Reklama

Reklama

VOD (1)

Pletichy a podvody páchané pod fasádou měšťáckého poklidu a harmonie. Snímek Žebrácká opera je adaptací stejnojmenné divadelní hry Václava Havla, kterou uvedl režisér Jiří Menzel v roce 1990 na jevišti Činoherního klubu. Známé téma o totalitních mechanismech bylo zpracované už v roce 1728 Johnem Gayem a o dvě stě let později Bertoltem Brechtem. Příběh je zasazen do dvacátých let, ale mohl by se samozřejmě odehrávat kdykoli. Hra má precizní dramatické vyklenutí a dlouhé, hutné monology. Práce Jiřího Menzela spočívala ve zvizuálnění předlohy a v nutném krácení textu. Scénosled je částečně pozměněný. Atmosféru na pomezí divadla a reality předznamenává kreslená opona pod úvodními titulky. Spojením Havlova brilantního textu s Menzelovým filmařským uměním vzniklo dílo, které diváka pobaví hravostí a okouzlí atmosférou. (Česká televize)

(více)

Recenze (95)

topi 

všechny recenze uživatele

Základem k pochopení této hry je, přistoupit na její styl vyprávění i natáčení. Pokud se chytnete, budete odměněni téměř Hrabalovským stylem a poetikou, ke které se Václav Havel svou Žebráckou operou hodně přiblížil. Jiří Menzel ji tak i pojal a výsledek není tak špatný, jak je celkově hodnocena. I když je poznat, že byla spíchnuta horkou jehlou, herecké obsazení nezklamalo a spousta výborných dialogů a monologů vykouzlí úsměvy na tváři. Závěrečná pointa je výborná a Rudla je bůh! "Kdo neví, že slouží, slouží vždycky nejlíp." ()

Koumi 

všechny recenze uživatele

Výborná divadelní hra, u které je jasné, proč její premiéra způsobila takový poprask.Ať byl Havel jaký byl (respektive je), vystihnout dobové myšlení dokázal skvěle. Dnes už je toto téma víceméně zazděné a tak se počet diváků, kteří chápou její podstatu radikálně snižuje. Co se filmu týče, výborně se drží absurdních postupů, které jsou pro Havla typické. Herci jsou prostě skvělí a celé zpracování pohladí svou lehkostí a nenuceností. Dialogy jsou "havlovsky" vypilované a až nemožně absurdní situace svým způsobem jedinečné a vtipné. Žebrácká opera je kultem a divadelní recesí mnoha epoch a té naší náleží neotřelé Havlovo zpracování. Menzelův film si nehraje na svébytnost a legendárnost. Pouze nastavuje zrcadlo myšlenkám, které byly v sedmdesátých letech politicky nežádoucí. A to že se sám režisér od filmu jistou měrou distancuje? To už je úplně jiná pohádka :-) ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Po mém soudu neprávem pozapomenutý a zde na ČSFD také notně podhodnocený film. Viděl jsem jej poprvé v roce 1991 v budějovickém kině Kotva, kde jsem po projekci zažil (v životě poprvé) potlesk v kině (a to nešlo o premiéru či projekci za účasti tvůrců). Tak moc většina diváků (včetně mě) vnímala aktuálnost satirických šlehů, které celým filmem prostupují... Zřejmě je ale potřeba hned několika předpokladů, aby divák film docenil. Tou první je v zásadě nesdělitelná a slovy nevysvětlitelná zkušenost s totalitní společností, tou druhou smysl pro lehce absurdní humor, tou třetí schopnost vnímat text, neboť Halvova divadelní hra, jíž je film věrnou adaptací, je v podstatě konverzačka, navíc konverzačka, které po svém "praotci" Johnu Gayovi zdědila onu jiskřivost, jíž můžeme obdivovat například v hrách Georga Bernarda Schawa či Oscara Wildea. Havlova adaptace Gayovy hry, respektive operního libreta, je ovšem zásadně jiná v markantním posunu k absurdnosti. Lehkost a vtip se tu pojí s atmosférou doslova kafkovskou a obsahuje i místa téměř patafyzická. Podobně jako v jiných Havlových hrách, i tady si autor rafinovaně hraje s opakováním téhož textu v různých souvislostech a různými osobami, přičemž ovšem zachovává květnatý a mile archaický jazyk předlohy. Toto zpochybnění slova i lidského jednání pochopitelně souvisí s Havlovou osobní zkušeností s působením komunistické STB a obecně, s bezprostřední znalostí toho, jak komunistická společnost plná netransparentních vztahů, přítelíčků, prospěchářů, mravně naprosto zkřivených, dokonale ohebných a zcela bezskrupulózních osob, pohodlně usazených na postech zásadních i zcela nedůležitých manipulovala téměř s každým, koho si usmyslela zneužít... Menzelova režie filmu je excelentní a těžko si lze představit lepší zpracování. Režisér si zde téměř neuvěřitelně hraje s kompozicí, trochu jako by ji tvořil podle pláten barokních či klasicistních mistrů, místy zase obratně napodobuje filmy noir či klasické detektivky (za všechny třeba Lockitovo krmení rybiček v akváriu). Tyto reminiscence ovšem mají nejen obsahem, ale i po čistě formální stránce značně parodický nádech. Vskutku výborné jsou herecké výkony a také Šofrova kamera je skvělá. Na DVD je obraz značně zešedlý a zrnivý, přičemž nedokážu říci, jde-li o mizernou kopii nebo to takhle bylo už natočeno jako "umělecký záměr". Možná jde ovšem o kombinaci obého. Také kulisy a výprava je značně ateliérová a dává tušit, že film vznikal dosti na rychlo. To ostatně potvrzuje i sám Menzel v bonusovém rozhovoru na DVD, kde si uspěchanost při tvorbě scénáře a přílišnou poplatnost (jinak nepochybně výborného) divadelního nastudování Činoherního klubu (ve filmu ostatně hraje s výjimkou Labudy a Hrušínského téměř kompletní herecká sestava této divadelní inscenace). Vzhledem ke zvolené formě i tomu, že se jedná o adaptaci divadelní hry to ovšem zase tolik nevadí. Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Radek99, Koumi, Eruntano PS: vyčítat filmu "zdlouhavé monology", když ta hra je na nich postavená a její sdělení je právě v tom, jak "tvárný" materiál lidské slovo je a jak jej lze téměř libovolně překrucovat, je přece docela nesmysl, nemyslíte? PPS: Srovnávat tohle s filmem "Fešák Hubert" je trefa hodně mimo mísu... () (méně) (více)

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Tak na tom filmu byl jeden výborný výkon - Barbora Leichnerová. Pokud se to snažím brát objektivně (tedy ze subjektivního hlediska objektivně a nezadat si se svým názorem na V.H.), startuji s průměrnými třemi hvězdičkami. Ovšem ty dlouhé filozofující monology, které člověk nestačí pojmout, na rozdíl od příznivců výše nejmenovaného, mě dováděly ke konci filmu ke stavu značnéí znuděnosti. A pak jsem zháhadně prozřel, když podepsal Meckie tu dohodu s policejním komisařem, který ve skutečnosti vůbec žádným policajtem nebyl. Takže narážka na náš režim, nikoliv příliš trefná, ale druhá hvězda dolů. Celkově ale přecejenom jedna zbyla. Ještě bych rád někdy shlédl Brechtovu Operu, abych si mohl porovnat oba autory... ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Veliké a milé překvapení. Má počáteční nedůvěra k dílu byla ihned smetena úvodním procesem krádeže, který mě okouzlil. A stejně tak to bylo vlastně s celým filmem. Žebrácká opera zaujme svým nadhledem, noblesností, lehkostí, decentním humorem, hudbou (pěkná a neobyčejně pasující titulní znělka) a v neposlední řadě hereckými výkony (Abrhám, Labuda, Hrušínský, Šafránková a další; štěk Ironse jsem však příliš nepobral). Příběh se postupně zamotává, přibývá intrik, zvratů a absurdních situací. Žebrácká opera není komedií, která by nabídla salvy smíchu, vyvolává spíše neustálý divákův úsměv a vládne hlavně dialogy a monology, které jsou opravdu výborně napsané. Na druhou stranu, já osobně tohle dílko beru jako odlehčenou komedii a nemíním v ní hledat nic víc, to už přenechám jiným. Podobně jako o dva roky mladší Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina nesmyslně podhodnocený a nedoceněný film (k absolutoriu mi chybí jen lehce vyšší koncentrace vtipu a přebývá směrem ke konci trochu rozvláčnější tempo). "I na ty ženské si naleznete čas." - "Musím si ho nalézt, protože na ženské trpím. Řekl bych dokonce, že jsem cosi jako děvkař." ()

Galerie (19)

Zajímavosti (6)

  • Ve filmu hraje vězně světoznámý herec Jeremy Irons, za malou roličku dostal pár tisíc korun a Jiřímu Menzelovi tenkrát řekl, že jestli se to dozví jeho agent, bude mít veliké problémy. (korbitch22)
  • Sám Menzel označil Žebráckou operu za svůj neslabší film. (foils)
  • Václav Havel (autor knižní předlohy) nebyl s celkovým výsledkem příliš spokojen. (korbitch22)

Související novinky

Zemřel Josef Abrhám

Zemřel Josef Abrhám

17.05.2022

České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)

Reklama

Reklama