Zapomenuté světlo

Vyborny film se skvelou atmosferou doby nedavne, vcetne realii ( je ale pravda, ze v roce 1996 to asi nebyl zase takovy problem ). Bolek Polivka se sve role ujal bravurne, pusobil velice lidsky. Veronika Zilkova spolu s Otesankem predvedla take svuj nejlepsi herecky vykon. Strasne se mi libilo tempo celeho filmu, kdy Michalek nikdy zbytecne netlaci na pilu. Vyborny film, Sekal a Babi leto ale hodnotim jeste trochu vice. Vladimir Michalek je momentalne jeden z nejlepsich ceskych reziseru! (13.04.2009)

"O co vám jde, pane faráři? Kostel se sice zavře, ale plat vám pořád bude chodit, ne. Tak to berte jako dlouhou dovolenou, no."   Až místy poetické, ale spíš jen pomalejší a zamyšlené vyprávění z nepoeticky prázdné doby pozdního socialismu. Vůbec není příběhem o útlaku církve či věřících, jak jsem se tu někde dočetl a dokonce ani patetickým vyprávěním o nenaplněné lásce. Michálek tu vypráví prachobyčejný lidský příběh člověka, který té všudypřítomné prázdnotě nepodlehl a ve svém konání pořád viděl smysl. Není příliš vyhrocený, byť facka opravdu sedla, ale přesně takový byl/je život.  Plyne.   A motiv s Marjánkou pak vše krásně intimně doplnil a vůbec k tomu nepotřeboval doslovnost. (17.11.2023)

Michálek se evidentně snažil navazovat na šedesátá léta a na Formana. Dokládají to jak dlouhé "dokumentární" záběry tak masivní využití neherců. Bohužel, Michálek není forman a především hrabě Kinský v roli hraběte Kinského připomíná svým "hereckým" výkonem ochotníka z horní dolní. Naopak herecké výkony Bolka Polívky, Veroniky Žilkové, Jiřího Pechy či Zity Kabátové v nádherné epizodní roličce jsou doslova skvostné. Skvělé jsou hudba (Michal Dvořák, Radim Hladík) i kamera (Martin Duba). Problematický je scénář. Sám o sobě je místy poněkud zmatený. Navíc využití motivů z Demlova Zapomenutého světla je místy poněkud samoúčelné. Asi by bylo lepší se od Demlovy předlohy v určité chvíli práce na scénáři zcela odstřihnout. Mj. proto, že Demlova situace katolického intelektuála, rebela a outsidera v době první republiky byla zcela jiná než podivný ateismus rozpadajícího se socialismu. Deml hluboce pochyboval o sobě samém, kladl si otázky po své tělesnosti, ale až fanaticky věřil v Boha, Polívkův farář Holý je na tom zcela jinak. Ztrácí víru v Boha a nahrazuje jí péčí o kostel a o své malé stádečko. Přesto se scénáristce podařilo vytvořit rozhodně silný a autenticky působící příběh. Velmi přesné je postižení zvláštně zatuchlých poměrů osmdesátých let, neschopnost komunistických aparátčíků, podivný rozklad společnosti protkané neviditelnými vlivy známostí a osobních přátelství či nenávistí i zoufalý boj farářů o rozpadající se kostely a o udržení bohoslužeb bez toho, že by měli možnost či sílu plnit své základní kněžské a misijní povolání. Ocenit je nutné i snahu netočit komedii, nýbrž vážně míněný film, jehož syrovost a naturalistismus i po více než deseti letech překvapuje. 8/10 Zajímavé komentáře: Marigold, Lima, Pohrobek, velkyvezir (10.09.2006)

Z nábožensko-mystického textu Jakuba Demla vytvoril Vladimír Michálek film, ktorý viac ako o náboženstve hovorí o ľuďoch, o ich statočnosti, o viere, ktorá pomáha prekonávať defétizmus pri boji s chorobou alebo byrokraciou, ale tiež o ľuďoch šíriacich zlobu, ktorá sa v nich nahromadila. Filmy Vladimíra Michálka mám rád a štyri hviezdičky "kak minimum" sú toho dôkazom. Dobrým ťahom bolo aj obsadenie dvoch komikov do hlavných postáv, pretože každý komik túži hrať dramatickú úlohu a tomu, kto mu to umožní, sa odvďačí perfektným výkonom. Tak tomu bolo aj v tomto prípade. A keď si k tomu prirátame krásne obrazy, dobre vybranú hudbu a civilné, uveriteľné výkony ostatných hercov, výsledkom Zapomenutého světla je Nezapomenutelný zážitek. (03.06.2011)

Nádherný film. Jestli jste znali Bolka Polívku jako buranského Bohuša z Kurvahošigutntag, tak vám možná - stejně jako mně - spadla čelist. Protože on zahrál kněze dokonale, nebyla to černobílá postava, co věčně bublá jakási moudra (tak, jak to filmaři umí), ale skutečný člověk, který svou víru v Boha žil, snažil se pomáhat lidem a zachránit rozpadající se kostel. Stejně jako kostel působí v té komunistické blamáži plné krabicovitých betonových staveb jako zjevení, tenhle film je v české kinematografii podobný - poetický, citlivý a nutí k zamyšlení. Existuje Bůh? Může o tom rozhodnout nějaká...komise!? Nádherný film. (02.10.2008)