An American in Paris
An American in Paris
Režie:
Vincente MinnelliScénář:
Alan Jay LernerKamera:
Alfred GilksHrají:
Gene Kelly, Leslie Caron, Georges Guétary, Nina Foch, Martha Bamattre, Mary Menzies, Oscar Levant, John Eldredge, Dick Wessel, Jack Chefe, Anna Q. Nilsson (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Nápad spojit hudbu George Gershwina s nějakým příběhem a natočit ho jako muzikál se údajně zrodil v hlavě producenta Arthura Freeda a byl nadšeně podporován skladatelovým bratrem Irou Gershwinem. Divadelní autor a textař Alan Jay Lerner napsal příběh amerického vojáka, který po válce zůstane v Paříži, aby studoval malířství, a zamiluje se do francouzské dívky Lise. Všichni se shodli na tom, že hlavní roli Jerryho Mulligana nemůže vytvořit nikdo jiný než Gene Kelly. Pro úlohu Lise byla vybrána Cyd Charisseová, která však během přípravných prací zjistila, že je těhotná. Přes nedůvěru vedení MGM Kelly prosadil jako svoji partnerku tehdy devatenáctiletou Leslie Caronovou, již viděl tančit v jednom divadle na Champs Elysées. Výraznou roli jeho přítele, pianisty Adama Cooka, vytvořil herec a hudebník Oscar Levant, známý jako vynikající interpret Gershwinových skladeb, a postavou Henriho Baurela ve filmu debutoval francouzský revuální zpěvák Georges Guetary. Paříž sice hraje ve snímku mimořádnou úlohu, ale kromě několika celkových záběrů celý film vznikl ve studiích MGM... Vrcholem snímku se stala závěrečná sedmnáctiminutová baletní sekvence, která ve zkratce rekapitulovala příběh umělce, který v Paříži nalézá, ztrácí a znovu nalézá svoji lásku. Výtvarník Preston Ames, který ve francouzské metropoli studoval, navrhl dekorace, měnící se podle stylů malířů, jež ovlivňují Jerryho tvorbu (Dufy, Rousseau, van Gogh, Toulouse-Lautrec, Utrillo, Manet). Gene Kelly svoji choreografii v této scéně podřídil výtvarnému pojetí. Vytvořil směsici různých stylů, od klasického přes moderní balet až ke stepu; sám to nazýval "syntézou starých forem a nových rytmů". Tak dlouhá taneční scéna nebyla nikdy předtím (ani potom) ve filmu použita a její prosazení nebylo jednoduché. Vedení MGM přesvědčilo až promítnutí úspěšného anglického tanečního snímku Červené střevíčky (1948), takže schválilo dodatečných půl milionu dolarů na její natočení (zbytek filmu už byl hotov). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (65)
Neskonale veselý a romantický muzikál, ktorý však paradoxne v niektorých tanečných a hudobných číslach zachádza do určitej detinskosti - inými slovami povedané trápnosti - no stále ponúka dokonalú hollywoodsku zábavu zo starej školy a z čias, keď sa v mekke filmu začalo bojovať proti nástupu televízie. A to napr. aj týmto farebným skvostom. ()
Gene Kelly /Divka z Titulni strany, Zpivani v Desti/ v roli cloveka, ktory vie malovat, tancovat, spievat - pomaly mi chybali este vyvarat, piect, opravit stroje a vsetky mozne technologie, zlozit diferencial a radit prezidentovi -kedze ide o US film, tak prezidentovi USA pochopitelne. Trochu moc na mna, aj ked najlepsie Minnelliho diela su muzikaly a este ako reziserovi Minnellimu sli velmi dobre spolocenske konzervacky. K vysokemu hodnoteniu prospel aj ten fakt, ze muzikal kypi zivotom a optimizmom : 77 % ()
A to jsem si myslel, že by mě něco takového nemohlo bavit. Dobře, je to místy celkem hooodně barevné a hooodně kýčovité, ale když ti blázni začnou tancovat, tak je to neskutečná podívaná. To, co Gene Kelly dělá s nohama je skoro nemožné. Navíc i příběh docela funguje. Prostě krása pohledět. Nezbývá než se dívat a užívat si. ()
Gene Kelly, ideál střední třídy, ztělesňoval obyčejné americké chlápky. Jeho zásluhou je od konce do začátku americký i tento do Paříže situovaný muzikál. Zvažované exteriérové natáčení neprošlo, ale studiová iluze je díky kavárnám, parfumériím, pouličním malířům a dostaveníčkům na břehů Seiny velice živá. Bývalý voják s uměleckým nadáním přijel do francouzské metropole, aby zapomněl, aby si mohl odpočinout od války, aby mohl namísto ničení tvořit (a, což není explicitně vyjádřeno, aby unikl vzrůstajícímu studenoválečnému napětí). Američan v Paříži, nikoliv prost rozkošnicky zbytečných hudebních vsuvek (sólo Oscara Levanta) ovšem nepředstavuje odpočinkový film non plus ultra, jeho spodní proudy vás mohou zanést do končin sluncem nepříliš projasněných. Vrcholnou sekvencí je sedmnáctiminutový taneční únik do snu. Malby slavných tvůrců (v pořadí Dufy, Renoir, Utrillo, Rousseau, Van Gogh, Toulouse-Lautrec) ožívají a Jerry je šťastný sám ve svých myšlenkách, kde může s Lisou setrvat ve věčném objetí jako sousoší. Doslova nachází smysl v umění. Skončit film o minutu dříve, všechno by do sebe hladce zapadlo bez nasládlé pachuti. Nemluvě o tom, že vztah mezi osmnáctiletým francouzským objevem Caronovou a jejím čtyřicetiletým objevitelem Kellym zavání Lolitou. To ale není podstatné. Podstatná je hudba George Gershwina, podstatný je Kellyho perfekcionistický americký balet, podstatné jsou syté technicolorové barvy (černobílý je pouze svět společenské smetánky). Vše podstatné dosahuje vrcholné kvality a jestliže jsem si některá muzikálová čísla neužil naplno, pak vinou dobře se bavících přihlížejících – trošku to nabourává pocit divácké slasti, když totéž považuje za úžasné někdo jiný, kdo za svůj úžas zjevně dostal zaplaceno. 85% Zajímavý komentář: Oskar ()
Jen o rok později natočil Kelly Zpívání v dešti, které bylo tehdy vnímáno jako podřadný muzikál vůči Američanovi. Dnes uležel čas a je asi jasné, jak moc se tehdejší diváci a kritici pletli. Američan v Paříži sice rozhazuje plnýma hrstma štědrým rozpočtem, ale nedokáže zdaleka využít svůj potenciál. Chybí režie buď nápaditější, nebo alespoň schopná lépe zužitkovat muzikál jako žánr - některé scény mi přišly natočené vyloženě tak, jako by si neuvědomovaly, co vlastně zabírají. ()
Reklama