Honey Boy

Shiovy pokusy o nápravu reputace by bylo možné přejít s tím, že jde o ufňukané a ublížené výlevy celebrity, která si stěžuje, že její život nebyl procházka růžovou zahradou. Zejména úvodní scény, v nichž na sebe na castinzích nechá házet dorty nebo se v akčních scénách vymršťovat do vzduchu, skutečně působí stylem „A tohle všechno jsem musel vytrpět!“. Zbytek scénáře se ale dá popsat spíš jako usebrání se a soustředěná snaha vybavit si útržky vzpomínek a přenést na diváka věrohodně své skutečné emoce. A tak doceňuju výdrž, s jakou LaBeouf bojuje o své přežití v náročné branži, a neuvadající snahu vyrovnat se s psychickými problémy, které vedle boozu pořád řeší pomocí umění (hraje skvěle). Občas je to přepjaté a pořád dost neukotvené, ale taky neoblomné, upřímné a díky Almě Har'el přilnavě roztěkaně zrežírované. (11.05.2020)

Když dopředu víte, že si Shia LaBeouf napsal de facto autoterapii a vyzpovídává se (v léčebně po zhroucení) ze vztahu s otcem, získává film nový rozměr; jinak by upřímně nebylo moc důvodů, proč jej točit. Takhle se jedná o upřímné niterné "vzpomínání" na nepříkladnou výchovu 12letého kluka, začínající herecké hvězdičky, zneuznaným, vznětlivým, majetnickým budižkničemu, který stěží zvládá sebe, natož syna. (07.02.2022)

Zajímavá terapie. Byl jsem hodně zvědavý, jak si tímto filmem Shia uzavřel životní kapitolu jménem rodina a nakonec to nebylo, tak šokující, jak se tvářilo. A jelikož je tento film hlavně o jeho tátovi, tak můžu říct, že divnej byl, to bezesporu. Ale bývá to i daleko horší. Navíc Honey Boy byl i docela art, takže jsem měl co dělat, abych si v něm našel něco, co by mě vysloveně bavilo. Nejlepší na filmu byl ale asi až samotný závěr ve spojení s hudbou Boba Dylana. Je to smutné, ale život jde dál. Snad to Shiovi pomůže být lepším člověkem a lepším hercem. Nezlobil bych se. Kouzlo osobnosti bezesporu má. (17.08.2020)

Shia LaBeouf je můj oblíbený herec už odmalička, viděl jsem ho ve filmech už od jeho dětství, a tak mě zajímal i tento film, který sám napsal a který má pojednávat o jeho dětství. Shia své dětství neměl jednoduché, a asi i proto se teď v dospělosti chová tak, jak se chová. Bohužel tento snímek nám toho zas až tolik nepoví. Jsem z toho zklamaný, jelikož jsem se na film těšil, ale vidíme zde pouze malou část děství, řekl bych, že jeden rok, navíc se zde vůbec nedozvíme, proč Shia nebyl s matkou, ale byl s otcem. Já jsem z toho zmatený a moc jsem to nepochopil. Ale oceňuji, že pro Shiu je to určitá forma terapie, v rámci své léčby, kdy mu zjistili posttraumatickou stresovou poruchu. (03.04.2021)

"NEBYL BYS TADY, KDYBYCH TI NEZAPLATIL." Shia LaBeouf, asi v rámci terapie (jsou-li bulvární zvěsti pravdivé, potřeboval ji jak sůl), sepsal tenhle sugestivní trip do svého dětství a aby té schizofrenie nebylo málo, zahrál si svého otce... Nemyslím si, že je to špatné, ale abych se cítil více zasažen (nebo pohlcen), muselo by to být více otevřené a ne tak striktní. Na druhou stranu chápu, že to, co by bývalo mělo význam pro diváka, nemuselo mít význam pro "pacienta". 60% (05.08.2021)