Black Mirror: Bandersnatch

// Interaktivní mindfuck, který je nebezpečný pro diváka asi stejnou mírou jako pro hlavní postavu. Stačí totiž málo, abyste se dostali do nekončícího cyklu špatných rozhodnutí, které vás dovedou na konec bez jakéhokoliv emocionálního payoffu. Což je dost blbý. Po technické stránce brilantní, těch problémů a trhlin je v tom ale až příliš na to, abych to mohl jednoznačně označit za povedené. Je to experiment po všech stránkách, někomu vyjde, ostatním ne. (28.12.2018)

Pro formu trochu zadupanej obsah. Když už bych se hrabal v tom "sám si vyber" subžánru, tak Telltale games přinesli s první epizodou Walking Dead daleko emotivnější a především ucelenější kus. Tam je topka. Tady je především solidní nástup, ale s pokračující stopáží spíš projíždíme oblastí nudy. K čemu mi ty možnosti jsou, když mě to nebaví objevovat? Nicméně ve více lidech u ovladače je to pořád poměrně zážitek. (29.12.2018)

Sú dve možnosti ako sa na túto časť pozerať. Buď ste z neschopnosti urobiť skutočné rozhodnutie ovplyvňujúce príbeh nasratí, alebo to beriete ako úspešne splnený zámer tvorcov. Ja som sa snažil do hodnotenia zahrnúť fakt, že znechutiť divákovi príbeh neustálým vracaním sa k odpovediam, ktoré jednoducho skôr či neskôr musíš zvoliť a to aj napriek tomu, že som bol osobne od polovice nasratý jak pes_______________Zámer sa im však vydaril dokonale. Rovnako ako hlavná postava, aj divák má pocit, že ho niečo ovláda a núti ho robiť to čo nechce a možnosť slobodnej voľby je len "na oko". Trojitá determinácia v jednom. Problém je však v samotnom príbehu. Forma jasne vyhráva nad obsahom a tak ku koncu človek ani nemá pocit, že videl niečo zaujímavé a to aj napriek relatívne inovatívnemu spôsobu narácie. V podstate v celej epizóde sú len tri veľké rozhodnutia, ktoré dej ovplyvnia zásadnejšie. To mi jednak na 90 minútový "film" príde málo, navyše samotný dej nie je vďaka nim o nič zaujímavejší. Polovica rozhodnutí nemá na samotný priebeh žiadny väčší efekt_________________Je to ako vybrať si medzi neuspokojivým dejom a dať tomu 3 hviezdičky, alebo sa tváriť, že to je všetko zámer tvorcov v snahe vytvoriť v divákovi ilúziu, že o ničom skutočne nerozhoduje a šupnúť tomu 5 hviezd. Zvolím teda zlatú strednú cestu u tejto trochu prehypovanej časti__________________White Christmas ostáva aj naďalej najlepšia časť čo do formy, tak aj obsahu_____________________A len taká malá trivia. S týmto typom filmu v ktorom si volíš ako bude dej pokračovať prišli už v šesdesiatych rokoch v Československu. U nás sa to moc neujalo no Američania plánovali odkúpiť práva na vyrábanie vlastných filmov takéhoto typu. K ničomu však nedošlo nakoľko republiku v 68-om obsadili. Bohvie ako by to bolo keby keby.... (12.01.2019)

Dopředu upozorňuji, že jsem neměl ctí si interaktivní film "zahrát", a strávit nad ním půlku dne. To bych se asi z toho poprvé zcvoknul, a podruhé možná ještě víc, protože nemám zaplacený netflix. Takže, to je spíš to hlavní. Takže jsem na výběr měl jen 90 minutovou verzi, ale i z toho jsem měl pocit, že jsem na deseti hodinovým tripu s halucinogenovým mluvícím mečounem. Podobné projekty od Black Mirror sedí jak boty. Každá epizoda je tařka o něčem jiném, ale o tom stejným - je to neuvěřitelně a pošahaně geniální. Co film pohřbívá do země, jsou ty neustále flashbacky, které si divák zapamuje nazpaměť, pokud se pořád nedokáže dostat do hlavní dějové línie filmu. Nedokážu už ani rozpoznat, co je na pomezí reality a fantazie. Aspoň si uvědomíte, že se máte vysrat na programátorování her, a radši si tu hru koupit a hrát ji. (05.01.2020)

Jsem rád, že se Netflix snaží experimentovat a nabízí pořád něco nového, alespoň tím vyvažují hříchy s bídnou kinodistribucí svých filmů, které by si jí vyloženě zasloužili *ehm* ehm* Roma. Bandersnatch je jejich prvním pokusem o interaktivní film, který je takovým hybridem mezi herní adventurou a klasickým filmem, inspirovaný knižní sérií Choose Your Own Adventure. Navíc je zasazený do mozaiky Black Mirror, do které plně zapadá a dává to naprostý smysl, jelikož inovativnost tvůrcům této série nikdy nechyběla. Nebudu lhát zábava to opravdu je, díky interaktivnosti Bandersnatch diváka lehko vtáhne do dění a při hraní/koukání jsem se snažil jen o rozlousknutí pointy filmu, což se mísilo se snahou udělat to nejlepší rozhodnutí při každé volbě od výběru cereálií ke snídani až po ty zásadnější volby v pozdějších fázích filmu, přitom jsem se vůbec nestaral o to, jestli příběh dává jako celek smysl. Film se kvůli své rozvětvenosti dá dokoukat na několik způsobů a můžete se spokojit s jedním koncem nebo můžete díky vracení v čase dosáhnout úplně všech. Skutečná volba divákova dobrodružství se tedy filmu upřít rozhodně nedá. Mám ale s Bandersnatch dva zásadnější problémy, jeden souvisí právě s možností vracení se v čase a druhý s tím, nakolik je tohle ještě film. Ten první je ten zásadnější, byl bych radši kdybych mohl dosáhnout jednoho konce a při dalším průchodu mohl zkoušet cestu jinou. Při neustálém vracení v čase jsem se do toho několikrát zamotal a pak narazil na stejnou slepou uličku dvakrát za sebou. Navíc je tady spousta nápadů, které by stály za hlubší prozkoumání a některé volby vedou až k příliš rychlému konci. Druhý problém je spíš o filozofování a nemá ho tady moc cenu rozebírat. Bandersnatch je dost možná prvním z řady interaktivních filmů, které nás v budoucnu čekají a jako startovací bod je naprosto v pohodě, ale jsem zvědav kam tenhle subžánr posunou jiní tvůrci. (10.01.2019)