Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Podle předlohy Arnošta Lustiga vznikl snímek, který se dotýká obtížného překonávání válečných traumat. Hrdinkou je židovská dívka, která přestála koncentrační tábory, ale zůstala na světě sama - nikdo z jejích příbuzných a blízkých nepřežil. Osmnáctiletá Dita, mlčenlivá a téměř úzkostně neprůbojná, se však jen stěží orientuje v poválečné společnosti, v níž opět raší bezohlednost a zištnost, kde na ni čekají jen opětovná zklamání, kde jejím pocitům nikdo nerozumí... Vznikla pozoruhodná psychologická studie, která má širší platnost. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (61)

milicjant 

všechny recenze uživatele

Film pozvolna končí. Hlavní hrdinka volí vykoupení v podobě dobrovolné smrti. Leží mrtvá v závěji a ... kino tleská, nikoliv jako projev úcty ke snímku, všichni se upřímně radují z toho, že mohou jít domů. Ne, kdepak, tady je něco špatně. Tenkrát učitelé hoodně přestřelili, když zvolili Ditu Saxovou jako dílo vhodné pro školní představení. Přestože použitá předloha bezesporu zajímavá je, film bych označil za dost povrchní, nudný a hlavně pro dnešního diváka šíleně neatraktivní. Možná bych ještě tu jednu hvězdičku z lítosti přihodil, ale to by nesměl koncem let šedesátých vzniknout půltucet našich opravdu zásadních filmů, vedle nichž je zastíraná mělkost Dity Saxové patrná víc než kdy jindy. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Napůl promlčená sonda do jedné mysli, pamatující dny, které rozhodně nikdo nechce zažít. Vtěsnám-li do třech hvězdiček veškerou úctu k tématu, trpělivý výraz Dity a pana Růžka, nezbývá mi bohužel nic navíc. Možná větší a preciznější prolínání vzpomínek s reálným dějem. Dita, ač se svět kolem ní chová, jako by se vůbec nic před tím nedělo, nedokáže plně navázat vztah, který by jí pomohl zapomenout. A když se na scéně opět objeví smrt, je rozhodnuto. ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

"Život není to, co chceme, ale to, co máme." Obsahově opulentní, formálně naprosto nepřijatelné. Není možné se fakticky odpoutat od tak konkrétních prožitků, ukotvení v čase a prostoru a vyprávět jen o pocitech. Špatně uchopený koncept, přesto stojí za vnitřní analýzu. Méně dílčích selhání odkazujících na realitu roku 1967 a módní výstřelky a mohlo to být skvostné. ()

Ephemeris 

všechny recenze uživatele

Dita je pre mňa v rebríčku výrazných a charizmatických ženských hrdiniek neprekonateľnou jednotkou. Jej bytie je akýmsi neoduševneným a všeobjímajúcim pohľadom ženy, ktorá už je existenciálne niekde úplne inde. Nežijúca v živote, vnútorne mŕtva a letargická, schopná odoprieť si takmer všetko. Napriek tomu adorovaná ako bohyňa, neprístupná ako ľadovce Antarktídy. Herecký výkon poľskej herečky je z kategórie nadpozemských. Absolútne si dokážem vizualizovať, ako pred pár rokmi prešla bránou Osvienčimu smerom, ktorým sa to podarilo len málokomu. Smerom von, do života, ktorý sa po takomto zážitku už musí zdať len akýmsi bonusovým prídavkom od kapely po koncerte. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Dita Saxová v tom koncentráku zřejmě hrála poker a natrénovala si naprosto dokonale tzv. poker face. V první minutě nasadí výraz, ze kterýho člověk nepozná jakejkoliv náznak emocí, a dalších 103 minut ani nehne brvou. Moc jsem nepochopil, co tim chtěl básník říci. Film nabídne takový útržky ze života holky, která přežila koncentrák, ale neni to nijak zajímavý, ani zábavný, ani dramatický, je to prostě nuda. Polská hérečka v hlavní roli sice má něco do sebe, ale byla zřejmě po lobotomii, protože to i Steven Seagal dokáže vystřídat aspoň 2 výrazy v obličeji. Navíc byl problém v tom, že musela bejt předabovaná, takže originální zvuk občas chybí. Třeba si tam přiťukávaj skleničkama a neni slyšet žádný cinkání skla a podobně. Ostatní herci hrajou celkem obstojně, ale nikdo tam nemá nějakou zásadní roli. Jinak jsem si ještě stačil všimnout, že Josef Abrhám má nesymetricky chlupatý záda. Má chlupy jen na pravý straně a vlevo téměř nic. ()

Galerie (32)

Zajímavosti (8)

  • Natáčanie filmu prebiehalo v lokalite Bosyně 72, Vysoká. (dyfur)
  • Arnošt Lustig, autor scénáře, sdělil, že slavný režisér Michelangelo Antonioni měl velký zájem film natočit, ale při jednání se zástupci Československého filmu zjistil, že mu sice nabídli maximální honorář 45 tisíc Kčs, ale že za ty peníze by si v Itálii nekoupil ani FIAT 600. (sator)
  • Původní obsazení snímku vypadalo výrazně odlišně. V jedné z prvních verzí obsazení s datem 6. února 1967 figurovali coby prof. Munk Karel Höger, jako Gottlob Rudolf Hrušínský, jako Huppert Jan Kačer, v roli švýcarského mladíka Josef Abrhám a coby správce ubytovny Goldblatt Bohuš Záhorský. Ze zdravotních důvodů odstoupil Rudolf Hrušínský, jeho roli Gottloba převzal Karel Höger a Högerovu roli Munka zase Záhorský, jehož původní roli ztvárnil nakonec Ferdinand Krůta. Roli Hupperta nakonec místo Jana Kačera ztvárnil Josef Abrhám. Aby komplikací nebylo málo, Vladimír Pucholt, představitel Ficiho, v září 1967 emigroval, a tak musela být jeho role přeobsazena Ladislavem Potměšilem. (snaked)

Reklama

Reklama