Režie:
Tengiz AbuladzeKamera:
Michail AgranovičObsahy(1)
Legendární film, který v 80. letech minulého století předznamenal zlom epochy v Sovětském svazu i v celém Východním bloku. Vysoce stylizované podobenství o krutém městském starostovi Varlamovi, jenž ani po smrti nenašel klid v hrobě. Vyvrcholení Abuladzeho trilogie o věčném boji dobra a zla. (LFS 2007) (oficiální text distributora)
Recenze (101)
Sice jsem začal celou Abuladzeho trilogii posledním, nejslavnějším dílem, ale jsem si jistý, že vzhledem ke slávě právě Pokání určitě nejsem jediný. A musel jsem si to celé nechat projít hlavou, abych k tomu dokázal napsat něco ucelenějšího. Rozhodně se jedná o chytře vystavěné podobenství, kde se v podobě, mluvě a chování místního starosty odráží hned několik světových diktátorů a jejich teze, potažmo celá ideologie. Bavilo mě to zde objevovat a čekat, k čemu celý film dospěje, ale jednak mě to nikdy pořádně neuhranulo, abych z toho měl tak monumentální zážitek jako jiní a zároveň mám trochu obavy, jestli celá ta komplexní výstavba není jen podrobnějšími variacemi na již řečené/viděné. Musím si to někdy pustit znova, protože v tomhle si nejsem jistý, ale naštěstí jsem si z toho po prvním zhlédnutí odnesl dost, co mi stačí k nadprůměrným dojmům. Hlavně tedy dopady režimu/ů, včetně zatýkání nevinných pro prospěch umělého boje proti "nepříteli" a psychického zhroucení těch, co s režimem táhli, ale jeho dopady si neuvědomovali. Je to pozoruhodné dílo, byť stále nevím, jestli až tak. V brzké době to budu muset zjistit. Slabé 4* ()
Čistý extrakt totality jakéhokoli názvu dovedený ad absurdum. Třeba hledání jména na kládách, zpytování svědomí ve sklepě, to byly scény! Když se nad tím filmem hluboce zamyslíte a všechny jeho narážky zaktualizujete, vznikne parádní rovnice, na jejíž jedné straně je tento film s Varlamem v rouše beránčím a na druhé straně komunismus, ale třeba taky dnešní sociální demagokracie. A mezi oběma stranami samozřejmě rovnítko. Až z toho někdy mrazí. Není i dnešní společnost v pozici obhájců Varlama? Máme tu stále komunismus a chlácholíme se, že těch 40 let destrukce svědomí bylo prací pro lid, ale jasně, chyby se staly...jejda jak je tenhle film pořád aktuální. Tento film nelze chápat jen v kontextu 80. let, kdy se schvalovaly zrůdnosti 50. let, ale chtě nechtě si ho prostě musíte promítnout i do dnešní politiky. Povinně promítat před volbami! ()
Nádherná, mrazivá krása. Symboly bývají ve filmech mnohdy samoúčelné a zavedou filmaře k opájení se vlastním uměním. Ale tady ne. Tady dokonale vystihují zrůdnost zla téměř elegantními prostředky, čímž dodávají filmu mnohem větší sílu, než kdyby byl natočen přes potoky krve a utrpením zkroucené obličeje. ()
Už dlouho se mi nic tak špatně nehodnotilo. A také mi už dlouho žádný film nepůsobil takové fyzické utrpení. Délka filmu je úmorná, tempo vyprávění pomalé a některé scény zbytečné. Na druhou stranu jsem dlouho neviděla tak odporně přesný výkon v hlavní roli a několik působivých okamžiků, které dají zapomenout na to, že i přes drama malíře a jeho ženy je film někdy až nudný. Asi je to na mě příliš intelektuálské. ()
Jsem unavený, vzdám se života, vždyť žebrák nadarmo se bídě vzpírá, a vesele se tváří nicota, a křivě přísahá i čistá víra, a zlato cti se mění v pozlátko, a dívčí čest je hrubě znásilněná, a dokonalost končí zakrátko, a síla odkulhává zmrzačena, a umění vždy mocní umlčí, a tupec hraje roli profesora, a lež se pravdě směje do očí, a zlo je pán a dobrem smýká shora... Pochmurný obraz diktátorského režimu, kdy (slovy Chaplina) jeden člověk zotročuje ostatní, aby měl ve své vlastní moci pocit svobody. Jenže i ti nejmocnější jednoho dne padnou a jejich skutky budou přivedeny na světlo. I kdyby se o to měla postarat jen jedna odvážná žena s obyčejnou lopatou... ()
Galerie (55)
Photo © Levné knihy
Zajímavosti (7)
- Hlavná postava filmu je založená na Lavrentij Pavlovičovi Berijovi. (Real Tom Hardy)
- Film byl natočen díky podpoře tehdejšího 1. tajemníka KS Gruzie Eduarda Ševarnadzeho, který se později ve funkci ministra zahraničí SSSR spolu s Gorbačovem zasloužil o konec sovětské nadvlády ve střední Evropě. (Faramir)
- Roli Tornika Aravidzeho původně ztělesnil German Michaljovič Kobachidze, syn filmového režiséra, scenáristy, herce a skladatele Michaila Kobachidze a herečky Nately Machavariani. Jedenadvacetiletý mladík zvaný „Gega“ byl jedním ze skupiny sedmi potomků gruzínských intelektuálních rodin, která se zbraněmi a granáty unesla let 6833 na trase Tbilisi–Leningrad. Akce skončila nezdarem, Kobachidze a další tři únosci byli odsouzeni k smrti a 3. 10. 1984 popraveni. Z tohoto důvodu bylo uvedení do kin odloženo a scény s Tornikem Aravidze musel režisér Tengiz Abuladze znovu natočit – zmíněnou postavu vytvořil Merab Ninidze. (Robbi)
Reklama