An American in Paris
An American in Paris
Režie:
Vincente MinnelliScénář:
Alan Jay LernerKamera:
Alfred GilksHrají:
Gene Kelly, Leslie Caron, Georges Guétary, Nina Foch, Martha Bamattre, Mary Menzies, Oscar Levant, John Eldredge, Dick Wessel, Jack Chefe, Anna Q. Nilsson (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Nápad spojit hudbu George Gershwina s nějakým příběhem a natočit ho jako muzikál se údajně zrodil v hlavě producenta Arthura Freeda a byl nadšeně podporován skladatelovým bratrem Irou Gershwinem. Divadelní autor a textař Alan Jay Lerner napsal příběh amerického vojáka, který po válce zůstane v Paříži, aby studoval malířství, a zamiluje se do francouzské dívky Lise. Všichni se shodli na tom, že hlavní roli Jerryho Mulligana nemůže vytvořit nikdo jiný než Gene Kelly. Pro úlohu Lise byla vybrána Cyd Charisseová, která však během přípravných prací zjistila, že je těhotná. Přes nedůvěru vedení MGM Kelly prosadil jako svoji partnerku tehdy devatenáctiletou Leslie Caronovou, již viděl tančit v jednom divadle na Champs Elysées. Výraznou roli jeho přítele, pianisty Adama Cooka, vytvořil herec a hudebník Oscar Levant, známý jako vynikající interpret Gershwinových skladeb, a postavou Henriho Baurela ve filmu debutoval francouzský revuální zpěvák Georges Guetary. Paříž sice hraje ve snímku mimořádnou úlohu, ale kromě několika celkových záběrů celý film vznikl ve studiích MGM... Vrcholem snímku se stala závěrečná sedmnáctiminutová baletní sekvence, která ve zkratce rekapitulovala příběh umělce, který v Paříži nalézá, ztrácí a znovu nalézá svoji lásku. Výtvarník Preston Ames, který ve francouzské metropoli studoval, navrhl dekorace, měnící se podle stylů malířů, jež ovlivňují Jerryho tvorbu (Dufy, Rousseau, van Gogh, Toulouse-Lautrec, Utrillo, Manet). Gene Kelly svoji choreografii v této scéně podřídil výtvarnému pojetí. Vytvořil směsici různých stylů, od klasického přes moderní balet až ke stepu; sám to nazýval "syntézou starých forem a nových rytmů". Tak dlouhá taneční scéna nebyla nikdy předtím (ani potom) ve filmu použita a její prosazení nebylo jednoduché. Vedení MGM přesvědčilo až promítnutí úspěšného anglického tanečního snímku Červené střevíčky (1948), takže schválilo dodatečných půl milionu dolarů na její natočení (zbytek filmu už byl hotov). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (64)
Už od prvých minút mi bolo jasné, že keď som filmu dával pred desiatimi rokmi štyri hviezdičky, už som si ho príliš nepamätal. Teraz to naprávam. Dnes ma už nezaujal. S nejakým dejom som ani nepočítal, veď muzikály ním neoplývajú. Hudba ma ako-tak oslovila iba v závere, u ústrednej dvojice som nepobadal iskrenie a tak iba tanečné čísla odôvodňovali, prečo sa tento film v svojej dobe tak preslávil. ()
Už som hádam i čakal dajaký ten nečakanejší rozuzlujúci prvok, kedy by Kellyho postava narušila rozjímavé plány zamilovanosti k majetnejšej blondíne a nie obojstrannej odovzdanosti osudom skúšanej nižšej vrstvy a pochopiteľnej láske na prvý pohľad. Takisto jeho persóna obligátnej dokonalosti, ktorá vie spievať, tancovať, maľovať, hádam aj šiť a vyvárať je nestotožniteľná s nikým na svete. Najmä v jeho roztomilej naivite. Okrem teda takej tej neskonale pozitívnej nálade optimistického ducha mi Američan v Paríži temer nič nedáva a nedponecuje ma k jeho aktívnejšej participácii. Muzikálny svet je svieži a neobyčajný v prvej tretine a jeho kúzlo po počiatočnom oteplení stagnuje a klesá. ()
Typický muzikál - a to vzhledem k době svého vzniku i zemi původu. Byla jsem na něj dlouho zvědavá a natěšená. Nejsou zde sice tolik chytlavé písně, ony tu vlastně nejsou skoro žádné, ale hudba jako taková nezklame a choreografie je prostě úžasná. Příběh je tak akorát - klasická romantika, která k žánru sedí, ale sama o sobě by asi neobstála. Jenže tenhle film má především spoustu formálních vychytávek, nad nimiž mé srdce plesalo, a také dechberoucí závěrečnou scénu, jež dílo jako celek povyšuje. ()
Neskonale veselý a romantický muzikál, ktorý však paradoxne v niektorých tanečných a hudobných číslach zachádza do určitej detinskosti - inými slovami povedané trápnosti - no stále ponúka dokonalú hollywoodsku zábavu zo starej školy a z čias, keď sa v mekke filmu začalo bojovať proti nástupu televízie. A to napr. aj týmto farebným skvostom. ()
On by to byl naprosto tuctový romantický film s podprůměrnou zápletkou. Jenže má v rukávu schovaná tři esa. Několik velmi zdařilých vizuálních nápadů, Gershwina, který kašle na poučky, že klasika a jazz do hudebních filmů nepatří, a mísí z nich zdařilý kompilát, a hlavně Kellyho. Gene Kelly nejen dokazuje, že muž při tanci nemusí vypadat jako záchodový pavouk při epileptickém záchvatu, tuto výsadu přenechává Astairovi, ale především, že byl výtečný choreograf. Velká škoda, že film není pojat jako klasický muzikál, ale zbytečně obtěžuje diváka hranými scénami. ()
Galerie (113)
Photo © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zajímavosti (16)
- Melodie z filmu patří mezi nejoblíbenější pro jízdy krasobruslařů. (Hans.)
- Film byl v roce 1993 vybrán k uchování v Národním filmovém registru USA jako kulturně, esteticky nebo historicky významný. (Terva)
- Mladá debutantka Leslie Caron trpela počas 2. sv. vojny podvýživou. Natáčala len každý druhý deň, pretože sa ľahko unavila. (fishki)
Reklama