Cesta zpátky

2,5* Affleck se hodně nelogicky snaží spojit klasický sportovní feel good movie s depresivní atmosférou vyrovnávání se s rodinnou tragédií. A i kdyby se to povedlo jak mělo, tak stejně tomu záměru nerozumím, protože nechápu, do jaké pozice chtěli diváka dostat. Rozkouskovaná témata navíc nedovolují, aby se film věnoval jednomu nebo druhému pořádně do hloubky, takže vše je zpracováno tak nějak povrchně a z filmu je takový nijaký mišmaš. (15.07.2020)

The Way Back je filmem dvou příběhů, dvou linií. Příběhu, linie Bena Afflecka, jakožto drtivým životním úderem zkroušeného alkoholika a příběhu, linie Bena Afflecka, co by trenéra školního basketbalového týmu. Obě tyto linie jsou pak samostatně poměrně působivé a zajímavé, se svými silnými momenty a výrazným pojetím, ovšem jelikož obě tyto linie jsou v jednom filmovém celku, musejí samozřejmě fungovat i ve vzájemné symbióze, a to je zásadní problém této podívané, jelikož prostě Gavin O´Connor nezvládl ty dvě linie propojit do jednoho skutečně fungujícího celku, který by měl stejně povedené vyznění jako ony linie samy. Výsledný dojem je tak rozštěpená a nesoustředěná podívaná, skákající ze dvou nesourodých příběhů, které se jen vzájemně oslabují a ubírají si na působivosti, a musím tak zopakovat, že je velká škoda, že se tvůrcům nepodařili ony linie více naladit na stejnou pocitovou vlnu, jelikož pak by jistě vznikl opravdu kvalitní film. Jediným kvalitním pojítkem tak zůstávají už jen postavy a jejich herečtí představitelé, kdy nelze nikomu z přítomných nic vytknout, a právě především Ben Affleck svým výkonem zas trochu zahnal do koutu všechny pochybovače o jeho hereckém talentu, mě tu totiž přišel vážně přesvědčivý v obou polohách a je jednoznačně tím nejvýraznějším prvkem celého filmu. Cesta zpátky je tak zkrátka sice určitě kvalitní a rozhodně nenudící podívaná, nicméně její zpracování nemohu považovat za správné, kdy opakuji a shrnuji, za mě se jedná o dva samostatně fungující příběhy, ovšem mizerně propojené v jeden nefungující celek. (23.06.2021)

Jsem hodně spokojený. Režiséra Gavina O'Connora mám hodně rád a jeho filmy mě baví. A ve svém nejnovějším filmu mě znovu dokazuje, proč mě jeho filmy, tak moc sedí. O'Connor je ten typ režiséra, který dokáže i tu nejobyčejnější zápletku natočit zajímavě a silně. Platí to i pro Cestu zpátky. Film má opravdu obyčejnou a místy stokrát viděnou zápletku, a přesto dokáže dojmout a zaujmout. A to je výsledek poctivé a kvalitní režie. Ben Affleck má napsanou roli na tělo, a z mého pohledu to hraje skvěle. Affleck podává hodně civilní a nenucený výkon, a netlačí vůbec na pilu, a všechny emoce mu lze snadno věřit. Sedla mi dramatická stránka filmu, tak i ta sportovní, protože jsou obě velmi dobře natočený. Funguje u nich přesně to co má u nich fungovat. Je mi jasné, že film nenabízí nic nového, a vlastně se o to ani nepokouší. Pro někoho to bude problém, ale mě to vůbec nevadilo. Cesta zpátky je povedené sportovní drama, a určitě si zaslouží vaši pozornost. (11.04.2020)

Z Bena Afflecka si mnohí robia srandu. Mám ho rád, ale zároveň chápem aj jeho kritikov, lebo párkrát bol už fakt príšerný a úplne mimo. Toto ale platí takmer o každom hercovi, nie každý deň je sobota. Hlavný problém, čo sa Bena týka, vidím v tom, že málokedy má čo povedať. Vtedy je dosť hrozný, uznávam. V lepšom prípade priemerný. Akonáhle ale má čo svetu povedať, je fantastický. V 90. rokoch sa s kamošom Mattom vykecal v jednom z mojich najobľúbenejších filmov desaťročia, samozrejme v Dobrom Willovi Huntingovi. K tomuto skvelému filmu Matt a Ben zároveň napísali scenár a je to scenár brilantný, ako to býva skoro vždy, ak umelec do svojho diela zakomponuje kus samého seba a rôzne osobné výpovede, smútky, názory, ale i radosti. Kypel z toho život, energia, chuť čosi povedať, niečo po sebe zanechať pre budúce generácie. Fakt. No a teraz je tu zase film a Ben Affleck znova má čo povedať. A je naozaj dobrý, alkohol som z neho doslova cítil aj cez obrazovku. Práve včera sme sa s Rižom bavili o Štefanovi Skrúcanom, ktorý sa v našich končinách preslávil svojím hereckým podaním typického slovenského alkoholika. Kto to pokladá za vrchol, bude Benovým výkonom sklamaný. Čo sa mňa týka, videl som tucty filmov o alkoholikoch, ale Benovo stvárnenie (samozrejme podporené temnými osobnými skúsenosťami) patrí k najpresvedčivejším. Mnohí iní by na jeho mieste afektovali. On nie. On bol len sám sebou (alebo svojím minulým Ja). (17.04.2020)

Ťažká životná trauma a dráma okorenená trochou basketbalu. Takto by sa dal ten film popísať jednou vetou. Nezávidel som Benovi jeho situáciu. Cca tretinu filmu človek len vidí trosku, násosku, ktorá valí do seba jeden pohár a plechovku za druhým/druhou a hovorí si, skrachovalec. Možno by to bola aj pravda, ale v reálnom svete sú veci nie čiernobiele. Keď sa odhalí príčina toho stavu, tak človeku, ktorý má malé deti, musí zovrieť srdce aj hrdlo, pretože zažiť niečo podobné, tak asi lepšie na tom nebudem. Ben bol perfektný, je mi u prdele, že niektorí píšu, že sa mu hralo dobre alkoholika, keď s tým má sám bohaté skúsenosti. Zahral to fajn a mne je len ľúto, že film nebol dlhší. Ak niekto čakal ďalšieho Coacha Cartera, tak ho sklamem, to treba hľadať inde. Toto je v prvom rade o pohnutom osude jedného milujúceho otca, ktorý dostal tú najťažšiu ranu, ktorú mohol dostať, nedokázal sa s ňou vyrovnať a tak začal dostávať ďalšie rany a tak to dopadlo, ako to dopadlo. A ten farár bol teda fakt že farizej. Rozumiem pojmu nulová tolerancia, ale zároveň sa to bije s ideou náboženstva, odpúšťaním atď. (11.06.2020)