Uzly a pomeranče

Nechybělo tak moc a mohl to být podstatně lepší film. Jenže těžké je zaujmout diváky, když máme vnímat až moc témat najednou. Hlavní dějovou linkou jsou pochopitelně koně a statek. Okolo toho se točí vše ostatní. Máme tady problematickou výchovu dětí otce, kterému zemřela žena a přišel o práci. Darek zamilovaný do dívky, vztah k sestře. Ta rozpolcenost témat zkrátka způsobuje, že není úplně jasné, o čem snímek vlastně je. Velmi kladně hodnotím vynikající výkon Tomáše Daleckého a Leoše Nohy. Romantické duše jistě potěší široké záběry krásných hor a divoké přírody. Já netvrdím, že je to příšerný, špatný film, ale díky rozpačitému scénáři a občas mírně chaotickému střihu, ale zase docela povedené kameře film z televizního průměru nemá šanci vyjít. Ovšem umím si představit takový příjemný pěti, šesti dílný seriál. (02.06.2020)

Mechanický film, ve kterém sice jednotlivé scény fungují a (většinou) jsou i slušně natočené. Jenže pak je tu příběh, který se honí za tolika tématy, až nakonec selhává skoro ve všech. Je mi to celkem líto, protože filmů o mladých se tu točí minimum, a když už se do nich někdo pustí, skončí to podobným nepodarkem. (31.05.2020)

Tenhle film nenadchne, ale ani neurazí. Je v něm namícháno tolik a takových ingrediencí, aby to vypadalo jako ze života a zároveň aby to bolelo jen občas a jen trochu, snad až na osud koní, kterým vrcholí pointa filmu i pokus o katarzi vztahu otce a syna. Ani to ale nestačí k tomu, aby divák prožil s postavami opravdové emoce, které by doznívaly ještě i po nějakou dobu po jeho shlédnutí. Je z toho cítit pouhá scénáristická rutina bez opravdového tvůrčího zápalu, z průměru nevybočuje ani režie a herecké výkony. Jednou se to ale vidět dá. (13.08.2020)

Po úděsné Slíbené princezně máme k dispozici další masakr. Jedna spravedlivá za sourozeneckou dvojici sirotků a za kameru. Dále pojedeme jenom z kopce. Tradiční režisér z natočeného materiálu vybírá, co se použije a jak se příběh poskládá, tady bych řekla, že u finálních prací nebyl přítomný nebo příčetný. Osiřelo dítě (dvě), žili kdesi v pohraničí, ovdovělý otec přišel o práci ve sklárnách, čili logicky alkohol a zanedbávání obou děcek, především mladší zdravotně hendikepované dcerušky (mimochodem zlatíčko bez debaty), starší chlapec má na hrbu vše, včetně nákupů sousedovi a řešení nechutné šikany sestřičky. Osobně se domnívám, že i pod obraz vypitý otec by zakročil po svém a z hajzlíka by zůstal jenom mastný flek, ba bych řekla, že kdokoli, kdo by vytušil, co se malé děje, by takovému smradovi srovnal fasádu bez mrknutí oka jednou pro vždy- downíkům se neubližuje! Zde nikoli, celá vesnice o deseti chalupách na to bodá. Vše řeší deváťák. Pak tu máme Boky jako skříň vařící nedobrá indiánská jídla, přičemž je jejího dobrého charakteru plný celý rozlehlý statek. Pak první lásku s německou nepěknou dívkou, zde se vyvine i linie s žárlivostí na exoticky vyhlížejícího majitele zelené motorky, dále trochu duchařiny, kdy se zjeví mrtvá maminka, do toho všeho Zubatá ze sociálky, pak jedna věta o uzlech, dvě o pomerančích, ale pozor! Taky fotbálek. Čutálisti musí být. Nekončíme ani zdaleka. Do celé taškařice vstupuje člověk s koňmi. Správně. Na statek se dají koně. Sirotci k nim pochopitelně přilnou a málem žijí šťastně až na věky věků. Nikoli. Německá přítelkyně po vzoru Popelky ujíždí na bujném oři a skončí v pangejtu s naraženými žebry, mezitím Eva z Farmy vyřídí jakoby nic sociálku, umí v tom chodit, protože dělá na poště, deváťák je odeslán za odměnu na fotbalové soustředění kamsi do Německa, kde ale šikanující největší zlotátor ever opět vytáhne svou ocelovou pěst a nejen to. Oznámí osudem zkoušenému melancholickému chlapci, že celý jeho koňský sen je jen mizerný příběh o týrání zvířat. Koně totiž sežerou taliáni, vezou je k nim v klecích bez vody. Jinoch bez faktické znalosti, kolik koňského pomletého nevědomky spořádal za celé roky, co je na světě a hlavně bez prostředků ujíždí domů vlakem bez jízdenky, chytí ho samozřejmě německý výpravčí. Zívnutí. Chlapec neumí jinak než česky. Zívnutí. Bere tedy roha i z vlaku. Zívnutí. Velké finále vygraduje výčitkami a usmířením. Jestli jsem pochopila správně, autorka knižní předlohy se podílela i na scénáři. hmmm. (02.06.2020)

Není to zase taková hrůza, jak se podle zdejšího hodnocení může zdát. Kdybych byla ve věku mladého zamilovaného páru, tak by mě film při dobré konstelaci hvězd dokázal možná i nadchnout. Jelikož však mám ta léta už nějaký ten pátek za sebou, musím konstatovat, že především scénáristicky se úplně nezadařilo, ovšem pozitiva se i přesto dají najít. Líbila se mi zejména poetika, jaká se povedla do snímku dostat díky světelně působivým záběrům krásné příhraniční krajiny. Herecké výkony většiny aktérů také nebyly úplně marné. K nim počítám i debutující Ewu Farnou, která dala se ctí asi jedinou vtipnou repliku příběhu, když se znenadání rozhodla předčasně zavřít poštu... Myslím si, že jde v jádru o docela milou oddechovku, která sice v paměti dlouho nezůstane, ale na odreagování není vůbec špatná. (50%) (30.06.2020)