Mluv s ní

Jak řekl sám režisér: „tento film je snadnější vidět, než o něm mluvit“, proto stručně. Působivé drama o mezilidských vztazích, o vzájemné potřebě mužů žen a žen mužů, o výmluvnosti mlčení i řeči těla, o touze, chtíči, ale hlavně o té nejobyčejnější lásce. Může vám být jedno jestli jste gay, nebo heterosexuál, intelektuál nebo člověk přirozeně inteligentní :), podstatu Mluv s ní pochopí skutečně každý, každý kdo se nestydí brečet. 85% P.S: Upřímně obdivuji obě dvě herečky, které se během 90% filmu dokázaly nehýbat. Zajímavé komentáře: kleopatra, Pedro, derryl (04.08.2006)

I přes to, co Benigno udělal, mi ho bylo líto, protože svým zavrženíhodným činem a až dojemnou láskou ve skutečnosti Alicii opravdu pomohl. A stejně tak svým přátelstvím Marcovi (btw, asi nepochopím španělskou mentalitu, ale ty vztahy mezi muži mně nepříjdou úplně normální :-) ). Mluv s ní je jednak o naději a druhak o pocitech, které v divákovi film vyvolá a nazval bych je asi empatií k hlavním mužským hrdinům a jejich chování. Vskutku zvláštní snímek tohoto Španěla, jenž si znovu říká o zhlédnutí dalších jeho počinů. (08.08.2011)

Pedro Almodóvar, k tomu se snad nedá ani nic dodat... Brilantní psychologie postav, chytlavý příběh, který nám nemusí být vzdálený a vynikající režie. Dvě ženy v komatu a dva muži do nich zamilovaní - z takové záplatky dokáže Almodóvar udělat nadherný film, který v sobě obsahuje silné citové motivy, komediální prvky (nezapomenutelná groteska), lásku, nepochopení a krutost osudu. Bravo! (23.05.2004)

Tomuto filmu se podařilo to, co málokterému: umlčet mě. Krása, zoufalství, poetika, smutek, naděje. Takovou směs umí namíchat jen Almodóvar, jehož myšlenkové pochody a způsoby miluju. Pohnutý, neuvěřitelný příběh, tak krásně lidsky napsaný, hudba včetně té u ohně, kamera - na scénu, kdy se pase na obřadně se oblékajícící toreadorce, bych se mohla dívat stále dokola. Zadupána do země a vynesena do nebe, tak dvojace jsem si připadala, když jsem za pár dní ještě pod vlivem zážitku hledala a našla spřízněné duše na Čsfd. (14.06.2004)

Shlédutí od shlédnutí zbožňuju tenhle zvláštně intimní příběh o lidské komunikaci, mlčení a nenaplnění víc a víc. Almodóvar brilantně pracuje s dynamikou narativu, hudební vsuvky dodávají všemu nádherně pomalé a zahloubané tempo, vytvářejí hlubokou brázdu melancholie, do níž se příběhy Benigna, Marca, Alicie i Lydie dokonale hodí. Zvláštní chemie dvou mužských představitelů, která absolutně postrádá testosteronovou hrubost, mlčící ženy, těžko postižitelný němý film o nenaplnitelné touze... směsice více než divná, ale více než mistrovsky řízená až k závěru, která ve vší sladkobolnosti nesklouzne k laciným gestům a doslova odtančí v rytmu flamenca někam hluboko do mojí paměti. V Mluv s ní nemá cenu hledat jakékoli poselství, završený smysl, jediným smyslem tohoto filmu je právě niterný a neukončený dialog s divákem. Nuže, vedl jsem ho s ním už pětkrát a vždy to bylo inspirativní. (23.03.2007)