Režie:
Vladimír MichálekKamera:
Martin DubaHrají:
Martin Dejdar, Jiří Lábus, Jaroslava Rytychová, Kateřina Kozáková-Bílková, Jiří Schmitzer, Oldřich Kaiser, Pavel Landovský, Libuše Tomanová (více)Obsahy(2)
Film režiséra Vladimíra Michálka je postmodernistickou vizí nedokončeného románu Franze Kafky "Nezvěstný". Do Ameriky počátku 20. století, země velkých vzletů i velkých pádů, přijíždí mladý Čech (M. Dejdar). Jeho strýc (J. Lábus) je nejbohatší muž Ameriky. Synovce přijme jako vlastního syna za podmínky absolutní podřízenosti. V tvrdých poměrech, tolik vzdálených idylické Evropě, mladý muž neobstojí. Je strýcem tvrdě a nečekaně zavržen. Amerika mu nastaví svoji druhou tvář – stává se z něj vyděděnec bez budoucnosti. Filmová vize mu však jistou naději poskytne. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (195)
Steam sunk, co se nejdřív v originálních kulisách a se znepokojujícím Citizenem Lábusem proplétá rozdílným chápáním lidské svobody, aby pak po Beethovenově Sedmé symfonii přehodil výhybku na kolej, která si už z Kafky tolik nebere a nebrala ani mě. Je paradoxní, že až z poslední scény jde cítit Amerika a k tomu zbytku se vůbec nehodí.. ()
Amerika mě příjemně překvapila hlavně svou temnou výpravnou stránkou (kromě závěru samozřejmě). Kafkovi romány neznám, ale mám z filmu takový pocit, že adaptace se alespoň po vizuální stránce povedla. Ale je to jen můj pocit. Stejně tak bych mohl polemizovat o herectví, které zde tvoří výkony (hlavně Lábus a Dejdar) vhodné tak pro televizní reklamy. Herci velice přehrávají a mě by zajímalo, jestli se tak dělo úmyslně. Závěr mi připomíná tak trochu "zelené" finále v Blade Runnerovi. Ridley Scott původně takto svůj film nechtěl zakončit. Stejně tak to neměl bezpochyby v úmyslu ani Kafka. I přes všechny připomínky ale Amerika dokazuje, že tvorba Vladimíra Michálka je velice rozmanitá. S Michálkem vždy trefa do černého. ()
Tvůrci před sebe postavili úkol opravdu nelehký a podařilo se jim ho zvládnout se ctí. Temná a depresivní atmosféra je opravdu silná a působí na diváka celý film, k tomu přispělo hlavně chladné, ale neskutečně působivé vizuální zpracování. Hercecké výkony byly naopak rozporuplné, zvláště pak Martin Dejdar se mi nezdál úplně správnou volbou, narozdíl od Jiřího Lábuse. Ale i přes drobné výtky musím hodnotit celý tento počin kladně a se spokojeností. ()
Tak jsem konečně tuhle adaptaci viděl znovu a musím říct, že se mi hodně líbila. Sice už ne jako poprvé, ale čtyři nechám. Líbilo se mi vše od kulis až po skvělé výkony hlavních představitelů. Myslím, že i zde někdy kritizovaný Dejdar přesně vystihl polohu hrdiny kafkovského románu. Lábus se Schmitzerem jsou vynikající a Lábusův Lev je zasloužený. Hudba, kulisy, všecko je fakt skvělé a atmosféra je skvěle depresivní. Možná kafkovštější než sám Kafka. Nezvěstného jsem četl dvakrát a tolik depresivní mi nepřišel. Výborná písnička od Lucie to všechno jen završuje. Málo vysílaný film by si zasloužil víc pozornosti, Michálkův debut je hodně dobrý. I když místy drhne a ženy tu nejsou dvakrát přesvědčivé, dávám 70%. ()
Film "Amerika" je inšpirovaný literárnym dielom "Nezvestný". Je to nedokončený román pražského spisovateľa židovského pôvodu Franza Kafku. V roku 1994 túto predlohu spracoval do filmovej podoby český scénarista a režisér Vladimír Michálek. Od vtedy čo som videl jeho film "Je treba zabiť Sekala" má môj rešpekt a uznanie. Snímok "Amerika" sa mu tiež velice vydaril. Natočil výbornú postmodernistickú sociálnu drámu. Vizuálne i atmosfericky je to silne pôsobivé. **** ()
Galerie (10)
Zajímavosti (10)
- Vladimír Michálek s Martinem Dubou se Kafkovou nedokončenou prózou Nezvěstný nechali inspirovat ke svému vlastnímu příběhu. (hippyman)
- V knize Jaroslava Sedláčka "Rozmarná léta českého filmu" je na natáčení ve skutečné Americe vzpomínáno takto: "'Říkal jsem si, že se ve všem uskromním, ale že v tom filmu musí být aspoň jeden záběr z Ameriky, aby se to celé rozsvítilo,' vypráví Vladimír Michálek. 'Ameriku už jsem trochu znal, takže jsem věděl, že když poletíme na západní pobřeží, pojedeme do Arizony a tam uhneme doleva, tak dorazíme do Utahu, do takových městeček a vesnic, kde chlapi opravují repliky starých aut, a že tam je i poušť a růžové hory, tak jsme letěli do Los Angeles, odbočili do hor, třetí den našli chlápka s autem a celé to natočili. Nestálo to víc než sto dolarů.' Jednu komplikaci to ale přece jen neslo. 'Já mám trauma letadlo jen vidět, netož do něj sednout, říká Martin Dejdar. (...) Kvůli závěrečeným záběrům ho přitom čekal let z Helsinek, kde v tu dobu byl na zájezdu s Ypsilonkou, do New Yorku a odtud do Los Angeles, kde už na něj čekal producent Bouček. 'Čtyřiadvacet hodin jsem letěl, jen co jsem přistál, odvedli mě na jídlo s tím, že hned jedeme do Utahu a ať se nezlobím, ale že hned ráno v sedm se točí. Přijeli jsme tam asi v pět, já si šel na tu chvíli lehnout. Probudím se, koukám na hodinky a bylo jedenáct. Říkám si: Ty bláho, něco se děje, tohle není jen tak. Rozhrnu záclony v motelu a venku ležel sníh. Začal jsem se štípat, jestli se mi to nezdá. Vylezu ven, tam stál Vláďa Michálek, kouřil a říkal: Ty vole, tohle tady ještě nikdo nikdy neviděl. Tady padá sníh, protože tady točíme Kafku.'" (NIRO)
- Film vychází ze stejnojmenné inscenace Studia Ypsilon (1989), ve které už tehdy hrál Martin Dejdar hlavní roli a shodné jsou i některé další role. (NinadeL)
Reklama