Reklama

Reklama

Kesari

  • Indie केसरी
Trailer 2

Obsahy(1)

Snímek se vrací k jedné neuvěřitelné bitvě, která se odehrála v roce 1897. Tehdy se střetl malý oddíl Sikhů ve službách britské armády se vzbouřenými paštunskými kmeny. Ona neuvěřitelnost spočívá v tom, že jednadvacet můžu bránilo pevnost proti deseti tisícům vzbouřenců. Nikdo z hrdinů nepřežil, jejich oběť ale nakonec nebyla marná. (ČSFD)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (17)

coulismoulis 

všechny recenze uživatele

Tento film je jedním z dalších důkazů aktuálně sílícího agresivního pro-hindu nacionalismu v Indii. Mezi kultem hrdinství a nacionálním třeštěním bývá v Indii velmi tenká linie. Zde ji ovšem zcela očividně záměrně překročili a vydali se směrem k politice. Tady už nejde o mávání vlajkou nebo srdcervoucí pláč při hymně, přehnané, ve výsledku ale celkem neškodné projevy vlasteneckého cítění. Námět je zřejmý: dostali jsme se do situace, kdy i skupina Sikhů (na kulturně-politické scéně jinak neutrálních) musí nastoupit proti útočníkům, cizákům, Pathanům = ve zkratce Muslimům. V úvodu filmu je sice uvedeno, že jde o historický film a nikdo z tvůrců „nemá nic proti nikomu“, při sledování děje to ale vypadá úplně naopak. Statečnost „našich“ vůči proradnosti a krutosti „jejich“. Sikhové jsou po všech stránkách skvělá parta individuálních charakterů, na straně nepřítele jsou to nepěkné tváře arabských rysů ztrácející se v počítačovém davu sobě stejných. Jeden z mála vyčnívajících nepřátel je transgender sniper, jehož přítomnost má zřejmě ještě více podtrhnout zvrácenost zlé strany. Sikhové jsou tak dobromyslní, že ve volném čase staví v místní vesničce mešitu, zatímco nájezdníci se věnují jen vraždění nevinných. Pevnost, kterou Sikhové chrání, symbolizuje Indii, reprezentuje vlast a celý film tak vyzývá k aktivní obraně země proti „cizímu“ živlu. Není náhodou, že hlavní úlohu hraje Akshay Kumar, známý to zastánce současného politického směřování. Osobně se snažím nestranit ani jednomu z táborů nábožensko-politické scény v Indii. Všechny strany toho mají na svědomí opravdu hodně. Jediným možným východiskem je společný dialog. Ten bohužel v současné době v kinech válcují takovéto filmy. ()

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Hned na úvod si dovolím pokárat indické tvůrce za to, že natáčení scén, v nichž se hovoří o indické hrdosti a právu na sebeurčení, nesvěřili Britům. Ti jsou dnes tak připosraní ze své imperiální minulosti, že by na sebe nakydali mnohem přesvědčivěji. Tohle byl můj první indický film, který nevypadal jako barevnější Ein Kessel Buntes. Písně a tance se podařilo držet pod kontrolou, a když už na ně došlo, daly se snést. Jinak to ovšem byla typická Idie: mocně se patosilo, zpomaleně záběrovalo a podávaly se výkony, před nimiž by zbledl i Sandokan, ale přes to všechno mě to až nečekaně bavilo. Mimochodem, o této krvavé epizodě jsem nic nevěděl, takže jsem si zagůglil a ono jo. Jsou to holt tvrďáci, ti Sikhové. ()

Reklama

Killingjoke 

všechny recenze uživatele

Můj první indický film. Co se dalo čekat? To jsem se neodvážil předem vůbec odhadovat. Lákalo mě na filmu období britské koloniální nadvlády a hraničních bojů proti muslimským Pákistáncům. Film totiž popisuje (snad opravdu skutečnou) událost z roku 1897, kdy se 21 indických vojáků a jeden kuchař ve službě Britů postavilo odvážně vstříc smrti, aby ubránili vojenskou pevnost Saragarhi... První polovina filmu působí velmi rozvláčným dojmem a když se dokonce začne zpívat jak v nějakém muzikálu, docela jsem se přemáhal, abych ve sledování pokračoval. Hlavní hrdina, v očích Britů problémový seržant Ishar Singh je skrz na skrz kladná postava bránící bezbranné a jako takový působí jako rytíř na bílém koni z pohádky. Což mi trošku vadilo, i přesto mu nešlo nefandit. Pak přišel jeden povedený vtip s mluvícími kohouty a na obzoru se objevila armáda 10 tisíc pákistánských muslimů, kteří se rozhodli naše hrdiny krutě pozabíjet. A tady mě film chytil. Bitevní scény jsou pojaty velkolepě, brutálně a občas i dost přepáleně. Jak jsem se zde dočetl v komentářích, patří to k obyčeji indických filmů, takže proč ne. Vážně se mi poslední hodina hodně líbila, jakožto i celkové vyznění filmu. Musím tedy nakonec říct, že mé první setkání s indických filmem nedopadlo vůbec špatně... ()

rigby 

všechny recenze uživatele

Klasicky stavěný indický film. V tomto případě první polovina až moc rozvláčná, ale divák aspoň pozná charaktery jednotlivých hrdinů. Pak už je to lepší. Hrdinský boj je ztvárněn opravdu důstojně. Nádherné obrázky, které se vryjí pod kůži, a nezapomenutelné okamžiky. K tomu povedené písničky. Ale existují lepší indické filmy. 3+ ()

Aljak 

všechny recenze uživatele

Výborný heroický film na základe skutočného historického kontextu, ktorý sa odohral v roku 1897 počas bitky o Saragarhi. 21 vs. 10 000 - tak to je naozaj slušný nepomer! Napriek tomu 21 Sikhom nechýbala odvaha sa postaviť zoči voči obrovskej prevahe paštúnskych kmeňov. Samozrejme, že reálne to až takto prehnane heroicky neprebiehalo, ale nič to nemení na skutočnosti, že bojovali naplno až do posledného výdychu. Filmové spracovanie tejto historickej udalosti sa mi ale skutočne páčilo, hoci úvod bol dosť vlažný a následne tendenčne zveličený. Film mal výbornú výpravu (kostýmy, kulisy, vizáž postáv), a veľkým plusom boli okrem iného aj zmyselné dialógy a činy plné posolstiev, najmä záverečný výkrik "Jo bole so nihaal sashri akal" vo mne zanechal silný dojem - ak som dovtedy váhal medzi 4 a 5 hviezdami, tak toto definitívne naklonilo váhy na 5-hviezdičkové hodnotenie. Jediné, čo sa mi až tak nepáčilo boli zas a znovu prehnané a predimenzované vizuálne efekty bojových scén (ale v tomto sa žiaľ tvorcovia akčných filmov priam vyžívajú). P.S. Akshay Kumar tu bol v tej sikhskej podobe takmer na nepoznanie (veľmi dobrý herecký výkon, jeden z najlepších v jeho podaní). ()

Galerie (10)

Zajímavosti (1)

  • Sikhové jsou vyzbrojeni puškami Martini-Henry, které byly běžné u britského koloniálního vojska. Jednalo se o jednorannou zadovku s rychlostí střelby přibližně 10 ran za minutu, která byla vyráběna mezi lety 1871–1891. V roce 1897 se jednalo o již celkem zastaralou zbraň, ale výzbroj paštunských kmenů byla historicky mnohem horší. A to včetně na koleně dělaných napodobenin těchto samých pušek, které často při střelbě ohrožovaly své majitele. (KM Phoenix)

Reklama

Reklama