Šílený Max: Bojovník silnic

Mad Max 2 je moc dobrý film. Tvůrci přišli s opravdu originálním námětem a s vizí opravdu nehezké budoucnosti. Prostředí působí beznadějeně a depresivně. To všechno dohromady se zajímavě designovanými auty ještě nikdy na plátně předtím nebylo. A akční scény jsou opravdu napínavé, až bych to od takového filmu ani nečekal. Možná by se tímhle filmem mohli inspirovat ti žabaři, co točí Rychle a zběsile a podobné hovádkoviny. (14.01.2005)

„Jeho lidé stříleli po všem z kuše, myslel si že je to známka punku, ropnou touhou připomínal G.W.Bushe, myslel si že je to známka punku, do nádrží cpát ji chtěl a taky do sudů, myslel si že je to známka punku, oblíkal se přitom jak kluci z gay klubů, myslel si že je to známka punku...“ Humungusi, Max ti rychle vysvětlí, že punk je jinde.. Dramaturgicky a vůbec technicky mnohem sebejistější než jednička, několik originálních nápadů (brána z autobusu, pes na spoušti), kostyméři, co se moc nepředřeli a kaskadérsky náročný závěr s cisternou jedoucí na turnaj plážového volejbalu. Zkrátka solidní mustr pro další tvůrce béčkových explicitních postapokalyptických kousků, v nichž pod nánosy bláta či písku krev zasychá rychleji. „And the Road Warrior? That was the last we ever saw of him. He lives now... only in my memories.“ (20.05.2015)

Že by na tom Šíleném Maxovi opravdu něco bylo? Po prvním díle jsem naprosto nechápal jeho až skoro legendárního kultovního postavení v Melově filmografii. Po druhém díle už tomu tak trošku přicházím na kloub. Druhý díl Šíleného Maxe je epičtější, akčnější a spádovitější než jeho předchůdce a co do kvality jej rozhodně předčí. Mel teprve zde začíná být tím známým drsným hrdinou, který nejde pro peprnou hlášku či pořádnou ránu daleko, přesně jak jej všichni znají z jeho pozdějších filmů. Řekl bych, že až s dvojkou Šíleného Maxe pořádně nakopnul svou kariéru o obrovský kus dopředu a dle mého je to právě tento film, který by se měl považovat za milník v jeho bohaté kariéře. (07.04.2010)

Z hodnotenia je zrejmé, že tento film rozdelil divákov na dve, dúfam že nie antagonistické, skupiny - obdivovateľov a odmietačov. Ja som sa usalašil niekde na pomedzí. Aj mne sa páči nepochybne originálny námet (i keď Schmidtov Koniec augusta v hoteli Ozón bol skôr), dobré herecké výkony a akcia. Na druhej strane som sa nemohol pozerať na bizarné, podľa mňa nevydarené, kostýmy a aj príbeh mi pripadal nedotiahnutý. Takže aj s ohľadom na dobu vzniku sú to najviac tri hviezdičky. (11.01.2014)

Jednotka bola super, bavilo ma to, nebola tam ešte taká apokalypsa, vlastne tam nebola vôbec a nebolo to až také sci-fi. Navyše koniec bol šokujúci a napínavý. Tento diel už je nudný postapokalyptický nedorobok, ktorý ma nebavil. Ten piesok a nič iné, bolo mi z toho až zle a potil som sa aj v klimatizovanej miestnosti. Že by to bol nejaký trhák čo jednoducho musíte vidieť, to v žiadnom prípade. Jedná sa o klasické béčko, ktorých vtedy vznikalo požehnane a na ktorých moja generácia vyrástla. Ak teda premýšľate nad pokojnou sobotou doma u televízie, pripravte si v mikrovlnke popcorn, otvorte si pivo a hurá si nájdite na pozeranie niečo iné. (05.02.2015)