Vlastníci

JÁ BYCH BYL NEJRADŠI, KDYBYCH SEM NEMUSEL UŽ NIKDY CHODIT. Jiří Havelka zazářil v seriálu Až po uši, přišlo pár reklam a několik filmů, zjistil jsem, jak velký divadelní talent to je a i jeho moderátorské aktivity se mi líbí (Magnesia Litera, Ceny české filmové kritiky). Už dávno mě napadlo, že by mohl natočit komedii, u které režisér i divák přemýšlí. Právě proto mě dvojnásob štve, že mě ten film tak minul. Mám s ním stejný problém, jako se seriálem Mindhunter - je mi naprosto jasné, co co tvůrcům šlo, ale zasáhnout mě se jim nepodařilo. Pravda, byl jsem překvapen, jak rychle mizí komedie a stává se z toho regulérní drama lidí, kteří když se dohodnout nechtějí, tak se zkrátka nedohodnou, ať k tomu mají jakýkoli důvod. Ani to, či hořký konec mé hodnocení nezdvihl výše. A dost mě iritovala ta přílišná repetitivnost (Malý, Melíšková). Stříhat, krátit! Příště budu snad spokojenější, pane Jiří. (02.12.2019)

Film vynikající. Tereza Voříšková s Vojtěchem Kotkem v životních rolích, interakce Pavly Tomicové, Andreje Poláka a Jiřího Lábuse je zjevně postavená na improvizaci a dodává celému filmu životnost. Kameraman Martin Žiaran dokonale využívá stísněný prostor, prostřihy z jednací místnosti na jednotlivá problémová místa domu ještě více znásobují depresivní atmosféru. Původní hru Jiřího Havelky neznám, ale jako režisér a filmový scénárista má obrovský potenciál. Natočil skutečný horor, u kterého vám opravdu nebude dobře. (02.01.2021)

Možno keby, že som vlastník baví ma to viac. Musím uznať, že film natočený v jednej miestnosti je nadmieru vydarený v tom, že moc nenudí. Skôr ma nebavili niektoré postavy a iné mi prišli zas zbytočne otravné, alebo nasilu vtipné, no najviac ma sklamal záver, ktorý už stagnuje a nezaujme toľko. Inak fajn, určite to lepšie s českej produkcie. 50% - 2* (21.04.2020)

Psychicky vyčerpávající schůze SVJ ve své názorné hořkosti předvede, že když jde o majetek, smějící se bestie ožívají. Osobně preferuji posílat na podobné mítinky svého consigliere.. Mohlo to být chytřejší, ale taky desetkrát hloupější. Zrcadlo zaplněné křivými hubami, kterému ubírá na lesku někdy až přílišné karikování a absence smyslu pro míru (Malého firmičky), ale to jsou jen malé mouchy na jeho povrchu, přes které se stále hravě poznáme. Havelka si zaslouží pochvalu jak za zvolenou cestu k obnažení rysů naší malosti, tak za poměrně úspěšně zvládnutou práci ve střižně, protože u takové prostorově i personálně sevřené konverzačky je nesmírně důležitý „timing“ komična. P.S.: Ladislav Trojan asi neměl v kariéře lehčí role, ale když na chvíli verbálně ožil, stálo to za to.. (02.04.2020)

To je furt řečí, jak v ČR nevznikají žánrovky, a přitom tu vznikl jeden z nejdrásavějších hororů posledních let, který na konci člověka vyplivne zdevastovaného a pošramoceného. Mnozí, včetně samotného autora uvádí jako hlavní referenční dílo "Dvanáct rozhněvaných mužů". Svým vykreslením lidské malichernosti a sebezahleděnosti, konceptem klaustrofobního papiňáku celé společnosti na hrstce pečlivě profilovaných figur i drastickým závěrem mají ovšem "Vlastníci" mnohem blíže k hororovému milníku "Noc oživlých mrtvol". "Vlastníci" jsou nelítostně precizní metafora soudobé české společnosti, ale i obecné náročnosti demokracie a děsivého dobrovolného předávání moci a odpovědnosti manipulátorům. Fakt, že takové dílo se stane diváckým hitem (což je samo o sobě skvělé), zůstává v jádru anomálií, která českou společnost ukazuje buďto jako vyčerpanou a zničenou, nebo zvrhle masochistickou. (31.03.2020)