The Boy

Případ pro Chocholouška. Sympatická Američanka Greta je poněkud konsternována, když jí párek pomatených důchodců představí jako svého syna loutku, o níž by se měla starat. Práci chůvy na anglickém venkově si představovala přece jen jinak. Starobylé panství ukrývá dávné tajemství. A někomu tady zřejmě kvalitně hráblo. Jak je to s loutkou vlastně doopravdy, na to si divák bude muset počkat až do finální pointy. Stařečci záhy vyklidí pole působnosti a odjedou. Greta v rozlehlém domě osiří, ale nebude tam tak docela sama. Bude s ní loutka, která jí nedá ve dne a v noci ani vydechnout. V rámci pointy se nabízí hned několik variant, jak diváka v závěru uzemnit. Divák si postupně skládá, jak se to s celou záležitostí kolem loutky vlastně má. Říká si, to bude takhle, ne, to bude tutově takhle. Nakonec je to výsledné rozuzlení celkem jednodušší, než se jeví, tudíž odkrytí všech karet, podlah, zdí i jiných propriet nakonec nemá takový šokující účinek. Ve finále docela přituhne, objeví se i nějaká ta lehce brutálnější scéna, ačkoliv se tenhle horůrek spoléhá na strašidelnou atmosféru (bez příměsi krve) a tajemstvím opředené panství, které je daleko z dosahu nějakých sousedních stavení, uvnitř je vybaveno zastarale a dotek s moderní technologií neexistuje, až na staromódní telefon, který je v podstatě jediným spojením s venkovním světem. Důchodci se s nikým nepřátelí, jedinou jejich "blízkou" osobou je rozvozce potravin, který posléze naváže přátelství s Gretou. Jen od něj se dozvídáme, že podivný pár měl kdysi malého syna, který za podivných okolností uhořel ve věku osmi let. Celá událost dolehla na nešťastníky takovým způsobem, že loutka pro ně nyní personifikuje jejich tragicky zesnulé dítě. Každý rozumný jedinec by se otočil na podpatku a strašidelné sídlo s podivným párem by neprodleně opustil. Ne tak Greta, mající doma také své osobní problémy, hlavně s jejím násilnickým partnerem. Pár navíc za službu solidně platí. Film nenasadí nijak ostré tempo, plouživým tempem sledujeme, kterak mladá dívka postupně propadá šílenému přesvědčení, že strnulá loutka si žije svým vlastním životem. Někteří diváci pomalé tempo nezvládnou, je z filmu postupem času cítit, že je poměrně natahovaný. Ale ta hra na živou/neživou loutku, je celkem zdařile provedena. Netvrdím, že herecké výkony jsou něco nevídaného, ale Lauren Cohen v hlavní roli to celkem solidně táhne. Je fakt, že filmu chybí pořádný odpich, něco takového má až s příchodem finále. Režisér William Brent Bell nijak hororově netápe, horory jsou jeho specialitou. Film neshledávám mimořádným, je solidně natočen, moc financí sice nestál, to mu ale nijak nebrání, aby zabrnkal na nervy. Na můj vkus byl film dost málo krvelačně rajcovní, převládalo mírné pojetí, u hororů to nemusím, vše završeno posledním ultra stupid záběrem. Naprosto jsem alergický na tahle polopatická zakončení. Určitě ale tu loutku budete chtít rozkopat a zadupat do země. A o tom to je. 70% (09.04.2016)

Pozor, spoilery (speciálně tučně pro jednoho zvlášť otravného chlapce). Celkem sympatické rozřešení má tento jinak obyčejný horůrek. Nebylo ani trochu nečekané, ale v záplavě všech těch nadpřirození je jedno - no, reálné se úplně říct nedá, ale dejme tomu teoreticky možné řešení celkem osvěžující. Ovšem zase ty klišé. Během úprku o život Malcolm pronásledovatele asi třikrát složí ranou do hlavy a místo toho, aby využil situace a dorazil ho, začnou s Gretou zase utíkat. Protože podle dalšího klišé víme, kdo musí zasadit poslední ránu. Ach jo. (11.12.2016)

Les sebevrahů byla slabota, ale The Boy dává slušnou naději v lepší hororové zítřky v našich kinech - brzy nás čekají třeba The Witch, Before I Wake nebo dále The Conjuring 2. Ale zpátky k Brahmsíkovi: k panákovi s hnusnym kukučem, co navíc vypadá, že je živější než bratránek Chucky. Jen se trochu déle stydí. Nebo je retardovanej. Nebo jen zamilovanej do kočičky Gréty. Anebo je to dost možná úplně jinak... Než tomu však přijdeme na kloub, musí si hlavní hrdinka ztratit boty, trpět nočními můrami, ukázat se nám v kalhotkách a v poslední řadě bloudit po domě se svíčkou v ruce, aby dostal snímek punc staromilského gotického hororu. A je to vlastně dobře, protože i když rozlehlé sídlo není efektivně využito, na Lauren se kouká fakt dobře, aniž by se musela chovat jako husa. S lekačkami to režisér nepřehání, spíše (díkybohu) sází na napětí, jež buduje sice pomalu, ale s citem. Velké plus za závěrečných 20 minut, ty naopak šlapou parádně. (29.02.2016)

Brahms Under the Stairs. Lekačky, které by diváky Televizního klubu neslyšících nechaly netknuté, dám protentokrát stranou, na nich budování atmosféry Bellovy decentně staromilské duchařiny nestojí. Spíše na pozvolném vkrádání se nejistoty, které funguje bez jediné kapky krve či násilného momentu a vy si říkáte, že na tom chlapci, co v souladu se svým jménem přerušuje cizí soulože hlasitě puštěnými Uherskými tanci, něco bude. Obvykle si u pointy hororů přeji vítězství racionality nad spiritualitou a nadpřirozenem, tady však přišla čestná výjimka. Podle náznaků se sice nedala moc předpokládat, ale přesto jsem v koutku duše doufal, že Chuckie bude moci jezdit za kámošem na prázdniny do staré dobré Anglie.. (13.04.2016)

Bell roste film od filmu. Tématicky se nejedná sice o nic překvapivého a vlastně ani zpracování není nijak neobvyklé, ale jednak se zadařilo s atmosférou starého sídla, našlo se pár napínavých chvilek a hlavně se povedl casting s víc než sympatickou Lauren Cohan. Její postava se navíc nechovala iracionálně a ve stresových situacích, světe div se, neječela jako když jí na vidle berou. A nakonec mě dostala i samotná pointa, kterou sice bylo možné vytušit, ale mě se to nepodařilo a díky bohům za to. Jen tak dál. 75% (09.04.2016)