Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Apokalyptické vyobrazení války, hladomor a utrpení. Děsivá mračna se stahují nad zemí. Temnota povstala a s ní hrůzné kreatury s obrovskými černými křídly a děsivými tvářemi. To ďábel přichází, aby na zemi nastolil svou vládu. Tu najednou temnotou zazáří paprsek bílého světla. Je to světlo archandělů, kteří se postaví tváří v tvář zlu s mocným mečem božím a zahájí tak boj za duši jednoho starého muže a osud celého lidstva. Sázka je uzavřena - všechno nebo nic. Získá fausta a celou zemi ďábel nebo faust a celá země zůstane v milosti boží? (caligari)

(více)

Recenze (98)

erl 

všechny recenze uživatele

Mimořádná podívaná! Friedrich W. Murnau natočil velkolepé dílo kterému skutečně nic neschází . Vizuálně brilantní , emotivní , podpořené skvělým hudebním doprovodem . Největší esem filmu je však Emil Jannings v roli ďábelského Mefiseta který podává skutečně mistrovský výkon a je do své role neskutečně zapálený. Murnau mě po Nosferatovy opět nadchnul . ()

Reklama

Morien 

všechny recenze uživatele

Sakra, takový intenzivní začátek, takový brutální konec, proč jenom je ten prostředek takový laškovný a neinteresantní. (Navzdory tomu Camilla Horn fantastická.) Se staršími filmy, které nějakým způsobem pracují s vírou/křesťanstvím mívám většinou vnitřní problém. Nedokážu se prokousat historickými vrstvami, abych správně pochopila, jestli to Murnau myslel s tou vírou upřímně nebo ironicky, nebo zkrátka jaký postoj k té legendě to vlastně zaujímá. ()

Paldini 

všechny recenze uživatele

Film má jedinou slabší chvíli. Tou jsou námluvy Fausta a Markéty. Jinak je to dokonalá temnota ještě podporovaná hudbou Timothyho Brocka, která je nechutně depresivní a nenechá diváka oddechnout i v těch málo světlých chvílích, které se ve Faustovi objeví. Pořád je v pozadí cítit hnusné zákeřné zlo, jak ve zmíněné hudbě, tak v postavě manipulátora, pokušitele a ďábelského našeptávače Mefista ztvárněného démonickým Emilem Janningsem. Ve scéně proměny Fausta v mladíka je čtyřmetrový Jannings se svítícíma očima nejstrašidelnější démon, jakého jsem doposud ve filmu viděl. Nezapomenutelných scén je samozřejmě více. Za pozornost stojí např. všechny letové scény nebo sugestivní město postižené morovou nákazou ()

Xeelee 

všechny recenze uživatele

[LFŠ 2008] Nejsi ty Markétka, co stála na pranýři? Faust vychází spíš z lidových tradic než z básně a měl pozvednout duši německého národa. Nevím, jestli se to autorům povedlo, ale mě výborný Faust minimálně zvedl náladu a připravil skvělý zážitek. Ve filmu po formální stránce svádí souboj světlo s tmou a miniatury kulis jsou bravurně nasnímané tak, že působí naprosto realisticky. Pro mě to je jedno z vrcholných děl německého expresionizmu. Opravdu mě pobavila odlehčená scéna, kdy čert drží obrovskou slunečnici, jí jedno semínko za druhým a říká si: Má mě ráda, nemá mě ráda… ()

Galerie (17)

Zajímavosti (12)

  • Nebývalý úspěch, který Murnauovi přinesl snímek Poslední štace (1924), otevřel režisérovi dveře k natočení jednoho z nejnákladnějších německých filmů své doby, adaptaci Goethova dramatu „Faust“. Snímek měl původně režírovat Ludwig Berger, Murnau však za pomoci Emila Janningse, představitele Mefista, který se objevil i v Poslední štaci, přemluvil producenta Ericha Pommera, aby se mohl režie ujmout sám. (Letní filmová škola)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno