Francouzská depeše Liberty, Kansas Evening Sun

Andersonova pocta novinám a novinářům,které nechybí jeho typický rukopis,ale úplné a čiré nadšení jako u jeho  předchozích filmů se tentokrát nedostavuje.Obsazení je sice opět skvělé a vizuál okouzlující,ale třeba Alexander Desplat na jehož hudbu sem se extrémně těšil tu jede tak nějak na půl plynu.Samotné povídky/reportáže jsou sice správně bizarně vtipně dramatické,ale také působí vyumělkovaně a méně životně a velmi často mi v nich chybělo ono Andersonovské srdčíko,kvůli kterému jsme si zamiloval jeho předchozí filmy.Po hříchu tak vítězí forma na obsahem.Nejde sice o nejslabší Wesův film,ale i tak se bude French dispatch řadit do té spodní poloviny...70% (20.12.2021)

Hloupe to neni. Ma to vyraznou, peclive barevnou estetiku s jednorozmernou paletou barev a vybornymi herci. Misty je to pateticke. Trochu jsem se nudil, neni to konzistentne vzrusujici. A brzo na film zapomenete. Kdyz hrdina rika "vse je prostoupeno atmosferou slibneho klidu", mluvi o tomto filmu. Styl humoru se libil ("Vuni terpentynu mela opravdu rada a v pozdejsich letech ji pouzivala na sve toalete", "Odpocinkova mistnost byla presunuta na palubu bombarderu..."). (30.01.2022)

Režisérů jako Wes Anderson je strašně málo a je to strašná škoda. Je to nesmírně inovativní a nekonečně kreaitvní režisér, který dal v tomto snímku vyniknout všemu, co ho činí tak dobrým a zcela se utrhl ze řetězů, protože zde nebylo třeba se držet při zemi. A tato rovina mu nesmírně slušela. Každá sekunda každého záběru je zde vymazlená k dokonalosti. Je to audiovizuální orgasmus zabalený do extrémně divného, hravého, nekonečně ujetého a tmavě černohumorného příběhu, respektive mozaice příběhů. Bavilo mě to a velice hezky se na to koukalo. Jen jsem během sledování strašně trpěl tím, že nejsem schopen si v reálném čase vychutnávat a adekvátně prociťovat všechny vtípky. Tempo na mě bylo v mnoha pasážích na jedno zhlédnutí příliš zběsilé. [84 %] (19.12.2023)

Iba vďaka návštevám profilu jedného z obľúbených užívateľov som sa dostal k tomuto filmu a režisérovi a musím povedať že to vôbec nebolo na škodu veci. Svojským humorom, výbornou kamerou a hudbou, bizarným príbehom vyjadruje satiru na mnohé spoločenské problémy. Vyhol sa takmer úplne nejakej korektnosti a celková rôznorodosť jeho spracovania zaradila tento film k veľmi príjemným prekvapeniam. (09.05.2022)

Nový Andersonův počin se mi nesnadno hodnotí. Tím nejzjevnějším a nejbanálnějším důvodem je jeho rychlost. Ustíhat rychlopalné dialogy v květnaté, archaizující angličtině a do toho stíhat jednak vnitrozáběrovou kompozici, která se neustále proměňuje, a jednak svižné přechody mezi záběry..., to aby člověk film viděl alespoň třikrát. Další aspekty jsou ale spíš diskutabilní a závislé na ochotě diváka přijmout, nebo odmítnout režisérovu vizi. Jisté je jedno: Francouzská depeše je rozhodně stylově nejpřepálenějším Andersonovým filmem. Koncept "hlavní postavy", už dříve problematizovaný, je zde úplně hozen do koše. Známá jména se tu střídají jako na orloji a většina postav neřekne víc než pár vět. Jednotlivé povídky mají trochu odlišný styl a diametrálně jiné tempo. Barevné a černobílé záběrování se tu střídá bez zjevné příčiny (byť k potvrzení dojmu bych potřeboval snímek nasledovat důkladněji) a v jedné z povídek se dokonce přidá i animace. A k celkovému dojmu samozřejmě přispívá i to, čemu obykle rozumíme pod slovem "příběh". Děj Francouzské depeše je fakticky rámovaný jako filmové převyprávění novinářských esejů. Ve skutečnosti jde ale samozřejmě jen o autorskou mystifikaci, pastiš, který přináší překombinovaný sled dějů, které se s každou další povídkou více a více odklánějí od původního tématu (třetí "esej" má pojednávat o známém šéfkuchaři, ale samotný kuchař v něm hraje prakticky vedlejší roli a namísto něj se příběh soustředí na únos syna policejního komisaře, což je divákovi zprostředkováno skrze televizní rozhovor novináře s moderátorem). Ze všeho nejvíc je Francouzská depeše samotná filmovou esejí o možnostech kinematografie a o jejích počátcích v tableau vivant. V Andersonově tvorbě nejde o žádnou novinku, ale nový snímek je v tomto ohledu rozhodně nejdůslednější poctou těmto kořenům. Od diváka chce každopádně výdrž a velkou míru pozornosti. (07.12.2021)