Zapomenuté světlo

Ukázněný Bolek Polívka doma nechal všechny své klaunské atributy a coby farář řeší svůj vztah k Bohu i režimu. A přitom se pokouší zakrýt děravou střechu kostelní věže. A nejen ji. Nejsou peníze a hlavně chybí dobrá vůle. Jenže on se ve stále ještě dobách socialismu nehodlá vzdát. Tahle dědinka kdesi na severu Čech prostě nebude přihlížet, jak dešťové kapky znehodnocují oltář či obrazy svatých. Navíc se faráři stává blízkou nemocná Marjánka ztvárněná velmi slušnou Veronikou Žilkovou, kterou zájem někoho těší a posiluje. Celkově je to milý čistý film: sice bez vrcholů, ale rovněž bez výraznějších pádů. (08.10.2019)

Útlá knížečka Jakuba Demla se mi dostala do rukou zvláštní cestou. Dychtivě jsem jí otevřela a četla. Intimní zpověď člověka zasvěceného Bohu mě svou otevřeností překvapila. I když je film zasezený do jiné doby a z předlohy je použit jen základní motiv, niternost a síla výpovědi zůstává. Mileně Jelinek se povedlo vystihnout podstatu. Farář Holý se tak nepřiřadil k podivným karikaturám nebo nudným patronům, jak jsou kněží často prezenováni. Z příběhu vystupuje jako člověk, který má své chyby a slabosti, chybuje a pochybuje, ale především žije. Není ikonou, možná boří představy nebo pohoršuje, ale rozhodně vzbuzuje respekt a uznání. Jakub Deml měl odvahu vyjevit cit a myšlenky tak otevřené, že hned první vydání Zapomenutého světla poznamenal zásah cenzury. Dle mého soudu zbytečně, lidé by se měli dovědět, že i kněz, který se zřekl blízkosti milované ženy dokáže milovat čistě a nezištně, aniž by porušil slib celibátu. Film, který byl oceněn právem, přesto se domnívám, že stále zůstává nedoceněn. (25.03.2016)

Jeden z nejlepších porevolučních filmů, ve kterém Polívka dokazuje, že je to opravdu pan herec. V těchto civilních rolích je prostě skvělý. Škoda že celý film stojí víceméně čistě na něm, i tak to ale na 4 hvězdičky stačí bohatě, když k tomu přičtu úžasnou hudbu od kytarového mistra všech mistrů, pana Hladíka. (28.11.2011)

Nádherný film. Jestli jste znali Bolka Polívku jako buranského Bohuša z Kurvahošigutntag, tak vám možná - stejně jako mně - spadla čelist. Protože on zahrál kněze dokonale, nebyla to černobílá postava, co věčně bublá jakási moudra (tak, jak to filmaři umí), ale skutečný člověk, který svou víru v Boha žil, snažil se pomáhat lidem a zachránit rozpadající se kostel. Stejně jako kostel působí v té komunistické blamáži plné krabicovitých betonových staveb jako zjevení, tenhle film je v české kinematografii podobný - poetický, citlivý a nutí k zamyšlení. Existuje Bůh? Může o tom rozhodnout nějaká...komise!? Nádherný film. (02.10.2008)

Geniální dramatický výkon Bolka Polívky v roli vesnického faráře v socialistickém Československu. Michálkovo zpracování scénáře podle knižní předlohy Jakuba Demla je nezapomenutelné nejenom celkovým pojetím - lidské a duchovní hodnoty versus realita socialistického Československa, výborná kamera a skvěle příběh dokreslující hudba znásobená výbornými hereckými výkony Polívky, jeho dlouholetého kamaráda z "Provázku" Jiřího Pechy (také "překvapivě" v roli nikoliv komické), Veroniky Žilkové (asi v její životní roli) i hraběte Kinského v roli sama sebe, daly vzniknout jednomu z nejlepších filmů novodobé české historie, který musí hluboce zasáhnout jak pamětníky oné hodně "divné" doby, tak i přesvědčené (i nepřesvědčené) ateisty. (20.08.2017)