Sexuální výchova - Série 4

Look how they massacred my show.  OBSAHUJE SPOILERY. Sex education je seriál, se kterým jsem vyrůstal. Od první série jsem cítil něco, co u seriálu nikdy před tím. Neznámá magie v podkresu s nejlepším seriálovým soundtrackem, drivem a stylem, kterým byl seriál natočen mě vždy nutilo pouštět si ho dál a dál a znova a znova. Lidské, perfektně napsané a zahrané postavy, se kterými jsem sdílel x hodin času mi otevírali nový svět. Svět sexu, dospívání, mentálních problémů... Naučil mě také být jiným člověkem, brát věci z jiné perspektivy, být více empatický a všímavý... A všechno tohle mě učil po celé 3 série. Jako lék pro můj stesk po dokoukaní 1. série bylo, že jsem si ji pustil znova. Potom vyšla 2. série, kde jsem byl neustále přilepený k obrazovce a prožíval emoce, jako nikdy předtím. Lék bylo opět to, že jsem si ji pustil znova. Pomáhalo to, jelikož jsem nedokázal čekat na další sérii. To platilo i u 3. série, kde jsem si všiml, jak se postavy od 1. série posunuly. Byl jsem na ně tak pyšný. Za to, čím si prošly a procházely, jak dokázaly čelit všem životním výzvám a bolesti jménem láska... Ovšem po 5. epizodě 3. série, když se Otis políbil s Meave (něco, na co jsem mimo jiné čekal přes 3 roky) a Meave následně odjela, netěšil jsem nikdy na novou sérii tak moc, jako právě na finální čtvrtou. Ovšem u té celé toto životní cítění skončilo. Po dokoukání 4. série mám zkažené vše, co jsem cítil přes ty roky sledování. Nelze sérii ignorovat, protože má i silné momenty. Ovšem nemůže si ani přičichnout k jakékoliv scéně z předchozích sérií. 4. série je jako na houpačce. Postavy se nechovají jako dříve, vše co řeknou působí, jakoby to četli přímo ze scénáře. Vymizela i chemie mezi nimi, místo toho přišla další plejáda postav všech pohlaví, názorů a barev (klasicky po netflixovsku). Argumentace toho, že tyto témata jsou součástí motivu seriálu není moc na místě, jelikož toto nepřišlo za celou dobu natáčení educationu - až po vlně moderní doby = 4. série. Většina epizod je vycpaná vatou, nezajímavými tématy a postavami, které jsou nudné a nejsou vůbec důležité pro příběh. Nespočet logických chyb snad nemá cenu ani vysvětlovat. Jak moc byla série tvůrcům u prdele, když na pohřeb v 6. epce pozvou i Courgetta Connora (postavu, co byla závislá na masturbaci). Jakou on má spojitost se zesnulou, či přítomnými postavami nevím dodnes. Tvůrci také mohli udělat mnohem silnější emoce tím, že by ukázali progress postav. Otis a Meave měli svoji první silnou scénu v bazénu v 1. sérii 3. epizodě - kam zavítají i ve 4. sérii. Místo retrospektvního vzpomínání na Otise, který byl panic co se nedokázal dotknout vlastního penisu jsme dostali opět "humor", kde se Otis a Meave bouchnou do hlavy. A toto se napříč sérií stává pořád. Při každém pokusu o silněší scénu dostaneme vecpaný a nevtipný humor. Místo toho, aby to bylo emocionální zakončení seriálu z toho udělali nevtipnou komediální frašku. Největší bolest je pro mě fakt, že postavy nemají zasloužený konec. To, že tvůrci udělají hodiny vaty a nakonec dají 15ti postavám 2. minutové konce je vrchol debility. Nikdy jim to neodpustím. Přestože nesnáším tuto sérii, samotný seriál (do 3. série) mi dal do života nespočet rad, lásky a emocí, které jsem neznal. Nikdy na něj nezapomenu. Thanks for everything, dickhead. (23.09.2023) (méně) (více)