Poslední hranice

Ruské vojnové filmy z posledných rokov mi prídu podobné ako vajce vajcu. Všetko krásne farebné, nablýskané , v spomalených záberoch. Nadriadený súdruhovia sú celkom milý, všetko správny chlapi. Medzi vojakmi samí hrdina, doslova všetci... Vo voľnom čase nádherný život, krásne upravené kasárne, parky, pokosená trávička a čisté uniformy...dokonalosť sama. Naopak druhá, nemecká strana dostáva málo priestoru a keď už, tak je to samí nesympatický hajzlík, vrah, bezcitný človek...V scéne kde prechádza tank so stojacim oficierom je jasne vidieť zachmúrenú tvár a orlí nos... Film je fajn, niežeby nemohol byť lepší len trocha viac vierohodnosti preboha. Väčšina ľudí vie, aký život mal ruský vojak, čoho boli čekisti, NKVD a súdruhovia schopní. Romantická linka vo filme mi nevadila skôr naopak, akčné scény boli slušné, ale nijako výnimočné. Scéna bombardovania však bola skvele natočená, na výbušninách sa nešetrilo. Skúšajte a natáčajte ďalej molodci, možno o rok budem spokojnejší. 60%. (29.08.2021)

Boľševické noky si v poslednej dobe radi vyberajú menej známe príbehy a točia o nich gerojské veľkofilmy. Toto však čím ďalej išlo, tým to bolo protivnejšie. Hlavne po tej dejovej stránke. Zamotaná lovestory, to bol vrchol. Načo? Koho to zaujímalo? Neidem pozerať takýto film, aby som ronil slzičku nad nenaplnenou láskou ( aj keď, nebola ona tak trochu kurva?) ktorá ich konanie aj tak nejak ovplyvňovala, ale nad zničenou technikou. Po tejto stránke to bolo fajn. Veľa techniky, veľké bojové sekvencie, niektoré na jeden záber. Pyrotechnici si tiež prišli na svoje, všetko nasnímané tým novým ruským štýlom. Hovorím si super. Potom ale na scénu prišli nevybuchujúce rušné granáty, pol hodinové umieračky a veľmi divný štýl strihu pri samotnom rozprávaní príbehu. Tam sa človek solídne stratí. Nebolo to tak prefarbené a predigitalizované, skôr teda išli po reáli. Postavy ma zaujímali tak na začiatku, kedy sa s nimi ešte dalo pracovať. Neskôr sa dosť upustilo od nejakého vykresľovania ich prerodu, škoda. Samozrejme boli zachované aj všetky stereotypy a klišé, od zlých nemcov čo sa nevedia kryť, cez nikdy nekončiacu odvahu až po obetovanie života za vlasť a Moskvu. Na to som už zvyknutý, to ani neriešim. Z historického hľadiska sa nevyjadrujem, nepoznám tú udalosť, nikdy som o tomto hrdinstve nepočul. Takže pekne natočené bojové scény s technikou, ktorých bolo niekoľko. Zvyšok je zbytočne naťahovaný balast. 3 z 5 (15.08.2021)

*Věnováno podolskym kadetům a všem vojínům a velitelům Rudé armády, kteří bránili Moskvu na lljinské linii v říjnu 1941. Měli rozkaz zadržet protivníka 5 dní, vydrželi 12. V průběhu bojů padlo ze 3500 kadetů více než 2500. Většině z nich nebylo ani 20 let. Tím, že nepropustili německá vojska k Moskvě, změnili běh války. Nikdy nezapomeneme.*   Filmových válečných poct stále ještě není dost. A svým způsobem je to dobře, neboť na hrdinské činy našich předkům se, snad i politicky úmyslně, zapomíná a nová generace se chová, jakoby se nic takového nikdy nestalo. Byli mladí a šli do války. Šli zabránit postupu nacistického německého vojska do útrob území Sovětského svazu. A spousta z nich tam bohužel položilo svůj život. Film však není žádnou věrohodnou sondou do historie. Jedná se čistě o popcornovou válečnou zábavu, ve které nechybí modernost, dechberoucí válečné scény, uhrančivá psychologie postav s emočními motivy, mírný humor a samozřejmě romance, ve které klasicky panuje rivalita dvou chlapců ohledně jedné dívky. Příznačné je, a týká se to hlavně romance, že se v tom násilně netlačí na pilu. Takovéto dějové etudy působí jen jako skromný doplněk, aby byl příběh plnohodnotnější. Nechybí ani moralizování nad válečnými činy, což už ani v ruské válečné kinematografii není nic neobvyklého. Největší zajímavostí však je, že po celou dobu není zmíněn krutý stalinismus. Stalinovy příkazy a kruté tresty za nesplnění úkolu zabránit postupu německého vojska za každou cenu jakoby neexistovaly. Ani oslovování soudruhu či soudružko tu nezní, jak by se na svou dobu dalo očekávat. Lze pochopit, že se Rusové s jistou ješitností vypořádávají se svou minulostí, ale tohle by tu chybět prostě nemělo. Kdo bude hlavně skřípat zuby jsou znalci techniky a zbraní. Tohle je nereálné, tohle by se nikdy takto nemohl stát, atd. atd. Je to ale jen film. Velkolepý zábavný válečný snímek, s naprosto vymyšleným příběhem, o určité době určený ke vzpomínce dané události s cílem vzdát holt padlým a všem, kteří přežili. Závěrečná scéna tak působí sama o sobě. Mohla být o něco emočnější, ale taky dobrý. Snímek rozhodně má svůj potenciál a dá se beze studu tvrdit, že v mnohém předčil i mnohé americké. (30.08.2021)

Kdybych byl líný, označil bych si celý komentář kamaráda gogo76  a dal pak ctl-c a ctrl-v. Vidím to úplně stejně. Rusové si poslední léta dost zakládají na připomínámí velkých bitev, hrdinského sebeobětování a točí jeden válečňák za druhým. Tu a tam v duchu hesla dějiny píší vítězové něco zamlčí, něco přikrášlí, něco vylepší. Veskrze se ale jedná o solidně řemeslně zpracované záležitosti nad jejichž kvalitami a tím míním hlavně výpravu a technické zpracování může český divák jen slintat jak Pavlovův Azor. Z prvních kousků jsme byli všichni paf, pak jsme to začali brát jako ruský standard a paradoxně, teď už nám to nestačí. Navíc z toho standardu začíná občas dost brutálně vykukovat ruský patriotismus, který umí být někdy dost těžko ztravitelný obzvláště když je vlezlý. Leckdo si lecos pamatuje ještě z dob, kdy se nám to tu cpalo horem dolem a tak se občas někomu může objevit i dávná alergie na rudé prápory. Je to trochu škoda, protože kdyby v tom Rusové našli rozumnou rovnováhu budou jejich filmy skvělé. Ale chápu, že je točí hlavně pro domácího diváka a ten to tlačení na pilu  možná ani nevnímá. Mně tam ten patriotismus vůbec nevadí. Leckde je totiž na místě. Kdo o válce na východě něco ví, ví i to, že nejednu bitvu tam Sověti dali jen za cenu obětování celých jednotek. A co hůř, lidé v těch jednotkách svojí marnou situaci danou rozkazem neustupovat často znali a přesto drželi pozice i když věděli, že pomoc nepřijde. Ruský člověk už je takový. Obětovat se jak včela za celek, nekoukat na sebe. Vydržet neskutečné, když je to třeba. Jen díky této ruské povaze mohl Stalin otočit soukolí války v Rusku ve svůj prospěch. Ne jinak tomu bylo i s touto jednotkou. Její připomenutí je zcela na místě. Jenže je tu i to ale... Chápu snahu režiséra na konci ukázat každou myšlenku dotyčných a že ta zpomalená sekvence neskutečně se táhnoucí trvala vlastně jen pár vteřin... Bohužel ale to vypadá, že než by granát rozmetal stanoviště, vykouřila by partička ještě nejednu machorku a politruk by stihl motivovat vojáky z nějakého na rychlo vytištěného frontového plátku... A to mi tam vadilo. Přesto si říkám.. Kdyby tak naši točili něco alespoň takového o našich hrdinech. Vždyť je toho hromada. Už jen to povstání v květnu... Dávám tedy za 3 protipancéřové náboje. * * * (12.09.2021)

Od Rževa zatraceně daleko padnoucí brutálně toxická propagandistická telehovnela plná hluboko falusofických mouder, jako třeba že „Tahle válka je jen masakr,“ kterou zajisté zadal vyrobit jmenovec hlavního gejroje a t.č. vrchní demagog cara Vladimíra. Jedním slovem xblití a navíc mě dle stavu hodnocení ke dni mého zhnusení (75 %) a po letmém pročtení několika zdejších oslavných častušek jímá podezření, že to tu masově infiltrovalo čtenářstvo Sputniku! (09.04.2021)