Vzpoura ve věznici Carandiru

Carandiru bola najväčšia väznica v Brazílii, a tento film nám ukazuje životné podmienky v Carandiru v mesiacoch predchádzajúcich nepokojom, ktoré skončili stovkou mŕtvych a tonami zranených väzňov... Vidíme podľudské životné podmienky väzňov, ktorý hovoria o tom, čo všetko niektorí z nich urobili: o svojich ich vzťahoch vo väzení a mimo neho. Hlavnou postavou je väzenský lekár, najlepší svedok všetkých chorôb väzňov, ich problémov s drogami, AIDS, sexom a všetkým možným. V mnohých ohľadoch je akýmsi spovedníkom. V niektorých sekvenciách sa vám zdá, že sledujete komédiu... inokedy sa film zmení na brutálnu drámu. Myslím si, že režisér v skutočnosti nezameral príbeh do určitej línie. Chcel pokryť toľko problémov, ale bohužiaľ nakoniec ani jeden z nich poriadne nepokryl. Je tu príliš veľa postáv, príliš veľa prekrížených príbehov, a preto je film príliš dlhý (148 minút!). Nájdete tu niekoľko skvelých sekvencií a je to skvele natočené, ale to nestačí. Mohol to byť úžasný film, keby Hector Babenco sústredil príbeh na nie viac ako 2 postavy a hlboko o nich hovoril. Na obnovenie vzbury a jej vážnych následkov venuje iba 10 minút. Môj názor je, že režisér bol príliš ambiciózny a že zahodil dobrú šancu natočiť vynikajúci film. 6,5/10 (07.07.2024)

Výborně natočené vězeňské drama, které sice skončí v českém názvu obsaženou brutálně potlačenou vzpourou, ale vlastně je mnohem zajímavější to, co v této věznici bylo „normálním“ stavem. Vyprávění často odběhne ven z vězení a ukáže nám, jak se do něj jednotliví trestanci dostali. Asi nejslabší postavou je doktor, který to celé vypravuje, ale sám žádný příběh nemá. (20.10.2023)

Pôsobivá väzenská dráma zbavená akejkoľvek shawshankovskej poetiky, realistická a drsná - najmä záverečný masaker (aj keď mi vzdialene pripomenul trash beyond re-animator). Oproti Kiss of a Spider Woman (čo má Babenco s tými basami a transkami) je to väčší nárez a jediné negatívum je možno miestami zbytočne naťahované príliš popisné scény z predchádzajúceho života väzňov. Celkovo však výborný film, na ktorý sa nezabudne hneď na druhý deň. (02.02.2005)

Něco mi v tomto snímku chybí. Jeho vizuální pojetí mě chvílemi připomíná Město Bohů, ale jeho náplň je odlišná. Snaha ukázat skutečný svět a život ve vězení nám ve výsledku předkladá pár příběhů několika věznů a radikální ukončení nepokojů, které se opravdu policii nevyvedla. Vzpoura je pouze nakonci flmu asi 10 minut před koncem a vše před vzpourou je vyprávěním doktora, které postrádá "skutečnost". Doktor nám vypráví věci, které neviděl ani neslyšel a o kterých často nemohl vědět a to ubírá na věrohodnosti. Pohled doktora se snaží hledat klidný lidský pohled na vězně a jeho snaha varovat je před nemocí AIDS je nakonec jen jako podávání chleba člověku co umírá žízní. (07.06.2006)

Stát ve státě s vlastními pravidly. Film je silnou výpovědí o tom, co se v roce 1992 ve věznici stalo. Mohlo to být takhle, ale i nemuselo. Policie, Bůh a vězni vědí, co se skutečně odehrálo. Zemřelo 111 vězňů. V řadách policistů žádné ztráty nebyly. Měla jsem z toho dojem, že policie si tam šla vyloženě zastřílet. No co, vystřílíme pár aidsáků. Ty přece nikomu chybět nebudou. Věznice Carandiru byla v roce 2002 srovnána se zemí. Nebýt filmu, tak ani nevím, že se někde ve světě stalo něco podobného. Film je sice trošku delší, ale v tomto případě to bylo dobře. Režisér nám alespoň vylíčí celou situaci a co jí předcházelo. Odkryje nám jednotlivé příběhy vězňů a jejich osudy. (07.02.2009)