M*A*S*H

Klasika televizní zábavy. Sice si myslím, že po odchodu Franka Kuního Ksichta Burnse už to nebylo ono, ale bavil jsem se výborně. A nejenom bavil, leckteré díly poskytují i hodně dospěláckou podívanou k zamyšlení. Zvláštní poděkování si kromě dabérů zaslouží i překladatelé (což není až tak obvyklé). Věřili byste, že v originále je tam nahraný smích? (19.03.2003)

Dozvíme-li se, že seriál, o který se zajímáme, má více než 30 epizod, propadneme chmurám a skleslosti; je to očekávání, které se takřka nemýlí. MASH, ta zkratka amerických zdravotních praporů z krvavé korejské války, zvané pro časté frontové přesuny v první polovině jejího trvání také "čtverylková", je velkou výpovědí o stavu americké společnosti na počátku poslední čtvrtiny minulého století. Na rozdíl od filmu a jeho syrovosti, která neskrývá nic z drsností tohoto absurdního, de iure dodneška trvajícího konfliktu, reprezentuje MASH od počátku jakousi zprostředkovanou a velmi vzdálenou variaci na všelidská témata, která je soustavně provozována v kulisách z Korejského poloostrova. Jak víme z amerického dokumentárního filmu o Aldovi, první měsíce a léta seriálu nebyla valná; jeho popularita stoupala pozvolna a začala kulminovat zhruba od 3.-5. ročníku. tj od doby, kdy se podstatně změnil jeho tvůrčí tým, jehož stále viditelnějším protagonistou se stával krok za krokem právě Alan Alda. Výrazněji se v něm také začal zrcadlit povietnamský syndrom, dědictví paralelní války, v níž Američané utrpěli porážku a jež byla v levicově cítící části americké společnosti těžce diskreditována svou krutostí, značnými počty válečných zločinů i zločinců, jež provázely tuto "americkou misi". To všechno vyvolalo velké pochyby, které do aldovské části MASHe vnášejí pocity ne padesátých, ale zcela jednoznačně sedmdesátých let. Tvůrčí dílna, ve kterou se seriál nečekaně proměnil, i celá řada postupných změn, které takto do něj byly vnášeny včetně minimálně jedné generační obměny, docílily již popisovaný unikátní efekt: čím více epizod seriál měl, tím více stoupala jeho úroveň. Řečeno s jistou nadsázkou, Aldovi se podařilo do této tvůrčí dílny vnést ducha dědiců autorských manufaktur všech dob a věků. (U nás obdobné postupy s jistým, zhruba desetiletým předstihem uplatňovala ve svých průrazných avantgardních inscenacích kdysi liberecká Ypsilonka kolem Jana Schmida). Za zmínku stojí, že v přepočtu na standardní časové trvání seriálové produkce se jedná o seriál vlastně ne tak rozsáhlý (počet epizod se tímto způsobem zmenšuje z 255 na cca 60-120). Přesto - nebo právě proto - jde o dílo, které svou mimořádnou kvalitou zasáhlo nejenom amerického a českého, ale z toho, co je známo, i světového televizního diváka. Dílo, které je oslavou lidské poctivosti, slušnosti, pracovitosti, ale i veselosti, shovívavosti k lidským zvláštnostem a odlišnostem, jež nesdílíme, schopností sebeironie, sebesrandy, ale také pochopení pro okamžiky, kdy nevíme kudy kam. Dílo oslavy lidské solidarity a sounáležitosti, tedy toho, co soudobá společnost postrádá snad nejvíce. (15.03.2008)

Tenhle seriál je legenda. Tenhle seriál je humor. Tenhle seriál je všechno, co vyjadřuje pozitiva. Tenhle seriál miluji a vychutnávám každý díl. A proto uděluji pět hvězdiček. A zároveň si ho začínám pořizovat na originálních DVD nosičích. Prostě proto, že u tohohle seriálu se vždy odreaguji, velmi nasměji, a to je to, co na něm mám rád. Jeden z nejlepších seriálů televizní historie. (17.11.2007)

MASH mam rád, ale rozhodně nepatřim mezi ty zarytý obdivovatele tohoto seriálu. Podle mě je úroveň jednotlivých dílů dost nevyrovnaná, takže některý by byly až na odpad (ty moralistický sračky, co režíroval Alda) a některý zase na 5 hvězdiček. Těch odpadovejch je samozřejmě mnohem míň. Navíc točit 11 let seriál o válce, která trvala 3 roky, je trochu na hovno. Kolikrát během těch 3 let vlastně slavili vánoce? Mam pocit, že snad 10×. Myslim, že to měli zabalit tak po 4. sérii. Možná bych dal i 4 hvězdičky, ale tim, že se MASH opakuje a zřejmě bude opakovat až do zblbnutí, se mi už nějak omrzel, takže je to za 3. Jinak jsem jim záviděl, že maj pořád sekanou. Já mam sekanou strašně rád. (15.11.2006)

55% - U M*A*S*He jsem se nikdy pořádně nezasmál. Nebýt Alana Aldy, jehož Hawkey mi vždy imponoval svou bezprostředností a pozitivním, někdy švejkovským přístupem ke všemu špatnému... Nevim nevim. Mé tři hvězdičky se tu netýkají humoru, ale spíše hereckých výkonů, a pár těch moralit, které nebyly vždy úplně od věci. (25.04.2006)