Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Apokalyptické vyobrazení války, hladomor a utrpení. Děsivá mračna se stahují nad zemí. Temnota povstala a s ní hrůzné kreatury s obrovskými černými křídly a děsivými tvářemi. To ďábel přichází, aby na zemi nastolil svou vládu. Tu najednou temnotou zazáří paprsek bílého světla. Je to světlo archandělů, kteří se postaví tváří v tvář zlu s mocným mečem božím a zahájí tak boj za duši jednoho starého muže a osud celého lidstva. Sázka je uzavřena - všechno nebo nic. Získá fausta a celou zemi ďábel nebo faust a celá země zůstane v milosti boží? (caligari)

(více)

Recenze (98)

pepo 

všechny recenze uživatele

Prva hodina a posledny akt su dokonale (najma morova rana je uzasna). Problem nastane pri zmene depresivnej dark fantasy na utahanu romanticku komediu. Ten prechod nie je rozhodne tak hladky ako zanrove veletoce v murnaouvom sunrise. Skoda tohto zakopnutia, pretoze to trochu kazi dojem z inak fantastickeho filmu. slabsich 9/10 ()

liquido26 

všechny recenze uživatele

Tak to byla teda síla. Pět hvězdiček dávám především za strhující temnou atmosféru, která byla geniálně dokreslená úžasnou nově dodanou hudbou. První půlka Fausta byl pro mě neopakovatelný filmový zážitek, obzvláště ten úvodní souboj dobra se zlem. Potom sice film asi na dvacet minut ztratil dech (takový ty scény zkoušení toho přívěšku, koketování a hraní si na honěnou, to se dalo hodně zkrátit) ale potom v momentě souboje Fausta s bratrem Markétky se vrátila ta genialita první půlky a vydržela až do konce. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Možná, že polovina (možná i víc...) mých komentářů k filmům němého období, po nichž občas pro doplnění filmových obzorů sáhnu, se podobají z hlediska vypsaných dojmů jako vejce vejci, ale nic se nedá dělat. U Fausta jsem obdivoval úžasné výtvarné a scénické nápady, poutavé triky, působivě expresionistické černobílé obrazy, z nich sálající atmosféru... minimálně scéna s podepsáním vlastní krví na mě zapůsobila horrorově i z dnešního pohledu, líbilo se mi, že i ve vesměs temném filmu dochází kdesi v druhé polovině na pár příjemně osvěžujících poetických scén a jistý zážitek, na základě něhož bych Murnauova Fausta označil za dodnes pozoruhodné dílo, se určitě dostavil. Na druhé straně u téměř dvouhodinové stopáže jsem se občas nevyhl ani pocitům vaty a přehnané délky některých scén či možná i celku, v kombinaci se stylem z dnešního pohledu již tak specifickým a do jisté míry hůře ztrávitelným... ač talentovaný tvůrce své doby za to tolik nemůže. Emoce ve vyhrocené chvíli i s příchozí depresí se zvláště ke konci dostavily, ale zároveň jsem se párkrát přistihl, že během sledování, ač na jedné straně dostatečně pohlcen silnou atmosférou, přemýšlím také nad x dalšími různými věcmi (přestože jsem si na tak náročný film vyhradil specifický čas) a že s výjimkou závěrečného osudu Markéty mě podaný obsah díla nezasáhl takovou měrou, jak by zřejmě měl... Nevadí, němá 20. léta se holt nadále nestanou mým oblíbeným filmovým obdobím, přestože v nejednom snímku vnímám i nadčasové klady a jistě zásadní odkaz pro tvorbu budoucí. [70%] ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Podmanivý faustovský snímek, postavený na vizuálních hodech zpřítomňujících mnohé z nezbytných středověkých atributů velmi přesvědčivě a věrohodně. Janningsův Mefisto své ďábelské roli pekelného svůdce dává všechno a stává se tak možná i tím nejpozoruhodnějším na celém snímku. Osobně mi tedy trochu vadí víceméně "urfaustovský" charakter námětu, což vynikne především v pohádkovém závěru, jenž působí v porovnání s tím Goethovým přece jen trochu hloupě. ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Zfilmovaný Faust zaujme i dnes. Zejména první třetina filmu je velkolepá a až megalomanská. Sázka anděla s ďáblem, morová rána a první setkání Mefista s Faustem jsou natočeny vizuálně podmanivě a ve velice záživném tempu. Jako fanouškovi filmového umění se mi při některých pasážích tajil dech. Jediné co je ke škodě je fakt, že energie jež z úvodu se z filmu postupně vytrácí. Například dlouhé minuty námluv Fausta s jeho vyvolenou Gretchen jsou přetažené a střední část filmu je tak slabší. Závěr je pak ale opět hutný ve stylu navozeném úvodem filmu. Filmařsky skvělé dílo, zejména po vizuální stránce, u kterého mi trošku vadilo kolísavé tempo filmu. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (12)

  • Snímek představoval do té doby technicky nejnákladnější a nejnáročnější filmové dílo z produkce společnosti UFA. Jeho rozpočet činily nevídané dva miliony marek. Tento rekord však netrval dlouho, překonalo jej už o rok později Langovo opus magnum Metropolis (1927). (Letní filmová škola)
  • Když už byl film natočen a rozjel se střih, přišla společnost UFA s tím, že se jí scénář Hanse Kysera nelíbí. I přes Kyserovy námitky si UFA najmula scenáristu Gerharta Hauptmanna. Jeho scénář se ovšem studiu nelíbil dokonce ještě více než první a film tak byl nakonec uveden v původní, Kyserově verzi. (džanik)

Reklama

Reklama