Coco

Když to vezmu spravedlivě, tak je Coco asi nejlepším animovaným filmem tohohle roku. Je to krásně barevné, má to drive, postavy jsou sympatické, je to zábavné a příběh je opět (na Pixar) velmi slušný. Emoce jsou skvěle zvládnuté a v samotném závěru jsem se málem neubránil nějaké té slze. Co se negativ týká, tak je to místy hodně předvídatelné (kdo je Hector?), někdy lehce neuvěřitelné (opravdu může rodina až takhle důsledně zakazovat hudbu?) a první polovina filmu je mnohem méně zajímavá, než ta druhá. Při závěrečném hodnocení jsem si to srovnával především s loňským Kubem a Knihou života z roku 2014 (protože ten námět k tomu prostě svádí) a o výsledku mám nakonec jasno - 8,4/10. (09.12.2017)

Mexiko, záhrobí, písničky. A ještě sympatické poselství. No, zajímavé spojení. Na druhou stranu animované filmy dnes svedou díky moderním technologiím zázraky, pokud navíc tvůrci přidají promyšlený příběh, dá se očekávat velká událost. Coco něco takového splňuje. Malý Miguel má sen. Chce se stát muzikantem a na svátek Día de los Muertos, tedy Den mrtvých, se koná soutěž pro hudebníky. Jeho rodina staví oltáře s fotografiemi mrtvých, zdobí si domy a chodí k hrobům, o hudbě nechce ani slyšet. Protože slavný pradědeček-muzikant kdysi opustil babi Coco, takže kytara a zpěv mají v rodině špatnou pověst. Hoch si ovšem postaví hlavu, čmajzne kytaru mrtvého a ocitá se kvůli prokletí ve světě mrtvých. Před divákem se tak prolínají světy, které jinak paralelně existují vedle sebe. A je to moc fajn sledovat. Na koho si totiž živí stále pamatují, ten ještě v onom druhém světě doopravdy nezemřel. Nechybí patos a kýč, ovšem celé je to zabalené do velmi povedené slupky s vtipnými dialogy, občasným černým humorem a nápaditými situacemi. Výsledek udrží pozornost dětí i jejich rodičů. Například jako u vydařeného animáku V hlavě jde o vyzrálý kousek, kterému úspěch jen a jen přeju. (05.12.2018)

Trailer k tomuhle novému animáku mě popravdě moc nezaujal, ale tím spíš jsem byla překvapená, jelikož mě film nejen chytl hned od začátku, ale musím uznat, že tak vyvedenou pohádku jsem už pár let neviděla. Pixar skutečně zaválel (jako většinou). A navíc přišel s novým námětem a kulturním zasazením, které jsou skutečně neokoukané. Příběh výborně napsaný a vystavěný, dva skutečně překvapivé zvraty k tomu, vše do sebe hezky zapadá, nechybí vtip, emoce, sympatické postavy... Konec mě dojal k slzám. Zkrátka a jednoduše, za mě není filmu téměř co vytknout. Snad bych jen přihodila nějakou o něco chytlavější titulní píseň, ale to je asi spíš subjektivní dojem a rozhodně to neznamená, že by hudba byla slabá, právě naopak se mi moc líbila. Velmi milá, moudrá a lidská rodinná pohádka, kterou ráda uvidím znovu. (Viděno v originále s titulky, ale možná se do kina vydám i na dabingovou verzi, jelikož mě zajímá, jak si s tím Češi poradili.) Aktualizace: Viděno podruhé i s dabingem a musím říct, že jsem nadšená ještě více - titulní píseň "Remember me" se mi nakonec přece jenom zažrala pod kůži, film mě dojal k slzám i napodruhé, no a český dabing je opravdu výborný včetně přezpívaných písniček (kluk, který daboval a zpíval hlavní postavu, maximálně překvapil). ~(4,6★)~ (26.01.2018)

Velká pocta mexické kultuře a tradici písničkářů, významu rodiny a svátku Dne mrtvých ve spojení dvou světů a vzpomínek na zesnulé - krásný vizuál, sem tam hezky černý humor, promyšlená story a hlubší poselství, než co bývá u 3D animáků obvyklé. A oproti většině je tu i cítit duše. Takže moc fajn, sem s vinyly Ernesta de la Cruze. (12.02.2018)

Nadhera. Film prezentujuci rodinne hodnoty sposobom az by z toho tvorcom Rychlo a zbesilo odpadol vyfuk. A zaroven najlepsi Pixar od posledneho Toy Story. Prekvapivo neinfantilny animak s napadmi na rozdavanie, dokonalou technickou strankou a krasnym pribehom. Poslednych 20 minut som intenzivne prereval. A poprosil by som oscarovu nominaciu za scenar. Silnych 9/10 (20.01.2018)