Režie:
Jiří MenzelKamera:
František UldrichHudba:
Jiří ŠlitrHrají:
Eva Pilarová, Vlastimil Brodský, Rudolf Hrušínský, Jitka Zelenohorská, Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Jan Přeučil, Ferdinand Krůta, Jiří Grossmann, Jan Libíček (více)Obsahy(1)
V kabaretu Tartaros došlo ke krádeži perlového náhrdelníku a následné vraždě. To vše by mohlo zkompromitovat ministra, který je ctitelem zpěvačky Clary. Je třeba co nejrychleji najít skutečné pachatele... (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (87)
Takovej Menzelův tvůrčí fuck off, kde si v podstatě dělá, co se mu zlíbí, a jde mu to kurňa dobře. 'Zločin v šantánu' je v podstatě jakási metažánrová hříčka - celovečerní kabaretní krimikomedie, která vás zároveň díky muzikálním groteskám tuplem vezme do bezstarostných časů let šedesátých.... Suchý se Šlitrem jsou komediální mazáci, a Eva Pilarová je pěvecká bohyně! Šlágr 'Koukej vykopat poklad' z hlavy dlouho nevyženu. ()
Semafor, především Suchého éry jsem nikdy moc nemusel, ani písničky které tam vnikaly ale tato černá detektivka-komedie a muzikál to vše dohromady si myslím že se jakžtakž povedla, když přeci jen uvážíme v jaký době to přeci jen vznikalo, myslím si že prvorepublikovou atmosféru s již zmíněným Fričkovským rukopisem (ke kterému se Menzel hlásil) film částečně nesl (místy mi film hodně připomínal např. jeho "Těžký život dobrodruha"). Ale i tak, jako celek to bohužel místy působilo jako jedno velké nesourodé, umělé a zmatené divadelní představení...3* Za Grossmana, Šlitra a částečně i některé písně... ()
ŠANTÁN zaujímá v menzelovské filmografii specifické místo. Podle vlastních Menzelových slov to měla být jakási syntéza prvorepublikové detektivky fričovského střihu, živená zřejmě i "drsnou školou" (TĚŽKÝ ŽIVOT DOBRODRUHA?), muzikálu a ještě čehosi navíc.(Pilarová, vedená Menzelem "neherecky", v klidu a přirozeně hraje sebe samu a z tohoto hlediska film zvlášť nebrzdí;spíš naopak.) Ale během dívání na film se mi asociuují i další souvislosti: MONSIEUR VERDOUX, KDYBY TISÍC KLARINETŮ, ale také KONEC AGENTA W 4 C (Vodička jako agent pro zvláštní úkoly) prvorepublikového ministra spravedlnosti (v Brodského pojetí této role se zase objevují reminiscence na jeho inspektora drah v OSTŘE SLEDOVANÝCH VLACÍCH). Šlitr se Suchým ve svých partech asi právě tady mají nejblíže k Voskovcovi a Werichovi např. ve filmu SVĚT PATŘÍ NÁM. Výčet těchto možných interpretací, daných mj. i Škvoreckého vstupy, jistěže ne vyčerpávající a v mnoha ohledech ne zcela přesný, jen naznačuje důvod rozporuplných Menzelových prohlášení o jeho vztahu k tomuto napůl zapomenutému dílku, jehož cestu po našich kinech záhy začala komplikovat sílící husákovská normalizace. Menzelova rezervovanost však má i svůj pozitivní rub. Pokus o reminiscence starých dob nebyl zcela bezúspěšný a jeho torzovitost je paralelně na pomezí vcelku zdařilé syntézy. Prolnutí blíže necharakterizované totality s muzikálově pojatými hudebními čísly nese celou řadu stalinistických konotací (Mňačkova povídka JAK CHUTNÁ MOC), hudební projev je naopak v řadě klíčových míst (Suchého zatčení; jméno přidělené postavy záměrně neuvádím; pro vyznění filmu není totiž podstatné) i faktovým přínosem klíčový a často se přitom jedná o vrcholná díla semaforských tvůrců; pěvecké výstupy mladé, nad očekávání sličné Pilarové jsou pověstnou třešinkou na tomto pomyslném filmařsky chutném dortu. Po čtyřiceti letech tak pamětník vidí film, jemuž lze s trochou nadsázky ledacos vyčíst - velké oči jeho tvůrců zejména - , který se však přesto zařazuje důstojným způsobem a nanejvýš osobitě do naší pověstné filmové vlny šedesátých let, a spoluvytváří a dotváří tu nepříliš lichotivou odezvu srovnání s polistopadovou filmovovou zdánlivě bezuzdně volnou tvorbou. Uzavřená minulost je tedy v tomto případě až překvapivě živou výpovědí ne o dějích, ale o soudobé a nečekaně aktuální sebereflexi událostí bouřlivého roku 1968. ()
Tento film je strašně uspěchaný, jedna scéna střídá rychle jinou, ani se nenadějeme a už je konec. Chtělo to zpomalit, sem tam scénu protáhnout, posečkat, nechat doznít. Kdyby ten film byl o deset minut delší, byl by lepší. I tak ho mám ale rád. Navzdory tomu, že pan režisér se k němu moc nehlásí, není to špatný snímek. ()
Neuvěřitelné, kolik lidí tady ten film nepochopilo. Zločin v šantánu není žádná detektivka, jak by se mohlo z názvu zdát. Tohle je především satira na komunistické zinscenované procesy. Napsat o filmu, že je to dobová slátanina (Radim) ukazuje mnoho o povědomí pisatele o politické minulosti své země. To samé gouryella, který film považuje za kriminálku... ()
Galerie (4)
Zajímavosti (12)
- Jiří Menzel původně film zamýšlel jako poctu Martinu Fričovi, proto je film černobílý. (helianto)
- V 10. minutě filmu se lze v novinách dočíst o 82. narozeninách prezidenta Tomáše G. Masaryka. Film se tedy odehrává v roce 1932. (Anglicankaaa)
- Film po uvedení v kinech neměl velký ohlas. [Zdroj: Robert Rohál, Vítek Chadima - České zpívající filmy] (M.B)
Reklama