Tenkrát podruhé

Nerad bych použil frázi, že tato komedie téměř není komedií, ale spíš drama. Já místo toho řeknu, že jsem šel na francouzskou komedii a překvapivě to téměř nebyla komedie. Začátek byl opravdu v kategorii dramatu, když starý pán, který se provinil věkem a odstupem k novým, současným věcem, dostal pořádně na frak. Následně drama neopustíme, ale přidá se nostalgie a romantika. A všechno to má ten pěkný francouzský nádech. Všechno přitom působí přirozeně. Viktor stále miluje svou starou ženu, která ho vykopla z domu, ale touží si připomenout okamžiky jejich prvních setkání, a přitom je schopen velice rychle zamilovat se do mladé "herečky", která představuje jeho bývalou lásku. V situaci, v jaké momentálně je, proč ne? Nádherné byly jeho výlety mezi hipíky. Pěkný je pohled zážitkového scénáristy na tento vztah, který mu něco uvolní v mozku. Konec může působit trochu růžově, ale byla jen jedna z logicky možných cest přece. V kině nás bylo celých 3, náhodou sedících vedle sebe. Závěrečnou kapku slzy bylo hodně těžké zatlačovat. Ale celkově - není to divné, když zatím hodnotilo jen 428 lidí? (06.02.2020)

Dnešní uspěchaná doba není pro každého. Zatímco Marianne odmítá stárnutí, žije naplno a v symbióze s technickým pokrokem, její manžel Victor modernímu světu příliš nerozumí, nenachází v něm smysl ani naplnění. Díky svému synovi ale dostává příležitost se navrátit do minulosti. Nečekejte vesmírné lodě, cestování rychlostí světla do vzdálených dimenzí, ani hvězdné portály. Budou stačit kulisy, precizně instruovaní herci a puntičkářský režisér, který své okolí bude dohánět k šílenství, jen aby zajistil perfektní autenticitu situace a tím i Vaší spokojenost. Už si jen stačí vybrat dobu a určitý moment. Victor si vybírá konkrétní týden ze 70. let, kdy se seznámil se svou životní láskou Marianne. Vrací se do své osobní Belle Époque. Zbytek je potřeba vidět. Herecké výkony vás nemůžou nebavit - Daniel Auteuil coby sympatický, ale otupělý Victor, Fanny Ardant jako živelná a přidrzlá Marianne, Guillaume Canet coby cholerický a pedantský režisér Antoine, a v neposlední řadě Doria Tillier jako talentovaná a půvabná herečka Margot, která ve Victorově Belle Époque ztvárňuje mladičkou Marianne. Tento film oplývá vtipem, ale i příjemnou melancholií, a zároveň dodává i velkou škálu emocí. Nicolas Bedos svým neotřelým a svěžím námětem bez pochyby obohatil svět komedie. (15.02.2020)

Len vo Francuzsku vedia tocit taketo krasne,pohodove a mile filmy,lebo tento je toho dokazom,trosku vesele,z casti smutne a romanticke,asi tieto pocity clovek ma pri sledovani tejto zalezitosti,Daniel Auteuil a Doria Tillier boli uzasni,perfektne sa na nich pozeralo,som nadseny z toho,mam vybornu naladu a taketo pocity zahreju na srdci i na dusi,odporucam si to pozriet kazdemu,kto rad sniva s otvorenymi ocami...:-) (07.05.2020)

Príjemná jednohubka, ktorá je stvorená do kina, na rande. V divákovi vzbudí pocit a zvedavosť, aké by to bolo, prežiť ešte raz niektorú z minulých, dôležitých udalostí svojho života. Hlavnému hrdinovi tohto filmu to bolo dopriate. Celkovo originálny, utáraný - ako sa na francúzov patrí - snímok, ktorý neurazí. 75 % (11.12.2019)

Chytrá relaxační komedie. Francouzská komedie bývá zpravidla chytrá, a o téhle to platí také. A pokud jste ve věku Viktora, a jste chlap, uvědomíte si nejen to, jak nesnesitelně nudný jste. A jak stojíte o to vrátit čas zpátky alespoň na chvilku, do života vrátit romantiku.A možná se necháte i inspirovat. (28.02.2020)