Coco

Spoilery! Úplně nechápu, nad čím celé zástupy lidí onanovaly. Neměl jsem pocit, že sleduji něco výjimečného. Jediné, co odlišuje tuhle pohádku od tuctu tuctů dalších, je originalita. Tou se zde nešetřilo. Příběh je do jistého momentu velmi nepředvídatelný, což je také fajn. Uši potom potěší velmi pěkný soundtrack. Lehce mi scházel větší příval humoru. Je fajn, že už i mexikánská menšina má v USA vlastní animovaný film. Není úplně zvykem, že by do hlavní role Pixar někdy stavěl postavy jiné barvy než bílé. Jsou to staří rasisti. Zřejmě tímto filmem otevřeli novou éru. Sympatický mi hlavní hrdina bohužel nebyl a sympatický mi nebyl ani jeho divný kámoš, ze kterého se brzy vyklubal jeho ještě divnější táta. Myšlenka snímku byla rozhodně fajn a finále bylo správně dojemné, ačkoli se slzičky nedostavily. Také cesta k němu byla strašně zdlouhavá a v mnoha pasážích otravná a nudná. Úplně si nedovedu představit, že by si tento animák užily děti. Coco je zkrátka popo loco. Svoji fanouškovskou základnu si evidentně našel. Lepší dva kousky. (11.02.2018)

Pixarovky po velkém spojení s Myšákem můžeme kritizovat za cokoliv. Máme tady vychtěné pokračování Aut, Nema, Příšerek nebo hrozivě špatného Dinosaura. Ale na druhou stranu se taky povedly Třetí Hračky, V hlavě a momentálně příjemně překvapili s Coco. Upřímně se mě do nejnovějšího animáku moc nechtělo a kdysi uprostřed noci jsem jej v s čistým srdcem vzdal, protože jsem se nedokázal jaksi popasovat s látkou. Jenže... o pár dní později jsem se houževnatě pustil do druhé projekce a ukázalo se že nad ránem zřejmě vnímám filmy krapet jinak a najednou se přede mnou objevil zajímavý kousek, který přes jistě ukrytý kalkul disponuje solidní hloubkou a za srdce vzít rozhodně umí. Takže výsledek je zcela určitě pozitivní. Kouzlo se tentokráte podařilo vyvolat s kdysi běžnou lehkostí a ony třeba dobře dopadnou i noví Úžasňákovi nebo Čtvrté hračky a zase bude fajn. 80% (26.02.2018)

Před dvěma lety se tvůrcům od Pixaru podařilo ohromit dechberoucím V hlavě a pro tentokrát přebírá štafetu nejnovější kousek, který se skrývá za skromným názvem Coco. Divák má možnost na sto minut uniknout do nádherně barevného spektáklu, ve kterém se střetává svět živých a mrtvých - a také svět lží a pravd. Musím se přiznat, že mě už vskutku dlouhou dobu v kině (a vlastně ani doma na PC/TV) žádný film nedojmul tolik jako právě Coco. Pokud budete očekávat bláznivou taškařici na sto barevných způsobů, tak budete nejspíš zklamaní - o tom tento snímek rozhodně není. Humorných scén tu najdete spoustu, ale jsou podávány v rozumných dávkách. Tento snímek sází zejména na hluboký příběh, ve kterém se skrývá nejedna nečekaná odbočka a hlavně (již mnohými zmiňovaný) plot twist, kterému se divákovi ve většině dnešních animáků nedostává. Zkrátka velice vydařené dílo, které člověku připomíná, že bychom neměli soudit knihu podle obalu, že každá pravda i lež má stejně jako mince dvě strany, a hlavně, že tím nejcennějším klenotem, kterého se nám může dostat, je milující rodina. (18.01.2018)

Pro začátek. Animované filmy nejsou nic pro mě. Nikdy mě to nedojímalo, nějak zvlášť nerozesmálo, nepřišlo mi to roztomilé ani nic podobného. Já sám bych na to do kina nikdy nešel. Trailer také nenaznačoval, že by mělo být něco jinak. Přesto tomu tak je. A ne že by si mě to získalo humorem. Coco boduje úplně jinak, na takové animáky by měly chodit malé děti do kina a ne na ty nicneříkající blbosti. Dojemná připomínka toho, že na zesnulé nemáme zapomínat. (19.01.2018)

Když vám odejde někdo blízký, najednou máte Smrt na dosah. Duše zemřelého, ale jen tak nezmizí, to pouto mezi vámi zůstává i nadále. Jistě existuje někde - něco. Pevně tomu věřím. A tak to i cítím. A Coco? Učaroval mě příběh, mexické tradice (Día de los Muertos) a ze všeho nejvíc babi Coco i když s námi "živými" byla jen na chvíli. A hudba? Ta je věčná. (20.03.2019)