Amerika

Natočit Kafkovo dílo muselo být skutečný oříšek. Franze Kafku jako spisovatele moc nemusím. Měla jsem s ním problémy už na škole. Psal takovým těžko popsatelným stylem s hustou atmosférou. Vždycky jsem se mu vyhýbala jako čert křiži, ale nemohla jsem odolat nápadu podívat se na filmovou podobu jeho díla. Ten nápad jsem měla ale raději přebít něčím jiným. Ruční mytí auta by bylo asi mnohem vhodnější. Nemůžu popřít, že jde o zajímavě zfilmovaný příběh. (27.07.2011)

Toho kvákajícího Kollera na závěr tam opravdu dávat nemuseli, ale jinak, s přihlédnutím k okolnostem (český film, debut, náročné téma), je to velice slušné. Ona každá adaptace Kafky (a nebo každého tak specifického autora) je apriori špatná, takže ve vztahu předloha-film na to moc nemám chuť nahlížet. Tolik filmařské invence aby v dnešních českých filmech člověk pohledal a herci taky překvapivě docela fungují a nad pojetím mizanscény někdo očividně dlouho přemýšlel, takže lehce nadhodnotím. (02.09.2014)

Kafkovsky ponurá atmosféra, kterou je tenhle film prodchnutý takřka celou dobu, nedovoluje nikomu, aby se díval na Ameriku stylem "jedním okem tam, druhým ven". Pokud má někdo rád jen komerci, asi tomuhle těžkému filmu nepřijde nikdy na chuť. Filmoví fajnšmekři se pak dělí do dvou skupin, z nichž jedna tohle filmové umění odsuzuje a druhá ho bezmezně obdivuje. Já ho obdivuju a napomáhá tomu i skvělá hudba (a teď nemyslím jen kapelu Lucie). (19.07.2002)

Jakpak se tvůrci filmové adaptace Kafkova románu "Nezvěstný" vypořádali s jeho nedokončeností? Zhůvěřile kýčovitým happy endem podkresleným dobovou vypalovačkou od kapely Lucie, který navíc ani nelícuje s dosavadním stylem filmu. Ale zase to na druhou stranu skvěle ilustruje nabubřelost blockbusterového projektu, který měl být současně osobitý, důležitý a vážný, ale také divácky přístupný, marketingově uchopitelný a mainstreamově prodejný. Ačkoli samotného Kafku, respektive jeho prózu charakterizuje problematický vztah k ženám, Michálkův celovečerní debut předlohu přetváří do esenciálně devadesátkového bijáku sálajícího všemi dobovými neduhy. Čecháčkovské chcípáctví, otevřená misogynie a obšournický étos zde zcela upozaďují kafkovské motivy. Při tom ale nelze "Americe" upřít nápadité formální uchopení s expresionisticky ztvárněnými velkými celky a naopak klaustrofobně skličujícími polodetaily interiérových sekvencí. (08.07.2023)

Film těžce předběhl svou dobu. Co se v devadesátkách jevilo jako studené depresivní divadlo beze smyslu, se dnes ve světle rozvinutého kapitalismu jeví jako výtečné existencionální drama. Film o zásadním životním rozhodnutí, volbou mezi chudou svobodou mezi lidmi anebo bohatým otroctvím samoty. Dokonalé figurky Schmitzera, Kaisera, Landovského, Vorla či Lábuse samotného ještě podtrhují absurdnost Ameriky, země neomezených možností, kde jsou všichni vlastně omezení nejvíc. A je-li úniku, pak jedině prostřednictvím lásky. A to je ta Oklahoma....90% (25.05.2014)