Zachránit Leningrad

Film je skutočnou udalosťou. Ide o málo poznaný príbeh z obdobia blokády Leningradu. Otázkou pri riešení tejto problematiky je, prečo Wehrmacht neobkľúčil aj Ladožské jazero, ktoré sa stalo dôležitou tepnou života pre Leningrad? Na túto oblasť mali podľa nemeckého velenia zaútočiť fínske jednotky, ich cieľ mal byť prekročiť rieku Svir a spojiť sa s nemeckou 16. armádou. Fíni ale nevkročili na sovietske územie a tak ostala táto cesta otvorená. A túto výhodu začal využívať aj nový dočasný veliteľ leningradského frontu generál Žukov (od 11.9.1941 odvolaný maršal Vorošilov). Hneď rozhodol o prepravení kadetov z vojenských škôl na pomoc frontu. Dňa 16.9. boli študenti leningradských námorných škôl, námornej lekárskej akadémie a hydrografickej správy námorníctva v prístave Osinovets nalodení na čln č. 752. V tej dobe už boli na lodi dôstojníci a civilní pracovníci týchto škôl spoločne s rodinnými príslušníkmi. Celkovo 1200 až 1500 ľudí. Cieľom bol prístav Novaja Ladoga. V noci 17. septembra bol presun uskutočnený. Ale preťaženie lode a búrka mala za následok jej potopenie. Na signály SOS prvé zareagovali stíhačky Luftwaffe a potom aj bombardéry. Preto bol výsledok tejto tragédie taký katastrofálny. Remorkéru Orol a delovému člnu Železnjakov sa podarilo zachrániť 24 respektíve 216 ľudí. Zaujímavosťou je, že táto tragédia bola do roku 2004 utajovaná v archívoch Ruskej federácie a od tej doby sa začalo rozsiahle vyšetrovanie a jeho súčasťou je aj tento film. Preto je Баржа № 752 predovšetkým pre mnohých úplne neznámym údajom ale v historickom podaní je o tejto lodi tento film. Dej filmu sa zameriava na kadeta Kosťu, ktorý bol povolaný na vojnu ale jeho otec, plukovník Gorelov, nechce riskovať život svojho jediného syna a tak ho zaradí medzi evakuované osoby. Chápem, že dnes už asi veľmi ťažko uvidíme filmy z tzv. pôvodnej sovietskej klasiky, zamerané na oduševnenie a boj za vlasť aj s nasadením života. Ale to vôbec nie je cieľom tohto filmu. Snaží sa nám ukázať nezmyselnosť vojny ako takej a ako sme všetci bezbranní pri používaní násilia a to je jedno akými prostriedkami je prezentované. (11.04.2020)

Z tohohle filmu mám takový rozporuplný dojmy. Chvílema se mě zdálo, že se ve vážných scénách Nasťa (Marija Melniková) tak trochu culí (usmívá). Což nepřidalo na vážnosti některých situací. Naopak některý válečný scény se mě fakt líbily. Víceméně jako celek to funguje, ale když to porovnám s jinými válečnými snímky, tak je tenhle filmek podle mě prostě jenom průměr. Takže za tři. (05.06.2019)

Tak nevím. Rusové nám tu s kaviárem naservírovali válečný film o jedné z méně známých epizod války o Leningrad. S kaviárem píšu proto, že byl plný parádních bojových scén. Ty Rusové umí a tak už jsme na ně celkem u jejich soudobé tvorby zvyklí. Šílená ale tam byla ta romance a ten patos... Vůbec nechápu, proč byla v noci loď osvětlená jak na Svatého Jána. Vždyť tam už jen chyběly barevné girlandy žárovek rozsvícených mezi stěžni... Útok dvou Me109 samozřejmě potěšil, ale aby po útoky kulomety železná loď vybuchovala..to tedy nevím od čeho. A nebo soudruzi v těch kufrech umístěných na palubě táhli něco jiného než hadry... A pak to prozření kapitána NKVD. Pod palbou luftwaffe najednou pochopí, že i on je doslova na jedné lodi, že i on je Rus a nepřítel je jinde. Že ten třídní počká... Závěr v přístavu mně fakt dostal a jen jsem čekal jestli kucí dají hudlana nebo ne. No a ty sestřely? Eh..nechme raději toho... No, pokud jste zvědaví - na to se už budete muset podívat sami. Tehdy to muselo být peklo a jsem rád, že nám tvůrci na plátně odkryly přibližné kontury toho co se tenkrát událo. Ale jak říkám přibližné. Tenhle film mohl být hodně slušným válečným dramatem, bohužel Rusové zůstali kdesi v půlce cesty mezi kvalitním zpracováním, solidními gigitálními efekty a ne moc uvěřitelným scénářem s přiblblou romancí jakéhosi milostného trojúhelníku. Dávám tedy jen za tři náboje do pušky na sestřelení tří Me109 :-) * * * (15.04.2020)

Starý ruský válečný filmy v sobě mají takovou syrovost, třeba Jdi a dívej se. Novější jsou víc akční (9. rota), ale pořád tam je tak nějak ten ruskej duch. U filmu o Leningradu jsem bych čekal, že to bude hodně o těch obyčejných lidech, hladu, kanibalismu, tlaku Němců a sovětské tyranii... Prostě o spoustě fakt zajímavých věcí, které tu bohužel vůbec nejsou. (11.09.2020)

Před 14 dni proběhla v Rusku velmi očekávána premiéra filmu Zachránit Leningrad, samozřejmě i mě zajímalo filmové zpracování této válečné události. Bohužel musím konstatovat, že film má víc much než jsem schopen přehlížet. První co mě mrzí, že rusové se nedrží své filmařské řeči založené na syrovosti a autentičnosti, tady ta snaha o Hollywood byla až do očí bijící a když se k tomu přidala neschopnost zaměřit se na motivy a jednání postav na úkor událostí, které následně vyzněli do prázdna "bitva o kopec" a pokupě to drželo jen proto, že to bylo na jedným filmovým pásku bylo zle nedobře. Naštěstí jsou rusové velmi zručný pokud jde o obrazovou složku, takže třeba akční nálety na loď mě bavili, ale fakt měli Němci k dispozici jen dvě letadla ? Mohlo to být ještě velkolepější přece. Proč se třeba fimaři více nazaměřili na civilisty v podpalubí, to mohlo vyznít hodně tísnivě. Schváleně jsem se koukl na hodnocení ruských diváků a ani oni a že jsou to velcí patrioti a k dané události jist ěmají emotivnější vztah než já tento film nehodnotí nějak nadšeně, ŠKoda naprosto promrhraný potenciál. (11.02.2019)