Režie:
Jiří MenzelScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
János Bán, Marián Labuda st., Rudolf Hrušínský, Rudolf Hrušínský ml., Rudolf Hrušínský nejml., Petr Čepek, Libuše Šafránková, Jan Hartl, Miloslav Štibich (více)Obsahy(1)
Úsměvný film vypráví ne jeden, ale hned několik příběhů. Ústředním dějovým motivem je konflikt mezi otcovsky rozvážným řidičem družstevního náklaďáku Pávkem a jeho mladým, mentálně zaostalým závozníkem Otíkem. Neméně důležité jsou však i další dějové prvky, vykreslující střediskovou obec a její obyvatele s humorným nadhledem a přitom s mimořádnou plastičností a autenticitou. Snímek je naplněn typickým svěrákovským inteligentním humorem, někdy trochu drsnějším, avšak nikdy vulgárním, umocněným Menzelovým smyslem pro "poezii a prózu" všedního života. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (1)
Recenze (984)
A ľaľa! Starý slintajúci Cimrman už tu zťahuje mladej nymfe gaťky z prdele. (Áno, je to auteur! Stále píše o tom istom.) Nebuďme kritický! Veď on to robí pre národ. Svoje bohumilé aktivity vepsal Svěrák aj do postavy doktora. Takže doktor musí byť intelektuál (ale iba taký hezký český - nad posteľou má knižnicu a recituje nad poliami JZD) a musí opačovať mladé kuchárky, ktoré z toho okamžite vlhnú. Hlavný hrdina je zato asexuálne dieťa, ktoré si ho ani nevyhoní. Existencia jeho vtáka je potlačená ako všetko v tomto filme, čo by mohlo mať spojitosť s vtedajšou realitou. (Nemci majú Oskara Matzeratha, mi máme Otíka.) Polarizácia postáv horšia ako v prvoplánovej rozprávke. Zlí potentáti z Prahy a nevinný prostý človek z dediny, ktorý chudák za nič nemôže. Na porevolučného Menzla všetci pindajú o sto duší, ale proti tomuto pokryteckému pseudohumanizmu nemajú nič. Neobhajujem toho Kráľa, ale tá lascivita je aspoň príslušná jeho veku. Omnoho zarážajúcejšie je, že bol taký lepkavo chlípny už v strednom veku. Inak scenár je ďalší dôkaz, že Svěrák nikdy nenapísal komplexný príbeh s dramatickým oblúkom, ktorý by zaťal aspoň trocha do živého. Je to len také učesané zliepanie otravne dojímavých gagov (Našťastie nezačal Bán do sprchy v novom byte telefonovať!).........................Zaujímavé je sledovať aj družnosť s akou sa zobrazujú vo filme Slováci. Podobnú pachuť dnes môžete cítiť napríklad zo spoločnej pesničky Noname a Chinasky. Ako keby sme boli navždy dva navzájom sa milujúce bratské národy a každý významný režisér či umelec musí na to vzorne vo svojom diele upozorniť. A zo všetkých týchto českých filmov lezie skrytý kolonizátorský postoj (naposledy v Perfect days) k Slovákom. Ale nech nie som za rýpala, snáď by som nechcel aby niekto ukazoval na plátne vzájomnú nevraživosť (stačí si zájsť do krčmy, keď na MS v hokeji náhodou ČR skončí nejaký ten stupienok za SR), živenie starých stereotypov (Havel? Tá kurva, čo zničil celý náš strojársky priemysel!) a obojstrannú xenofóbiu (ťažko povedať či Česi viac nenávidia Moravákov alebo Slovákov?)...............................Je to šikovný populizmus na všetky strany. Doktor musí zapičovať na lietadlo rozprašujúce chémiu na polia. Tento obraz vyznávača pravej prírody musí byť veľmi milý aj dnešným paranoidným antiglobalistom. Dedinka je komunita dobrosrdečných ľudí, kde je oprávnená nevera to najhoršie, čo sa môže stať. (malá poznámka - legitimizácia nevery je hlavný artikel Poledňákovej v jej súčasných opusoch!).....................Film nie je ani dobre "remeselne zrežírovaný" (keď už musím použiť toto hlúpe slovné spojenie), a keby aj bol, umenie nie je remeslo.............Toľko môj príspevok k pátraniu po základnom kameni "pekných českých filmov". ()
Vynikajícím humorným způsobem vyjádřený stav naší tehdejší socialistické společnosti. Jakoby se snažil film svému divákovi naznačit, jak se s problémy tehdejší politické situace vyrovnat tím nejlepším způsobem. Prostě a jednoduše s humorem. S tím se každá těžká situace (snad vyjma úmrtí v rodině :-) snáší lépe. ()
Klasická česká (tragi)komedie vyrůstající z kořenů stereotypní československé vesnice. Setkání Svěrákova rukopisu a Menzelovi poetiky snad nemohlo dopadnout lépe. Navíc za doprovodu příjemného hereckého ansámblu, kterému dominuje cynický Hrušínský a momentálně zaostalý Bán. Jak se sluší a patří, řada kultovních hlášek a situací. Vždy si pustím radši než stokrát omílané Dědictví nebo Slunce, seno sérii. ()
Co k tomuhle filmu dodávat. Já myslím, že není třeba velkých slov. Každý, kdo to viděl, jistě uzná, že jde o špičkovou podívanou s vynikajícími herci a spoustou milého a nenásilného humoru. Každý, kdo to neviděl, by neměl dlouho váhat a někde si ten film sehnat, půjčit, v horším případě ukrást. :) Protože jde o klasické dílo českého filmu, o kterém se jednou budou možná děti učit ve školách. :) ()
Som veľmi prekvapená vysokým hodnotením, mňa to teda vôbec neoslovilo. Žeby mi ušla pointa? Je to dosť možné, priznám sa, že som zaspala pri niektorej z tých trápnych scén, ktorých tam bolo neúrekom a ktoré úplne zabednili ten kúsok dobrej myšlienky, ktorá sa pomedzi ne predierala na povrch. Nemala šancu... ()
Galerie (14)
Zajímavosti (115)
- Štefanův (Július Satinský) Z-37 Čmelák je vybaven postřikovacími ráhny pro aplikaci tekutých látek. Tekutá hnojiva se na pole vozila v cisternách a pomocí hadice se z nich čerpala přímo do letounu. Zemědělci na něj ale čekají s jeřábem a naloženými pytli s práškovým hnojivem, pro které je potřeba mít na letounu namontované rozmetadlo pod trupem. (Foxhound#1)
- Režisér Jiří Menzel k úspěchu filmu v prostředí komunistického organizačního labyrintu napsal: "Existoval plán, kolik filmů se musí vyrobit ročně a kolik se za ně má utratit. Tvůrci byli vedeni k hospodárnosti výroby, ale ne ke kvalitě filmů. Někteří kolegové pochopili správně, že se od nich nechce, aby film byl dobrý, ale aby se při jeho tvorbě plnil a překračoval plán výroby. Za ušetřený čas, ušetřené peníze a ušetřenou filmovou surovinu se rozdávaly prémie, a tak se u nás filmy vyráběly jako cvičky. Za nějaký čas si filmoví papaláši povšimli, že se na české filmy nějak málo chodí, a aby povzbudili tvůrce k respektu k náštěvnosti českých filmů, odvodili soustavu prémií od tohoto ukazatele. Pokud film překročil počet sto tisíc diváků, vyplácela se podle nějakých tabulek prémie režisérovi a ostatním tvůrcům. Ta se s každým padesátitisícím divákem navíc zvyšovala. Problém ředitelům nastal, když Vesnička získala skoro čtyři a půl milionu diváků. Podle těch tabulek by nám měli vyplatit tolik, že by nic nezbylo na další filmy. Rozhodli se moudře. Nedali nám nic." (NIRO)
Reklama