Prací automat

Barevná, zábavná a pro pochopení všemi diváky jednoduše na fiktivních příkladech střihnuta exkurze po firemních strukturách v daňových rájích. A co to přesně byly ty “Panama Papers”. S množstvím vysvětlujících monologů na kameru, které jednotlivé “historky” propojují. Žádný vyšší cíl než vysvětlit a pobavit to nemá, divákovi znalému věci tak zůstává pouze potěšení z hereckých kreací báječného castingu. I když v lehce přepálené karikaturické podobě. (22.01.2020)

Sázka na nejistotu je úplně jiná liga, i když vlastně pojednává o velmi podobných věcech. Tohle je spíš taškařice, což ovšem také není ke škodě. Pěkně to utíká, i přes množství postav se v tom člověk neztrácí, chápe ty zmrdské machinace a kroutí hlavou nad vším svinstvem, co ho jenom ve světě je. 70% (28.02.2020)

Nejvíc mi na tom vadily ty rádoby cool promluvy k divákovi, kde se jen snažili tak nějak strašně povrchně vlkovsky vysvětlit "hale, tohle je podvod...huuu...big money...huuu...nějakej bad guy se na váš úkor nahrabal, to je asi tak všechno, co potřebujete vědět...". Já bych chtěl jít mnohem hloubš. (65%) (06.12.2020)

Ty jo, má to jen 58%, ale mně to fakt přišlo hodný geniálního režiséra. Bylo to chytrý, zábavný, svižný, odvážně vynalézavý, divácky vstřícný a díky tomu snadno pochopitelný, mělo to perfektní výpravu, kostýmy a lokace- je to prostě hodně dobrý! Andrei, mrkni na to, třeba v tom pro sebe najdeš něco zajímavýho. (29.10.2021)

Cash? Who pay in cash? / Russians. Steven Soderbergh a Scott Z. Burns o kapitalismu s láskou, a též s humorem a nevídaným umem. Ostatně oba mají prý offshore taky pět resp. jednu "skořápkovou" firmu - říkali to Gary Oldman a Antonio Banderas :-) Hlavní devizou filmu je samozřejmě vůle zpracovat námět. Ta sama o sobě by mohla (a v mých očích měla) zajistit filmu hodnocení ne nižší než 70%. Existence daňových rájů a možnost finančních piškuntálií pozdního kapitalismu představuje problém, s nímž souvisí většina dalších. To, jak ve stabilně upadající sekci komentářů kdekdo prská, že Laundromat je nuda, mohl být zábavnější, napínavější, osobnější, mohlo to lépe gradovat a být méně angažovaný a tak dále, aniž by přihlédl k edukativnímu smyslu filmu, bohužel svědčí ve prospěch pánů (jako) Mossack & Fonseca, kteří si nad stavem věcí alibisticky myjí ruce a někdy i explicitně konstatují, že chudí duchem si současný stav světa zaslouží: Rule #1: Meek are screwed. Není též pravda, že by film nebyl zvládnutý mistrně i po stránce zpracování. Především je zcela jistě přesně takový, jaký ho Soderbergh & spol. chtěli mít. Hltači prvoplánové zábavy ovšemže ostrouhají. To ale neznamená, že by se jeden nemohl nasmát. Tvůrčí duo (čímž nemyslím panamské finančníky) přemostilo potoky slzí, které zkrápí úbočí kaňonu světového finančnictví, sarkasmem z jistého důvodu: odvádět pozornost od tématu k prožívání pohnutých osudů nekoresponduje s s cíli filmu. Hollywoodská manýra by nejspíš látku pojala jako cestu sveřepé stařenky Meryl Streep za spravedlností, kdežto Laundromat je pozoruhodně, rozkošně poťouchlý tvar, který nestaví překážky zábavě, ale klade zároveň jisté požadavky na vkus, pozornost a otevřenost. Frekventované vstupy dvojky Oldman / Banderas, provrtávání čtvrté stěny a přeskakování mezi četnými osudy, napojenými na byznys, efektivně brání identifikaci se s některým z nešťastníků ve prospěch zpracování toho, oč tu jde. Ve výsledku se v převleku komedie skrývá film ne méně hororový, než byla situací okolo COVID-19 resuscitovaná Nákaza. S tím rozdílem, že Nákaza byla ve své době osvícenou fikcí, kdežto ve světě Laundromatu už nějakou dobu živoříme. In 2018, the 60 of the largest companies in the USA paid no taxes on pre-tax income of 79 billion dollars. (12.03.2020)