Rudý úsvit

V 80. letech už dávno o tržbách a tedy úspěchu filmové produkce rozhodovali američtí teenageři, a tak i propagandistický film se musel přizpůsobit jejich vkusu. Rudý úsvit představuje kombinaci dobrodružného teenagerského filmu a té nejhrubší politické propagandy vrcholící studené války. Psala se 1. polovina 80. let a ve Spojených státech tehdy vládl Ronald Reagan se svou představou Sovětského svazu coby říše zla. Oba bloky tehdy oprášily ty nejprofláknutější způsoby prezentace svého politického protivníka, jakoby vystřižené z 50. let. Z ničeho nic vtrhne na mírumilovné a nicnetušící americké občany nelítostná soldateska sovětských, kubánských a nikaraguiských hrdlořezů, kteří přes noc budují koncentrační tábory a hlavně zahání na útěk slaboučkou americkou armádu. Film se s ničím moc nepáře a ze všeho nejmíň s logikou. Je plný těch nejhloupějších klišé, amerického patriotismu a amerických rodinných hodnot. S odstupem doby je neuvěřitelné, jak vážně se tehdy tenhle kousek bral, ať už ze strany tvůrců nebo filmové kritiky, ale dokonce i publicistů, kteří ho považovali za seriózní námět k diskuzi. A stejně tak neuvěřitelných je těch 61 %, které k dnešnímu dni na CSFD tato slátanina posbírala. To, že se na plátně poprvé sešel tehdejší velký idol Patrick Swayze a začínající herečka Jeniffer Grey, kteří krátce nato zazářili v komerčně úspěšném hitu Hříšný tanec, není pro filmové dějiny nijak podstatné. Celkový dojem: 5 %. (20.08.2010)

Ja by som rozprávkovosť a drzú provokatívnosť Červeného úsvitu až tak neriešil, vtedy sa totiž riešila vojna v Afganistane a film je jej doslovnou reminiscenciou. Nakoniec ak je niečo 80kovo smiešne, je to skôr plusom. problémy sú čisto filmového rázu, vďaka dĺžke sa totiž nedarí udržať po celý čas divákovu pozornosť a slušné scény strieda vata. Film je však prekvapivo drsný a nepredvídateľný a nikdy si nemôžete byť istý, kto bude "ďalší na rade". Sme svedkami verejných popráv a je fajn, že Milius ukazuje, čo robí vojna s ľudskou psychikou a čoho je v nej človek schopný. Červený úsvit tak nakoniec nie je slabší pre svoju uletenú zápletku, ale pre spomenuté nedostatky a neschopnosť pocítiť, že konflikt je skutočne celosvetový. Zmienka o Číne zaváňa skôr veľmi čiernou paródiou. Ak si v sci-fi 50. rokov dosadzujeme za mimozemšťanov Rusov, tak tu si zase kľudne dosaďte za Amíkov mimozemšťanov a nemusíte sa rozčuľovať nad ideológiou filmu. To sa nemuseli ani Sovieti, pretože filmári ich ukazujú ako národ, ktorý bez problémov vtrhne do USA a urobí z nej fašírku. CIA je tak bezmocná a americká armáda nie je schopná reagovať. To, že nič netušili vopred, je ešte veľavravnejšie. Lenže týchto lapsusov si asi tvorcovia vedomí neboli a my sa tak môžeme baviť o to viac. (12.05.2014)

Ako sedemročný som bol z toho excitovaný a pár týždňov som behal v bielej plachte po lese. Ako desaťročného ma to už vôbec nebavilo. Po dnešnej projekcii konštatujem, že je to mierne podpriemerný film, nemôžem však nezohľadniť jeho unikum, čo sa týka námetu. Prvá polovica má celkom dobrý spád, ale druhá už je dosť nuda. Sú to celkom šikovne pozliepané motívy z vojenských a najmä partizánskych filmov. Prestrelky a pátos ako z Ramba. Zaujímavý je ideologický podtext: Tí kubánci majú ešte nádej, to nie su až také svine ako Rusi. Kubánsky vojenský vodca si nakoniec sype popol na hlavu a ľutuje, že sa vôbec zúčastnil invázie do USA. Ruský politruk je však nefalšovaný hajzlík a toho treba na konci s chuťou zastreliť. Kuba (a iné menšie národy) sú len nevoľníkmi ruského komunizmu. Toto je asi hlavný ideologický odkaz filmu Rudý úsvit. (01.03.2013)

Chybělo tak málo. Stačilo jen zamakat na detailech, hovnocucem odstranit hromady patriotismu a byla by to jedna z nejlepších crazy komedií osmdesátých let. Jenže komunistický útok na pacifistické USA je, bohužel, míněn naprosto vážně, stejně jako parta študáků neomylně zasahujících cíle z neznámé techniky. Nemohu dát odpad, protože na to jsem se moc nasmál, ale stejně mám pocit, že hodně nadhodnocuji. (13.09.2012)

Možná první snímek, ve kterém dostali Sověti přes hubu a byl u toho hlavně Patrick Swayze. Osmdesátková naivita, která si pohrává s hodně zajímavou myšlenkou invaze na americké území. Dnes je tato myšlenka velmi absurdní, ale chápu že obavy, že by se něco podobného mohlo stát bylo v dobách studené války podstatně oprávněnější než dnes. Rudý úsvit není kdovíjak zázračný film, ale třeba úvodní seskok vypadá nabušeně. 50% (13.12.2019)