Cesta zpátky

Filmy Gavina O' Connora ma bud uplne nadchnu (Miracle, Warriior) alebo prinesu uplne priemerny zazitok (Cest a slava, Uctovnik). Toto je niekde medzi. Ako sportovy film je to super vyplnene klise s presne davkovanymi emociami. Tu sa vsak snazili tvorcovia o viac a ako drama o rozpade je to bohuzial prilis naivne a malo neprijemne. Affleck v ramci svojich moznosti vyborny. Zvrat v poslednom akte a facka tradicnemu klise funkcna. Fajn film s nevyuzitym potencialom. 7/10 (05.04.2020)

The Way Back je filmem dvou příběhů, dvou linií. Příběhu, linie Bena Afflecka, jakožto drtivým životním úderem zkroušeného alkoholika a příběhu, linie Bena Afflecka, co by trenéra školního basketbalového týmu. Obě tyto linie jsou pak samostatně poměrně působivé a zajímavé, se svými silnými momenty a výrazným pojetím, ovšem jelikož obě tyto linie jsou v jednom filmovém celku, musejí samozřejmě fungovat i ve vzájemné symbióze, a to je zásadní problém této podívané, jelikož prostě Gavin O´Connor nezvládl ty dvě linie propojit do jednoho skutečně fungujícího celku, který by měl stejně povedené vyznění jako ony linie samy. Výsledný dojem je tak rozštěpená a nesoustředěná podívaná, skákající ze dvou nesourodých příběhů, které se jen vzájemně oslabují a ubírají si na působivosti, a musím tak zopakovat, že je velká škoda, že se tvůrcům nepodařili ony linie více naladit na stejnou pocitovou vlnu, jelikož pak by jistě vznikl opravdu kvalitní film. Jediným kvalitním pojítkem tak zůstávají už jen postavy a jejich herečtí představitelé, kdy nelze nikomu z přítomných nic vytknout, a právě především Ben Affleck svým výkonem zas trochu zahnal do koutu všechny pochybovače o jeho hereckém talentu, mě tu totiž přišel vážně přesvědčivý v obou polohách a je jednoznačně tím nejvýraznějším prvkem celého filmu. Cesta zpátky je tak zkrátka sice určitě kvalitní a rozhodně nenudící podívaná, nicméně její zpracování nemohu považovat za správné, kdy opakuji a shrnuji, za mě se jedná o dva samostatně fungující příběhy, ovšem mizerně propojené v jeden nefungující celek. (23.06.2021)

Gavin O'Connor je velice zdatný režisér a v rámci žánru sportovních dramat přinesl jedny z nejlepších kousků co jsem kdy viděl (Hokejový zázrak, Warrior). O to více mě zaskočilo, že je Cesta zpátky, tak strašně rutinní, stereotypní až nudná. Affleck se snaží a přestože jeho alkoholik není úplně přesvědčivý, je to právě on, kdo filmy drží mírně nad průměrem. Zbytek je tak trochu o ničem a chybí zde jakékoliv sportovní napětí, nebo vůle fandit. Ve výsledku je ústřední basketbal, jen vedlejší kulisou pro příběh zničeného muže, který hledá smysl života v alkoholu, poté co ho potká tragédie. Půlku filmu jsem to vydržel ale poté jsem měl neustálý pocit, že se stejně jako hlavní hrdina točím v kruhu a je mi úplně jedno, co se kolem mě děje. Docela mě to zamrzelo, protože kvalitní film z prostředí sportu jsem dlouho neviděl a Connora jsem v tomhle žánru, vnímal jako Baye u akčňáku. (22.03.2021)

Jsem hodně spokojený. Režiséra Gavina O'Connora mám hodně rád a jeho filmy mě baví. A ve svém nejnovějším filmu mě znovu dokazuje, proč mě jeho filmy, tak moc sedí. O'Connor je ten typ režiséra, který dokáže i tu nejobyčejnější zápletku natočit zajímavě a silně. Platí to i pro Cestu zpátky. Film má opravdu obyčejnou a místy stokrát viděnou zápletku, a přesto dokáže dojmout a zaujmout. A to je výsledek poctivé a kvalitní režie. Ben Affleck má napsanou roli na tělo, a z mého pohledu to hraje skvěle. Affleck podává hodně civilní a nenucený výkon, a netlačí vůbec na pilu, a všechny emoce mu lze snadno věřit. Sedla mi dramatická stránka filmu, tak i ta sportovní, protože jsou obě velmi dobře natočený. Funguje u nich přesně to co má u nich fungovat. Je mi jasné, že film nenabízí nic nového, a vlastně se o to ani nepokouší. Pro někoho to bude problém, ale mě to vůbec nevadilo. Cesta zpátky je povedené sportovní drama, a určitě si zaslouží vaši pozornost. (11.04.2020)

Okey, posaďte sem prvního patetického milovníka lihovin, dejte mu kerku na hřeb a říkejte mu trenére.. uchazeč podal skvělé výsledky, ale bohužel nemůže projít prvním kolem, potřebujem nejvíc klišovitýho chcípáčka, který si na vlásce života, otevírá poslední plechovku Budwaiseru, před tím než dostane mozkovou obrnu, při které ztratí celou svou rodinu a manželka mu bude zahejbat s jeho nejlepším kámošem, jo a nejlépe aby měl trochu čmoudské rysy, nechceme u Warnerů zase skopičiny, díky... Tak, pokud si zrovna Affleck neužívá ve vile se svým homosexuálním přítelem Jasonem Leem, tak obchází Hollywoodský studia, obejde celý blok, dokud mu nějaká firma nenajde šitý na míru roli toaleťáku, kde nemusí nějak zvlášť projevit svůj mechatalent než se producírovat, jak zkomírající vožungr s vyhaslou a výslunní minulostí. Nudný blábol, kde jediná naděje, že se konečně něco začne dít, je zrovna u konce a začínají závěrečné titulky, a vy se jen chytáte za plešku, a říkáte si "To je vše??" Možná si ještě pamatujete, kdy jsem hodněkrát si ztěžoval, že moderní komedie nejsou zkrátka už vůbec vtipné, a jen párkrát si uprdnete při tom, když si tlustoprd natáhne držku.. jo? Tak, tohle je stejné u moderních melodramat. Žádné emoce vám to nezamotá, žadnou empatii či vztah si k postavám vůbec neuděláte, a prostě si odškrtáváte imaginární Bingo, kdo z hlavních postav dostane kapavku, či komu umře nejbližší příbuzní. Mně se ho podařilo vyplnit dosytosta, a než jsem stihl si ohřát tlačenlu v mikrovlnce, Affleck si už popátý rozbil držku při opileckým tanečku, jo a teď nevím jestli se mám smát, protože tohle se obvykle při komedii dělá, tak nic. Zase jsem cynický hovád bez citu. Vlez mi na chrbát rejžo..! (07.01.2021)