Šílený Max: Bojovník silnic

"Nevím, jakými zbraněmi se bude bojovat ve třetí světové válce, ale v té čtvrté to budou auta, samostříly a řemdihy. Taky uniformy asi budou legrační." Docela pěkné, do hloubky komponované záběry (let s Maxovou hlavou nad táborem, sledování tábora dalekohledy s gyrocaptainem) voní benzínem, písek vám z nich skřípe v zubech. Millerovi se podařilo vykouzlit několik opravdu dobrých momentů, zdejší automobilová honička patří k těm nejmonstróznějším z historie kinematografie - těžko zapomenout na bugatku vláčenou na řetěze tahačem. I první nájezd záporáků, jejž Max sleduje zdáli, nájezd bez zvuků, učí filmovosti. Detaily světa, různé drobnosti mají v sobě sympatické nápady, kupříkladu se tu bombarduje hady. +++++ Jakoby vlastně o nic jiného než kouzlo pouště, krve a ropy nešlo - jakoby mnoho nešlo o lidi. Jedni mají svůj sen o ráji, druzí tvoří peklo a Max mezi nimi postrádá motivaci jakoukoliv (možná navenek, možná doopravdy), což film dokonce reflektuje. Logika jednání postav není tak důležitá. +++++ Max druhý ovšem nerozumí svému světu. Nechápe, že ropa má smysl jen tam, kde je kam jet, s čím obchodovat. Nevnímá, že nájedznictví vzniká z nedostatku, z omezení zdrojů a nevidí, že ti, co pracují na ropném poli si ho přisvojili a nyní brání ostatním užít darů přírody. Pro liberály je to v pořádku - oni objevili a využili zdroje, tudíž jim patří. Ale to je jedno - Max pohádkaří o ochránci slabých, tvoří mýtus o hrdinovi, jenž zachránil kmen, mýtus o původu, smyslu i odkazu. Je vyprávěním malého pamětníka deformované jeho náhledem na svět. Dá se tím omluvit, že si film bere možnou hloubku a nahrazuje ji, domnívám se, spíše cítěnou a náhodnou reflexí divošství, než jeho obrazem promyšleným. Slabé ***. (21.10.2014)

"Krouží a krouží. Útočí a útočí. Jako vzbouření mravenci pomatení pachem benzínu." Žít v postapokalyptickém světě, tak se nejdřív postarám o bezpečí, pak o jídlo a nakonec si najdu koutek na sex. Tady však jde o pohonné hmoty, o které se bojuje a přitom se projede spoustu paliva. Takže dává to smysl? A není to jedno? Akce je to tiž parádně béčková, která navíc nabízí jedinečná vozítka, nádhernou Válečnici s lukem a zábavného Gyrokapitána s hadem. Proti tomu rozhodně nic nemám, jenže ten legendární Max mě nechává poměrně chladným. (24.01.2019)

Větší, lepší... Šílenější. Druhý Šílený Max je skvělá podívaná, akční od začátku do konce, plná vyšinutých postav, zaprášená, rozpálená a nekompromisní stejně jako postapokalyptická krajina, v níž se odehrává. Akci nechybí nápady, styl ani překvapení, Mel Gibson je vynikající, tak co chtít víc? Škoda, že se to ve třetím dílu už tak úplně nepovedlo. (29.05.2015)

Poušť, auta, kamiony, benzín, drsně oblečení maníci ... všechno, co nemám rád. Přesto jsem od kultovního Mad Maxe, který se jako vzor mírně klišovitě klade snad všem postapokalyptickým filmům, čekal slušnou zábavu. No nedorazila, bohužel. Uznávám ten film jako silnej inspirační zdroj, ale jinak ... slabé, velmi slabé. (18.07.2011)

„Jeho lidé stříleli po všem z kuše, myslel si že je to známka punku, ropnou touhou připomínal G.W.Bushe, myslel si že je to známka punku, do nádrží cpát ji chtěl a taky do sudů, myslel si že je to známka punku, oblíkal se přitom jak kluci z gay klubů, myslel si že je to známka punku...“ Humungusi, Max ti rychle vysvětlí, že punk je jinde.. Dramaturgicky a vůbec technicky mnohem sebejistější než jednička, několik originálních nápadů (brána z autobusu, pes na spoušti), kostyméři, co se moc nepředřeli a kaskadérsky náročný závěr s cisternou jedoucí na turnaj plážového volejbalu. Zkrátka solidní mustr pro další tvůrce béčkových explicitních postapokalyptických kousků, v nichž pod nánosy bláta či písku krev zasychá rychleji. „And the Road Warrior? That was the last we ever saw of him. He lives now... only in my memories.“ (20.05.2015)