Ani ve snu!

Priam učebnicový príklad toho, ako sa dá skvelý námet dokurviť. Ale že poriadne. To dievča vám pošle toľko depresie a negativity, že to ani pekné neni. Ozaj, kto toto rieši? Dnešná mládež bez občianskych preukazov? Tak to ďakujem pekne. Dosť zlé už aj na Čechov a to je čo povedať. Našťastie to nemalo dve hodiny, lebo to by som z toho okna vyskočil ja namiesto hlavného hrdinu. 1 z 5 (21.09.2016)

Předně si zaslouží ocenit snaha o žánr v ČR nepraktikovaný a znatelně chybějící, a to ne ve smyslu parkourového filmu, ale teenagerského filmu (nesměšovat s teenagerskými komediemi). Stejně jako německý film "Parkour" i čeští tvůrci využívají sport jako metaforu pro určité životní období i otázky a výzvy s ním spojené. Bez ohledu na to, že parkour jako takový nemá věkové omezení, Oukropec a spol. si oproti německým kolegům vybrali vhodnější paralelu v dospívání a navíc v tématech neopětovaných citů, emocionálních zmatků a definování sebe. Pochybnosti nicméně vyvolává linie snu, která jednak působí trochu neadekvátně k věku hrdinky a vnáší do filmu přílišnou doslovnost a jednoznačnost. Takže současně je funkčním prostředkem s řadou nápaditých prvků, ale zároveň se nelze ubránit pocitu, že tvůrcům slouží jako scenáristická berlička. Obzvláště když v jiných ohledech se jim v realistické linii vyprávění daří spojovat konkrétní symboly s obecnějšími významy (motiv lana). Elementů vyvolávajících ambivalenci a vytrhávajících z jinak stylově vytříbené fikce má film více – především dialogy místy náhle šustící papírem, schematické dějové zvraty (zvrtnutý kotník) či studiové interiéry. Nicméně i k nim můžeme jako protiváhu položit o to výraznější prvky nedořečenosti nebo významově či pro vývoj postav nosné situace. Také mile překvapí koncepční uchopení samotného parkouru, které se nepokouší citovat z hyperefektních performačních videí, ale drží se stylově spíš při zemi, aby ilustrovalo hlavní linii dospívání a ne ji zastiňovalo. A jako finální bonus jsou zde přirození neherečtí představitelé z řad parkouristů, obzvláště pak hlavní představitelka, která postavě dává přirozenost a především fyzickou zdatnost. 7/10 (10.07.2016)

Filmu se nedá upřít jistý pokus o originalitu a svým způsobem zajímavé téma, ale hrozně to sráží nejen výkony (ne)herců (což se vzhledem k nutnosti umění parkouru dá omluvit), ale hlavně úplně stupidní dialogy, které občas ani nedávají smysl. Pokus o slang teenagerů působí často až komicky a nevěrohodně. Příběh je také takový všelijaký, zasloužil by si trochu péče, aby více dával smysl. Film atmosférou do jisté míry připomíná film Gympl, který však měl tu výhodu, že byl první, vsadil na lepší herce a asi měl alespoň z části působit jako komedie. Ani ve snu však komedie být nemá, bohužel ale tak občas působí. Nicméně jak jsem říkal, pokus o něco originálního tu je a to je jedině dobře. Snad to vyjde příště. (28.04.2016)

Parkour je vizuálně působivý sport, škoda že ho filmaři nevyužívají častěji. Tady ho zase táhne dolů jakási romantická magořina s výtahovou královnou, která působila nejen jako z jiného filmu, ale i z jiné planety. Barbora Štikarová vypadá tak, že bych jí věřil nejen její sportovní talent, ale jak se ocitne u majáku, tak už to zase jde šejdrem. Zajímavý pokus o něco jiného, který ovšem tak nějak nevyšel (50%). (03.06.2020)

Viděno jako česká předpremiéra na slavnostním zahájení festivalu Finále 2016. Trochu mám pocit, že dávám lepší hodnocení, než bych normálně udělal. Ale to skákání stálo za to. I vykreslení rozporů a nepochopení mezi dospívající dcerou a její matkou je ucházející a věrohodné. Snová část je sice podivná, ale kde jinde si může dívka plnit své sny? Hlavní postavou je Laura (Barbora Štikarová) se svojí nevyrovnaností, váháním, tápáním a hledáním. Touží po citu a po porozumění. Ale ničemu z toho, co se přihodí, nerozumí a ani nechce pochopit. Z dalších rolí: vytoužený cíl Luky (Toman Rychtera), Lauřina probuzená matka Marcela (Klára Melíšková), snaživý Alex (Jáchym Novotný), Lauřina nejlepší kamarádka Kája (Veronika Pouchová), nový soused Andreas (Adam Mišík), jeho otec - nápadník Ota (Jan Vondráček) a Lauřina sokyně Denisa (Martina Kavanová). A tak se nám dostává určitý druh sondy do duše a do života dospívající dívky. Není to nejhorší. Není to nejlepší. A tak je čas na skákání! (30.04.2016)