Mluv s ní

pedro je veľmi zvláštny týpek. Zatiaľ čo som stihol od neho pozrieť bolo o chlapoch čo aby mali sex s dievčaťom stratili všetky zábrany. V jednom filme ženu unesie a mláti, v druhom unesie chlapa a prerobí si ho na ženskú a v treťom síce žene "neublíži" ale nemá problém využiť kómu ... zvlástny Pedro veľmi zvlástny :D :D (18.06.2016)

Nepopiratelně zajímavý námět i stavba příběhu, ale stále tomu něco chybí. Možná trošku více emocí, možná špetka logiky. Kůže, kterou nosím trpí nějakým podobným handicapem, ale je mnohem vyspělejší, takže udrží divákovu pozornost od začátku do konce. Minimálně první třetina Mluv s ní je lehký letní průměr na jedno zkouknutí. A až od poloviny začne být film skutečně zajímavý. (08.04.2012)

Tomuto filmu se podařilo to, co málokterému: umlčet mě. Krása, zoufalství, poetika, smutek, naděje. Takovou směs umí namíchat jen Almodóvar, jehož myšlenkové pochody a způsoby miluju. Pohnutý, neuvěřitelný příběh, tak krásně lidsky napsaný, hudba včetně té u ohně, kamera - na scénu, kdy se pase na obřadně se oblékajícící toreadorce, bych se mohla dívat stále dokola. Zadupána do země a vynesena do nebe, tak dvojace jsem si připadala, když jsem za pár dní ještě pod vlivem zážitku hledala a našla spřízněné duše na Čsfd. (14.06.2004)

Obsahovo i formálne vynikajúci Almodóvar. Tradičná réžia tohto pána režiséra skĺbila v jedno poetiku lásky, zúfalstva i filozofiu života. Tak nádherne sa to počas sledovania snímku menilo a prechádzalo jedno v druhé, že i keď sa náhodou vyskytlo slabšie miesto tak som to bral ako vítanú prestávku na dumanie o príbehu a o nadhodených myšlienkach - taký sen o nešťastnej láske a o tom, ako sa niekedy život dokáže zvrtnúť. Almodóvar ma ešte nesklamal. 85/100 (13.05.2016)

Už dlouho se mi nestalo, aby mne nějaký snímek tolik překvapil svou filmařskou precizností, a přesto zůstal maximálně přístupný i mainstreamovému diváku. Mluv s ní je poezie! Nádherná symfonie hýřící neskutečně sytými barvami, s nadšením si vyhrávající s jejich kombinacemi - ta živelnost barev je přímo hmatatelná. Je to také studie krásna uzemňující promyšlením postavením všímavé kamery, ladný balet, ARTista žonglující s divákovým estetickým cítěním, s jeho dojmy a především emocemi. Není tedy divu, že díky této pestrosti téměř navozuje dojem rozpohybované impresionistické malby, malby, která je navíc okořeněna kapkou zdravého modernismu. Jestliže jedna z hlavních postav prožívala silné okamžiky upřímným pláčem, ani já jsem k tomu u mnoha scén neměl daleko a nestydím se za to. Mluv s ní totiž skutečně silných scén a silných momentů obsahuje fascinující škálu, a co více - přímo prosí o jejich bezprostřední prožití. Jako značně poetický typ jsem nemohl natrefit na lépe... Jediné, co mne zamrzelo, je poněkud uměle oddalovaného rozuzlení (ač krásné), které tento klenot španělské kinematografie snadno připravilo o bezpodmínečné absolutorium. Ovšem, jinak jde o brilantní a přímo požitkářský umělecký film (s krásnou hudbou). Díky za něj, Pedro! 4,5* (30.09.2008)