Příliš osobní známost

Hodnocení dvě hvězdy jsem musel z principu změnit na jednu, už kvůli tomu že je tady u toho napsané komedie. Pokud tohle někomu připadá vtipné, tak by se měl nad sebou začít trošku zamýšlet. A vůbec, my nemáme v Česku kvalitní herce? Ty dabingy vám paní Ferencová poradil kdo? Dabování je zcela mimo pusu, takže to poměrně hodně ruší. Chlapské charaktery bych charakterizoval do škatulek: sprostý debil, ožralý mimoň, starý perverzák... Netuším co měla milostná linka Balzerové s nějakým nadabovaným Chorvatem znamenat, jaký měla mít přínos pro tento film. Omlouvám se že jsem tentokráte sprostý, ale dlouho mě žádný film tolik nenaštval. Obraz pěkný, dalo by se na film bezproblému koukat, ale bohužel je to nebezpečně blízko k tureckým odpoledním telenovelám a to nemůžu akceptovat. Tady si někdo hrál na umění a bohužel mu to i přes fakt že měl k ruce talentované herce (Balzerová, Tatiana) nevyšlo... 20% (25.05.2020)

Definitivně jsem se rozhodl tomuto nekonečnému českému seriálu dávat odpad. Je jedno, že se tam - občas, ale ne až tak často - mění herci, když celkově se to sobě podobá jak vejce vejci. Postavy se chovají a jednají jak v nějakém paralelním světě, všem jde jen o sex, všichni mají jen tak po ruce 50 milionů (někdy míň), nikdo v těch filmech většinou nepracuje, ale všichni mají velké vily, velké zahrady, bazény, nové a nejmodernější kuchyně, drahá auta a počítače či chytré telefony. Často se tenhle typ filmů pokouší o vtipy a ještě častěji to vyzní trapně. S psychologií tady divák nepochodí, a pokud by vůbec nad činy postav začal přemýšlet, zauzluje se mu mozek. A když je občas potřeba zahrát na emoce, přidejte roztomilé dítě, jindy třeba psa nebo někoho, kdo umírá. Děkuji, já už tuhle nekonečnou slátaninu z jiného vesmíru nechci. - EDIT: Z filmu jsem si odnesl poznatek, že ženské chtějí sex a prachy a říkají tomu romantika. O chlapa jim jde až v poslední řadě, pokud nevykonává správně ony dvě funkce. (25.04.2021)

Režisérka Marta Ferencová je nepoučitelná. Opět cpe do svého filmu šílené herecké akvizice. Minule to byla polská krev, nyní herecká "esa" z Balkánu. A navíc jsou strašlivě nadabována. Magazín Hrom pro ženy je vrchním producentem filmu, takže dějově se musí řešit a probírat prakticky vše, co trápí současnou ženu - (komplikované) vztahy, rozvod, nevěra, opuštěnost, druhá míza, (ne)vyrovnání se s úmrtím bližního, nechtěné těhotenství, alkoholismus partnera i pálení vaginy (po koitu). A v popředí tohle všechno zažívají Hřebíčková, Dyková a Balzerová. To jsou přece kvalitní herečky a nezaslouží si k nim cpát hnusné a nezajímavé neherce z Jugošky. Aha, tak nám vznikla produkční družba s Jugoškou, takže bylo nutné dosadit tyto "skvosty". Komediálnost celého filmu na sebe vzala Tatiana Dyková, její vztahová linie s malířem je až ztřeštěně pojatá a její vyobrazené souložení je úsměvné. Zbytek filmu je v podstatě pojatý na vážnou až dramatickou notu. Petra Hřebíčková potkává svoji osudovou lásku, mladého vdovce s malou dcerkou, který má k ruce agilní tchyni, načež postarší tchyně chvíli prudí, ale novou známost svého zetě posléze přijme. Jen těžce se vyrovnává s odchodem své dcery do věčných lovišť povislých ptáků a varlat, ovšem i ji přepadne láska, v divadle, kam pravidelně chodí na koncerty, a zasouloží si, to pochopitelně až doma, ne v tom divadle. A celé to má takové to ženské vidění věci, naivně jednoduché vybruslení z problémů, takže všechny životní peripetie ženských hrdinek, jakkoliv strojené vážně i nevážně, nakonec vykrystalizují tím správným/ ideálním směrem. Ferencová dělá stejné tvůrčí chyby, jako v jejím předchozím snímku "Všechno nebo nic", není ideálně režijně zručná a oba své snímky zaštítila spoluprací se scenáristkou a spisovatelkou Evou Twardzikovou. Jen tentokrát už film poněkud efektně zdramatizovala, takže partner Hřebíčkové má nenadálé problémy s alkoholem, poté, co ho podvedl společník z jeho firmy, Dyková načapá svoji lásku při nevěře a Balzerová se utápí v žalu nad smrtí své dcery do doby, než si po letech zase vrzne. A divák je šťasten, že to ve zdraví přežil, navíc se těší, s jakým dalším nepodařeným hereckým importem Ferencová dorazí příště. Tohle je prostě jeden z těch lepších počinů, které zrežírovala. 6/10 (29.07.2020)

Na jednu stranu tu sice člověk snad v každém záběru zakopne o nějaké filmařské klišé, na druhou stranu už dlouho jsem neviděl tak nečekaný twist, kdy se zpočátku primitivně vulgární řachanda prosmýkne kolem romantické komedie, namluví všem, že je českou mutací bezelstně romantické harlekýnky, a pak, sotva se uvelebíte na cestě k pohádkovému happyendu, se najednou, aniž si všimnete, kdy jste sakra odbočili, ocitnete uprostřed tíživě depresivního dramatu, kde se pod maskou laskavého prince ukrývá Jack Torrance. Ten film rozhodně není komedie, byť se tak zpočátku tváří, navíc, ta rádoby vtipná vaginální apokalypsa Dykové je spíš než humorem zhmotnělou trapností, kterou občasný vydařený vtípek (popel) nezachrání. Navíc je zbytečná a ubírá filmu šanci rozehrát do hloubky linku kolem Hřebíčkové. A kromě toho, že obě „hvězdy“ jsou vyhublé tak, že jim to přidává 20 let ke skutečnému věku, a výkony obou blednou vedle bravurních výkonů malé Valentýny Bečkové a Elišky Balzerové, které toho obě jediným pohledem uhrají víc než Dyková s Hřebíčkovou hodinovým ksichtěním. Postava Balzerové se navíc nečekaně a nenápadně rozvíjí z vedlejší komické figurky v postavu s největší hloubkou a nejsilnější emocionální kresbou. A i kdyby to všechno pořád nestačilo, k obhajobě té čtvrté hvězdy, tak jsou  tu scény večeře a loučení, u kterých jsem úplně ztuhl a téměř nedýchal. Neskutečně silné, ne o patro, ale o celý panelák výš než zbytek filmu, a to zejména díly malé Valentýně. To byla fakt síla. (20.11.2020)

Tady lze jen smeknout nad faktem, že se na další tragicky zfušovaný příběh sehnaly prachy. Všechna čest. Primitivní jízda Šťastný nový rok a Přes prsty byla tímto doufám završena. Takto, od Evy nebo Evity nebo co ona to vlastně je, se dočkáme pouze lehkého, vyloženě holčičího žánru, ale jelikož to ženským někdy dobře padne, osobně v tom nevidím kříž. Jednu její splácaninu jsem si přečetla, jedná se o vyloženě časopisové drobnosti, které každá pohledná kočka s mozkem z vlastní zkušenosti sype z rukávu ve velkém od 15 do 45, žádné velké umění se nekoná, ale některé ženy to číst baví, tedy v pořádku. Kupříkladu počin Všechno nebo nic podle mě koukatelný, v rámci žánru, byl. Neměl úspěch, ale už jsem viděla horší věci. Ovšem toto? Takže: krákající Štíbrová v úvodu- masakr, obsazení budiž, kostýmy, úprava dam-pěkné. Slušelo jim to. Jugoši, ale jo, proč ne? Nemůže každého rapla hrát Igonda, takže chápu. Jen ten, co hrál Marka byl nevýrazný asexuální bulíček o ničem, pořádný Mamkotatič má zkrátka jinačí jiskru. Petra Hřebíčková (milá to dáma) na to, aby se blýskla v celé parádě, potřebuje vedle sebe zřejmě formáta Vetchého, seschlá Dyková z toho vyšla o fous lépe, ovšem trapné party třeba o máchání podřených genitálií v lavóru její roli deklasovaly o několik tříd. Eliška Balzerová je skvělá, poslední dobou však všude stejná bába. Nejlepší bylo to překrásné dítě. Příběh jako takový byl zkratkovitá nedomyšlená hovadina, ale více mě rozladilo, že nedržel pohromadě. Že to hercům spolu nehrálo, že dialogy šustily papírem a že to bylo nekonečné! Škoda. (24.05.2020)