Přátelé

Šesť mladých ľudí z New Yorku, čo spoločne prežívajú svoje radosti a navzájom si pomáhajú, keď sa niektorí z nich ocitne v úzkych. Sú totiž "Priatelia". Jednoduchý námet, z ktorého dokázali jeho tvorcovia vytvoriť jeden z najúspešnejších sitkomov v USA. Joey Tribbiani, Chandler Bing, Monica Gellerová, Rachel Greenová, Ross Geller a Phoebe Buffayová sa pravideľne objavovali na obrazovkách počas desiatich rokov. Skoro vždy bola s nimi zábava. *** (07.05.2011)

Tohle nepotřebuje delší komentář. S Přáteli jsme koukali na pobřežní hlídku, zpívali (Smraďochu, smraďochu...), pili kafe u Gunthera, pozorovali tlustýho naháče, rovnali ručníky do jedenácti kategorií (každodenní použití, host, vzácný host...), viděli jsme jak striptér plakal, jako duch jsme se účastnili lesbické svatby, přišli jsme na to že Joker je Poker s J...A už jsme vám někdy vyprávěl, jak jsem prošel západní Evropu? Takhle bych mohl pokračovat do nekonečna. Po těch deset let jsme se stali součástí života nejlepších Přátel na světě, jejichž humor snad nikdy neomrzí. Možná to někomu může znít nadneseně, ale tohle je opravdu nejlepší seriál, co jsem kdy viděl. Friends navždy. (14.05.2006)

Zasloužilá legenda na poli sitcomů, která spolehlivě odreaguje obsah lebky v unavený podvečer. S přibývajícími sériemi je to ale čím dál větší meh - blablabla vztahy (je to lepší než turecká telenovela... ale ne o moc), blablabla trapnohumory (docela často). Novější sitcomy s dravější srandou a více ranařským charakterem mě baví víc. (31.12.2006)

Pro mě jednoznačně nejlepší komediální série, jakou jsem kdy viděl. Seríál si po celou dobu 10 let držel stejně vysokou úroveň a díky skvělým hercům byla každá epizoda něčím jiná. Ani jednou se nestalo,že by epizody byly podle kopíráku. Sice v poslední řadě je znát, že seriál bude končit, proto se ubírá na vtipu a nastupuje více vážnosti, ale i přesto je to prostě skvělá záležitost. (19.06.2006)

Přátelé se mi dlouhou dobu vyhýbali a jejich "zlatá léta" v televizi jsem propásla. Pak jednou večer jsem se podívala na jednu epizodu a zalíbila se mi. A skončilo to tak, že na celý seriál se všemi deseti sériemi se dívám stále dokola:) Na stanici Smíchov seriál vysílají stále dokola a já se vždycky každý den těším na večer, protože zvláště po náročném dni jsou Přátelé jako pohlazení. Začala jsem tento seriál milovat, můžu jej vidět stále dokola a neustále žasnout nad fenomenálně vytvořenými charaktery, geniálním scénářem s těmi nejúžasnějšími dialogy a hláškami, jaké kdy kdo na komediálním poli vůbec mohl vymyslet, důmyslně vypointovanými scénami, gagy a dialogy. Snad ani jedna epizoda na chvíli neztrácí dech. Neuvěřitelné, jak se scénáristé dokázali vypořádat s tím množstvím všemožných scén, zápletek i vývojem samotných postav. Když se tak dívám na ostatní americké sitcomy, téměř všechny mi oproti Přátelům přijdou značně slabé a křečovité. Přátelé staví na inteligentním humoru, který neuráží, není vulgární, násilný, ani trapný či vlezlý. Kultovní záležitost, která se ke mně od doby svého vzniku dostala sice až o léta později, ale zato si mě získala. Všem tvůrcům a hercům patří můj obdiv za to, že přinesli na obrazovku tak skvěle vytvořené postavy a situace, které den co den zvedají náladu fanouškům tohoto seriálu. Každá postava má svou osobnost, své typické chování a každý divák se tak může s některou z nich ztotožnit. Všichni jsou geniální, ale na Chandlerův ironický, sarkastický humor se těším vždycky. Člověk může jen čekat, že někdy dost přestřelí. V trapasových situacích zase nejvíc vyniká Ross, záchvaty smíchu zaručeny:) Vždyť o každé postavě a jejím rozboru by se dal napsat referát na několik stran. Díky dokonalému dabingu se chvíle strávené ve společnosti Přátel stanou nezapomenutelnými. (24.10.2015)