Т-34
T-34
T-34
Režie:
Alexej SidorovScénář:
Alexej SidorovKamera:
Michail MilašinHrají:
Alexandr Petrov, Viktor Dobronravov, Irina Staršenbaum, Vinzenz Kiefer, Nikita Kukuškin, Pjotr Skvorcov, Semjon Treskunov, Arťom Bystrov (více)Obsahy(2)
Čtyři v tanku T-34 a všude kolem po zuby ozbrojení nacisté... V létě roku 1941 sovětsko-německá smlouva o neútočení a přátelství náhle padá. Jednotky Wehrmachtu během pár měsíců postupují přes pobaltské republiky, Bělorusko a Ukrajinu až do vnitrozemí a Rudá armáda bojuje o každou vesnici. Jednou z nich je i víska, kde se střetne Jägerova tanková rota proti poslednímu zbývajícímu tanku T-34 velitele Ivuškina. Přes početní nevýhodu se však ruskému tanku podaří útok odrazit a krýt ústup nemocnice. O několik let později se Jäger s Ivuškinem znovu setkává, a zatímco nacistický důstojník povýšil na velitele tankové divize, ruský tankista padl do zajetí. Změnila se i situace na frontě: smyčka kolem Říše se stahuje z Východu i ze Západu a Jäger musí co nejrychleji připravit mladé rekruty na obranu země. S tím mu má pomoci právě Ivuškin, který dostane k dispozici ukořistěný tank T-34 a posádku z lágru, aby ze sebe na tankodromu udělali cvičný terč. Ruský velitel nabídku přijímá, místo Jägerovy sebevražedné mise ovšem chystá vlastní plán útěku... Ruský válečný film z roku 2018 koncipoval režisér a scenárista Alexej Sidorov podle svých slov jako akční podívanou pro novou generaci a zároveň jako poctu válečným veteránům. Nákladný projekt z části natáčený v Česku tak klade velký důraz detaily – od uniforem přes zrestaurování vyřazeného tanku T-34 až po výstavbu vesnice, která hned úvodem lehne popelem. Samotný děj stejně jako hlavní postava jsou však fiktivní a válečnými příběhy se inspirují jen velmi volně. Jsou například známy případy, kdy se sovětským vojákům podařilo utéct z německého zajetí, ovšem bez pomoci tanku. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (262)
Nečekal jsem to ale tohle dílo překonalo Fury. Příběh je zajímavý a napínavý, ač jeho část "útěku ze zajetí" už je dost přitažená za vlasy a ani nedává smysl. Ale na druhou stranu se stává dobrým pojítkem pro akci a partička sovětských gerojů tak může předvádět tankovou parádu. Nalijme si ohřívaného kafe do plechového hrníčku - Fury byla taky fantasmagorie. Nejen příběhem, ale i dějem a měla spoustu "bot". T-34 je přitažený za vlasy příběhem, ale vše ostatní funguje. Všechny finty, chování, ovládání a tak dále funguje, dává smysl a má odpovídající reakce. Ano, tankových filmů je pomálu a těch zábavných a věrných alespoň jednomu z dvou komponentů - historičnost a realističnost je tolik jako prstů na ruce zasloužilého dřevorubce. T-34 jako celek funguje parádně. Navíc se točil u nás a za to má body navíc. Co já vím, třeba se jednou dočkám pořádného filmu třeba o tankové bitvě u Kursku, když se daří produkovat zajímavé tankové filmy západu i východu... ()
Переделка Жаворонока а ла Холивуд? Ну, почему нет. V Sajůzu se zase jednou velkovlasteneckoválečně rozparádili a výsledek je kupodivu nejen velmi snesitelný vzhledem k jako vždy nepostradatelné (mírné) dávce velkoruského nacionalismu, ale nadto oproti „předloze“ též akčně povedený a sem tam i vtipný (oddělání Rosamundy granátem), zejména pojme-li se snímek jako čistokrevná a mírně dementní zábava, pročež potom pobaví i kulečníková spodní penetrace pantera a vzájemné sestřelování průbojných a la Riviéra Kid. Jenom škoda, že se komsomolíci ještě nenaučili střízlivěji používat zpomalovačky a rozličné digitální blbnutí s kamerou tak nějak všeobecně. Nicméně závěr ve stylu „šílený Lancelot s kanonem ráže 85 proklatě nízko“ zvládla posádka v čele s Еваном МекГригорьевичем lépe, než onehdá Ayerovi Zuřivci rande s rotou SS, takže celkově převažuje spokojenost. ()
Solidní válečný snímek, v němž vyjma nádherné vojenské techniky a několika velkolepých soubojů stojí za zmínku i zázračná ruská fyzika ohýbající prostor. T-34 mi většinu stopáže přišel jako laciná variace na snímek "Fury", s nímž má dílo režiséra Alexeje Sidorova společných několik opěrných bodů. Ve finále Vás tedy zamrzí jen delší stopáž, která nabídne několik hluchých míst, děravý scénář a mizerné CGI, které je občas vážně k smíchu a působí vážně lacině. Avšak až na tyto detaily se v rámci možností a přimhouřeného oka jedná o oddechovou válečnou podívanou, při níž budou fanoušci Druhé světové války, potažmo tanků a tankových soubojů jásat nadšením. Na samotný závěr musím ocenit fakt, že němečtí vojáci skutečně mluví německy. To je věc, která se v moderních válečných snímcích stává velmi ojedinělou. Dobrá práce! ()
Ruské Fury je nečekaně solidním konkurentem a po delší době opravdu parádní válečná podívaná.Je to takový osobní duel Ruského kapitána vs Německého, kteří si jdou po krku celý film a oba dva jsou nejlepší v oboru. Potěší české reálie, perfektní tankové bitvy podpořené slow motiony i slušná dávka napětí. Jako Highlight považuji scénu s tréningem, kdy Rusové vytřou zrak Němcům naprosto s grácií a vykouzlí úsměv na tváři nejednomu divákovi. Paráda. 80% ()
Je to taková předělávka ( kdo chce čte remake) staršího sovětského Skřivánka. Kladem je třeba úvodní bitva, technické provedení samotného filmu, kvalitní protivník ( není hloupý až imbecilní, není bezúčelně krutý, je vojensky na určité výši.) Opět jako Skřivánek má i Legenda T-34 českou stopu. Vtipná věta: Chlapče tebe mě posílá snad sám Stalin. ()
Galerie (20)
Photo © Mars Media
Zajímavosti (20)
- Režisér a scenárista Aleksey Sidorov si stanovil za úkol „vyprávět příběh války takovým způsobem, aby uchvátil mladé a nezpůsobil polemiku mezi těmi, kteří si stále pamatují Velkou vlasteneckou válku“. (Paity)
- Příběh filmu se nezakládá na pravdě, i když na internetu, zejména na ruských serverech najdeme taková tvrzení. Žádný útěk sovětského tanku z německého koncentračního tábora nebo vojenského cvičného prostoru se nikdy neuskutečnil. Pouze v únoru 1945 byl potvrzen úspěšný útěk sovětských vězněných pilotů vedených Michaelem Devyataevem pomocí německého bombardéru. Tento příběh byl také zfilmován. (Paity)
- Válečný snímek vydělal za první víkend v kinech 713 milionů rublů (zhruba 215 milionů korun). To je pro ruský film v době uvedení filmu nejúspěšnější start na domácí půdě vůbec. Během prvních dvou měsíců film v ruských kinech zhlédlo zhruba devět miliónů Rusů a výdělek činil přibližně 2,3 miliardy rublů. (JoranProvenzano)
Reklama