. Dokud se film jakž takž držel knížky, tak to ještě šlo, člověk se sem tam zasmál, ale v druhé půlce filmu to ztratilo šmrnc, šťávu a zbytek toho vtipu, který se sporadicky objevil v první půlce. Film navíc strádá převážně tím, že převodem na plátno ztratil hlavního tahouna a vypravěče knížek - Marii, která ve filmu hrála jakési druhé housle. Škoda promarněného potencionálu. (11.04.2020)

Tak tohle ne. Pěkně obsazené, představitelka Marie si mě získala, i ten Piškula alias Trávníček na koni, v závějích v Popelce, tam pasoval hezky a chvílemi to bylo příjemně fajn, ale tím má chvála končí. Mizerná režie a scénář k pláči. Dialogy-průser. Sníženo na dvě hvězdičky, jen z úcty ke zúčastněným hercům, kterým umělé, rádoby vtipné, často vyloženě trapné repliky vycházely nepřirozeně z úst. Sázka na vánoční zámeckou atmosféru nestačí, chyběla v tom hravost, zábava, bylo to nucené, kostrbaté, situací, kdy je divákovi za herce trapně, je zde příliš. A to nekritizuji příběh, protože ten mě až tak nepohoršil. Vadí mi, když režisér takto okatě podceňuje diváka. Komedie není snadný a vděčný žánr, ale proč tohle musela být nutně komedie? Proč to nemohl být pěkný, český vánoční film podle velmi pěkné knihy? Za mě zklamání od evidentně znuděného tvůrce, který tento počin trestuhodně odflákl. (25.10.2019)