VOD (1)
Série(2) / Epizody(15)
Obsahy(1)
Nadia (Natasha Lyonne) slaví 36. narozeniny. Běžná oslava v newyorském bytě jejích kamarádek se však promění v její noční můru, když ji ještě ten večer srazí taxík. Místo smrti se však vrátí do koupelny onoho uměleckého bytu na onu oslavu. Po jejích několika dalších náhlých úmrtích a i návratech do oné koupelny zjišťuje, že tu něco nehraje. Ale co? (hansel97)
(více)Videa (3)
Recenze (57)
1. série - 55% - Jedna z nejlepších zápletek pro samostatnou epizodu nebo film, tedy časová smyčka, je v poslední době podezřele nadužívaná a Russian Doll dělá od samého začátku všechno, aby diváka natěšeného na časohrátky odradila. Ničím neosvěžený námět, nepříliš sympatická hlavní hrdinka, absurdně protivné vedlejší postavy a hromada prázdných řečí, které jen ředí už tak dost nevýrazné a stokrát viděné pokusy o vytěžení námětu. Nebýt sezóna tak krátká, zvažoval bych oproti všem svým zvyklostem seriál nechat plavat. Naštěstí se do děje včas přimíchá sympaťák Alan, Natasha Lyonne potvrdí dramatický i komediální um a poslední dva překvapivě napínavé díly mě zastihly nepřipraveného natolik, že jsem hlavním charakterům nepokrytě držel palce. I proto nechápu, že hvězdná parta scénáristek dobrovolně balancuje na hraně neúspěchu ve snaze přijít s další várkou (nebo dokonce várkami) epizod. 2. série - 20% - První sezóna vzala všechno zábavné z časových smyček, ta druhá bere všechno zábavné (a bohužel i veškerou zákonitost) z časového cestování. Nevěřil jsem, že se tu ledabyle vtipkuje o druhé světové, o mateřství, o drogách, hlavní hrdinka se tváří pořád stejně nad věcí (i když k tomu nemá sebemenší důvod a často se přetvařuje jen sama před sebou) a ještě se mě někdo pokouší přesvědčit o smysluplnosti všeho přeskakování. Alan je degradován na figurku, která se jen zmateně ptá na to, co se děje a ve většině případů je mu odpovědí "Já nevím." nebo "Děláš si srandu?". Zkrátka volba pokračování metodou pokus-omyl, která dokazuje, že některé minisérie těžit nikdy nepotřebovaly. ()
Mám rád časové smyčky a i tahle mě bavila. Co se chytrých komedií týče, samozřejmě nad Na Hromnice o den více stále není, co se týče koketování s komediálním hororem, vyhrává zase Všechno nejhorší, ale i Ruská panenka má co nabídnout. Škoda jen, že tvůrkyně nezapojily postavu Alana do děje o nějakou tu epizodu dříve, mohlo to být ještě lepší, protože teprve odhalování propojení hlavních hrdinů bylo to, co mě opravdu zajímalo. ()
Nadia je sice většinu času napřesdržku, ale já z ní nemůžu spustit oči. Fascinuje mě vzhledem, mimikou i tím prokouřeným hlasem. A pak dostane parťáka, který nemůže být odlišnější než ona... a mě to baví, čím dál víc. Časová smyčka je celkem obehraný formát, ale tohle je takovým trošku podvratným způsobem zábavné a svěží. ()
Na môj vkus strašne preafektovaný, hlúpy a otravný seriál. Tri punkty sú maximum, čo zo seba dokážem vypľuť. Niektoré scénky a nápady, priznávam, neboli zlé, ale dejovo to bola veľká slabota. Tak ako sa hlavným hrdinom stále opakoval ten istý deň dokola, tak sa aj mne zdalo, že pozerám stále na to isté, s malými obmenami. Ja viem, že pri týchto filmoch je to alfa a omega, ale mňa to v takomto spracovaní skutočne mimoriadne irituje. Do toho ešte dosť nepríjemná, odpudivo pôsobiaca ruská tetka a mulat s charizmou dusenej brokolice. Samozrejme nemôže chýbať multikulti svet plný lesieb, aziatov a arabášov. Nič proti nim, ale Netflix už to tlačí vrchom spodom. Za to vďaka... 50 %!! ()
Příběh vypráví o cynické mladé ženě jménem Nadia, která z nějakého důvodu prožívá svoje narozeniny stále dokola. Pokaždé se jí podaří nějakým nešťastným způsobem zemřít a postupně se tak snaží přijít na to, co se jí stalo a jak se z tohoto kolotoče vůbec dostat. Během 8 epizod seriál pracuje hlavně s morbidním a černým humorem. Místama dokáže zaujmout i stylem jakým jsou provedena úmrtí a co se týče vyprávění příběhu, tak v tom vyloženě exceluje. Ani nachviličku jsem se nenudila. Klíčem jsou rozhodně postavy a jejich charaktery, dialogy, humor a pevná vize autorů. Ta se nakonec promění v dost dobrý žánrový zvrat, který překvapivě funguje na jedničku. Z černé komedie, která začíná vážné a depresivní téma vyprávět humorným stylem, se vyklube cesta do minulosti a trýznivého života hlavní protagonistky. Nechybějí ani mírně hororové nebo svým způsobem 'psycho' scény, na které se opravdu moc dobře kouká. Pochvalu si rozhodně zaslouží i herci, lepší herečku si v této roli ani nedovedu představit. Natasha Lyonne je jedna z mála hereček, které cynicky-sarkastické postavy dokáží zahrát velice realisticky a to má pak jeden pocit, že ani nehrají ale jsou pouze sami sebou. Jednoduše řečeno, jde o seriálový standard, který ne každého nadchne, ale zase nadruhou stranu vůbec nevyrušuje. Musím opravdu zatleskat tvůrcům, kteří i když zvolili téma 'cestování v čase' si zachovali velkou dávku originality a našlápnutého humoru. Russian Doll je ideálnim binge-watch materiálem plný zabavných scén a dialogů. Na chuti tomu přidává ještě ústrední skladba od Harryho Nilssona, která začne hrát pokaždé, když Nadia zemře a probudí se v koupelně. - "Fun is for suckers. Staring down the barrel of my own morality always beats fun." ()
Galerie (145)
Photo © Netflix
Zajímavosti (4)
- Song, který hraje v koupelně po každé smrti Nadii (Natasha Lyonne), je „Gotta Get Up“ od Harryho Nilssona. (zbyshek)
- Celý tým tvůrců od scenáristek po režii tvořily výhradně ženy. (zbyshek)
- Celá druhá řada, tedy její první epizoda, začíná monumentálně znějící skladbou „Personal Jesus“ z roku 1989 od britské elektronické kapely Depeche Mode, kdy během úvodních titulků sledujeme cestu Nadii (Natasha Lyonne) podzemkou do nemocnice Lenox Hill. (Dangerous2)
Reklama