Coco

Pixarovky po velkém spojení s Myšákem můžeme kritizovat za cokoliv. Máme tady vychtěné pokračování Aut, Nema, Příšerek nebo hrozivě špatného Dinosaura. Ale na druhou stranu se taky povedly Třetí Hračky, V hlavě a momentálně příjemně překvapili s Coco. Upřímně se mě do nejnovějšího animáku moc nechtělo a kdysi uprostřed noci jsem jej v s čistým srdcem vzdal, protože jsem se nedokázal jaksi popasovat s látkou. Jenže... o pár dní později jsem se houževnatě pustil do druhé projekce a ukázalo se že nad ránem zřejmě vnímám filmy krapet jinak a najednou se přede mnou objevil zajímavý kousek, který přes jistě ukrytý kalkul disponuje solidní hloubkou a za srdce vzít rozhodně umí. Takže výsledek je zcela určitě pozitivní. Kouzlo se tentokráte podařilo vyvolat s kdysi běžnou lehkostí a ony třeba dobře dopadnou i noví Úžasňákovi nebo Čtvrté hračky a zase bude fajn. 80% (26.02.2018)

Čím víckrát to vidíte, tím intenzivnějším zážitkem Coco je. Minule jsem byl "pouze'" odpálen do emocionální stratosféry – tentokráte si však Coco s mým hektolitrem slz vytřela svoji mexickou podlahu. Anebo mi pode mnou někdo krájel nejmíň tunu cibulí, jinak si tu neuvěřitelnou emocionální explozi nedokážu vysvětlit. Fakt výjimečný žánrový klenot a jeden z nejpůsobivějších filmových zážitků týhle dekády. Nepopsatelnej doják....  top tier Pixarovka. (24.05.2018)

Psema napsal naprosto dokonalý a výstižný komentář. Film je vlastně svým příběhem neskutečně fašistický a svojí vnitřní myšlenkou naprosto odporný. Za každou cenu nevyčnívat, nejít si za svým snem, být nikdo.....což mě jako člověka který se vzdal svého snu na úkor rodině a obyčejné (leč výdělečné) práci. Takže tyhle pocity jsem měl při sledování stejné jako Psema a když jsem si přečetl jeho komentář až sem se zděsil, jelikož dokázal použít slova která přesně byla v mojí mysli. Jenže sem se na tuhle stránku filmu prostě úplně vysral, nakonec sem to díky úžasnému vizuálu a zábavnosti filmu celé odpustil, což se mi nestává. Rád a z drtivé většiny chodím proti proudu a co na srdci, to na jazyku v boji proti ovcím, ale ten film je tak krásně kouzelnej, zábavnej a svět mrtvých tak krásně promyšlenej, že jsem se stal ovcí a nechal toho hnidopicha v sobě mrtvého a užil si super blbinu, aniž bych v ní musel za každou cenu hledat sračky které tam mezi řádky jsou a to pořádné. Občas prostě lepší vypnout.90%. (26.08.2018)

Opět jsem si potvrdil, proč se vyhýbám těmhle animákůk (nejen) od Pixaru - prostě mi to nic neříká. Ta animace zde je sice něco neuvěřitelně překrásného, podobně jako se mi líbil původní anglický dabing a soundtrack, ale po stránce děje mi to přišlo tak strašně klišoidní a rodinně krotké, že mě to skoro unudilo k smrti. Chápu lidi, kteří se touhle animovanou produkcí nechají okouzlit a dostane to z nich maximální emoce, ale mě to takřka dokonale minulo - bohužel. Možná i proto, že se mi tam strašně vnucovalo srovnání s Mrtvou nevěstou Tima Burtona, kterou bezvýhradně zbožňuji a která mi ve srovnání s Coco přijde lepší ve všech myslitelných ohledech. (11.02.2021)

Mexický Den mrtvých mám ráda pro jeho úžasnou barevnost a pozitivní přístup k ne úplně veselé stránce života. A díky Coco, že ho představil i mezinárodním masovým divákům. Jako všechny pixarovky je i tahle v jádru působivým a dojemným příběhem, velké mexické rodině, která musí zahojit jednu velkou ránu ve své minulosti. Originální je, že titulní Coco je prababička hlavního hrdiny, taková seschlá bábuška, která má ale v příběhu zásadní roli. První třetina filmu se trochu vleče, ale když se Miguel dostane do světa mrtvých, tak už film jede na plné obrátky. A konec je opravdu dojemný, ale ne ve smutném smyslu slova - spíš je povznášející. Vizuálně působivé, kulturně zajímavé a dobře vyprávěné. Nej animák roku 2017. (27.01.2018)