Sedmilhářky

Intenzivní forma sice u Sedmilhářek malinko přehlušuje ne-zas-tak-šokující pointu, ovšem dle známé formule "forma tvoří obsah" jde stále o špičkové dílo, které je skvěle napsané, přesně zahrané a především do velké míry originální. Po mnoha a mnoha zhlédnutých standardních detektivkách si člověk pomalu učůrává už jen z toho, že tento žánr někdo zkusí i jinak. A přestože se to přesunutí divácké pozornosti z vyšetřování na genezi samotného zločinu postupně stává trochu monotónní, tvůrci si i do posledních dílů zvládli schovat několik trumfů, které jim zajistí divácké ovace. Moc ale prosím, zůstaňme u těch sedmi dílů. Tady nic rozvést nepotřebuje. 85 % (21.08.2017)

Na Sedmilhářkách mě asi nejvíc zaujala ta detektivní rovina, i když je jí věnováno poměrně málo prostoru (výslechy přizdikakavých a zapšklých rodičů moc nepočítám). Prostě si tak šest dílů a 46 minut z dílu sedmého říkáte, kdo to tam na terase natáhl brka a pak se to dozvíte > nádhera, stoprocentní katarzní prožitek. Celou dobu jsem se modlila- ať to není TA... ale ať to není ani TA... Mistrovsky zvládnutý scénář- sedm akurátních dílů, nic není nadbytečné, všechno šlape jako hodinky a nádherný soundtrack podtrhuje herecké výkony >>> pojďme do plných! (26.04.2017)

Velice se mi líbí představa uzavřené minisérie městečka Monterey, ale po dokoukání celou dobu přemýšlím o tom, že bych se do toho světa strašně rád vrátil. Jean-Marc Vallée, jehož poslední tři filmy nejsou špatné, ovšem spíše zapadly, jde nyní po vzoru Caryho Fukunagy a servíruje nám mrazivé drama, které až do posledního dílu skrývá své trumfy, aby se následně vytasilo s rozuzlením, které tu minimálně od první řady True Detective nebylo. Big Little Lies sice tak velkou díru do světa neudělalo, ale kvalitativně bych se to porovnávat nezdráhal. Vždyť už hlavní čtveřice v podstatě oscarových sedmilhářek je obrovské eso v rukávu nezklamávajících borců z HBO a jelikož se o bestsellerový námět bojovalo s Netflixem, tak bylo předem jasné, že budou mít i co hrát a po letech nám vytřou zrak. Což se jim také povedlo. Ba co více, celé obsazení je prostě neskutečné. Adam Scott, o kterém jsem si po Walteru Mittym utvořil názor, že je naprosto zbytečný herec, mě nakonec překvapil ze všech nejvíce a to už vůbec nezmiňuji všechny charaktery pod 18 let, jelikož byli všichni bez výjimky úžasní (minimálně Amabelle a Abigail chci hned vidět v dalším projektu) a jejich rozbor by vydal na celý článek. Nuže, začátek byl pomalejší, ale v dalších epizodách jsem se nenudil ani minutu. Takřka totéž platí i pro druhou sezónu, ačkoliv tam ten bodík ubrat musím...9/10 (02.06.2017)

Seriálové ozvěny kampaně #MeToo. Bít ženy je špatné, ááánnnooo...ani ve snu by mne nenapadlo, že na takhle banální premise se dá postavit tak neuvěřitelně komplexní seriál, nezpronevěřující se vysokému standardu HBO...opravdu vynikající komunitní drama s detektivní zápletkou. Sice se mi už někdy v polovině podařilo určit, kdo to ve škole šikanuje, neboť v druhé půli série už zmizí počáteční maskování ženských intrik a půtek i mimikry feminní nevraživosti uvnitř komunity a hlavní roli mezi ústřední pěticí žen přebírá oběť domácího násilí, přesto je celý seriál tak chytře vystavěn a skvěle zahrán a natočen, že udrží pozornost až do závěrečného vyhřeznutí ,,ženské síly". Feministický koncept je pak zjevný a závěrečné finále celkem sporné, neboť ospravedlňuje hrdelní zločin a vybízí k braní spravedlnosti do vlastních rukou, ovšem musím konstatovat, že i mimo pole feminismu zůstává celkem objektivní, neboť se snaží měřit oběma stranám stejně - slovy psycholožky, která při rodinné terapii konstatuje, že manžel je nemocný, neboť bije svou družku, ona je ovšem nemocná taktéž, když od něho není schopná odejít a zavírá před tím oči předstírajíc idylku harmonického manželství. Serie 1: 90% (15.06.2018)

„Mrcha! Copak nevidí, že to s tebou nemá nic společného?“ - „Nevidíme věci takové, jaké jsou. Vidíme je takové, jací jsme my.“ Přetvářka, lži, pokrytectví, snobismus, jedna velká drbárna…a pokud tohle platí o hlavních postavách, tak o těch vedlejších dvojnásob (prostřihy na jízlivé výpovědi ostatních obyvatel). Stejně jako jiné mě přilákalo herecké obsazení, přece jen seriál, ve kterém září herečky jako Kidman, Witherspoon, Dern či z mladší krve Woodley, se nevidí často. A tvůrci toho využívají maximálně. Díly každopádně utečou poměrně rychle a seriál si vás nenápadně získá, že ani nevíte jak. A pokud jsem si po 1. řadě nebyl úplně jistý 5*, 2. série mě v nich již utvrdila a dokonce bavila překvapivě ještě víc (i bez toho tajemství). Velkou zásluhu na tom má nová postava (Streep je tak dokonale nesnesitelná…a scény si krade pro sebe), ale i vývoj ostatních. Závěr druhé řady navíc vyvolá řadu důsledků, takže věřím, že i v další sérii bude o zábavu znovu postaráno. „Jsme Montereyská pětka, ať si říkáme jakkoliv. Ta lež je naše přátelství.“ (07.07.2019)