Případ Collini

Súdny proces, kde na konci sedí na lavici obžalovaných nemecký systém spravodlivosti, presnejše Drehrerov zákon. Pre Nemecko asi veľká téma, o ktorej som nikdy nepočul. Aj preto mi film prinášal prekvapenia, hoci obsah vyzerá príliš spoilerovitý. Dobré sú živé návraty do minulosti, hlavne tej staršej, menej už tej nedávnej. Koniec je naozaj silný, v totálnom kontraste oproti začiatku. –––– Ani ty nevyzeráš ako právnik. Turek a právnik? –––– Teraz chceš kydať špinu na muža, bez ktorého by si dnes iba predával kebab? (04.02.2022)

Povedené soudní drama o odhalování skryté motivace vraha. Má to silný příběh, ačkoliv významnější dopad to bude mít na německé publikum. Přesto je to film, který si zaslouží pozornost, i kvůli vynikající minimalistické roli Franca Nera nebo nekomediální poloze Elyase M'Bareka, který dokazuje, že je všestranným hercem. (06.04.2022)

Hmm, sympaťák Elyas M'Barek v dramatickej úlohe, to som si nevedel predstaviť, ale napokon veľmi slušný herecký výkon (aj keď bolo trochu náročné sa odosobniť od tých jeho úloh Zekiho Müllera). Čo sa filmu týka, tak spočiatku to bolo trochu nezáživné a nevýrazné, ale potom to nabehlo na celkom vydarenú dejovú líniu, ktorú ešte viac rozvili tie retrospektívne vsuvky, vďaka ktorým sme sa dozvedeli, čo bol Fabrizio zač. Filmy z prostredia súdov mám rád, hlavne keď so sebou prinesú kvalitnú zápletku, a tá tu rozhodne bola, takže s pokojným svedomím dávam 4*. (15.06.2020)

No, tak si to teda zrekapitulujme. Právnikovi s 3 mesačnou praxou, pridelia prípad “storočia”, aby obhajoval vraha človeka, ktorý ho komplet vychoval. Tú otočku na schodisku pri prvotnom vstupe do budovy súdu, aby zapózoval ako Caprio s Winslet na konci Titanicu, ešte prekúsnem, no práve vďaka týmto totálne zbytočným klišé prvkom, ako priamo “z pece” Hollywoodu, ma samotné odkrývanie pravdy nesmierne iritovalo. Chvíľu mi trvalo, kým sa mi z tváre stratil ten kyslý výraz, no najmä v úvode bude treba mozog prepnúť do módu “OFF”, lebo zdravý rozum tu má asi taký priestor, ako plechovka Pepsi vo fabrike na Coca Colu. (23.04.2020)

Můj zájem vzbudil tento německý film tématem soudních procesů, které mám ve filmech velmi rád a účinkováním Elyase M´Bareka v hlavní roli, kdy jsem byl vážně zvědavý, jak si tento jinak převážně komediální herec poradí s ryze vážnou rolí a přestože jsem v podstatě v obou těchto ohledech byl nakonec ve výsledku spokojen, tak celkový dojem z Případu Collini tedy pozitivní vážně není. Nicméně nejdříve ty kladné pocity. M´Barek je velký sympaťák, který si zde se svou dramatickou postavou poradil opravdu na výbornou a fakt jako zabodoval, co mě každopádně překvapilo ještě víc, že i ostatní herci, složení právě převážně z německých a italských tváří, tu vesměs působí vážně výrazně a přesvědčivě, což jsem prostě od herců z těchto končin nečekal. Co se pak týče samotného soudního procesu, respektive přesněji řečeno, času stráveného v soudních síních, to dopadlo též dobře, dramatické a emoční scény, odehrávající se v tomto prostředí, působí věrohodně a silně a v těchto momentech se dalo vycítit i slušně fungující napětí. Takže co mě přitahovalo na tomto snímku nejvíce, dopadlo dobře. Jenže pak tu máme zápletku, a to je velký problém. Jednak mi tedy přišla především strašně nevýrazná, dále ale i vlažná, celkově dost nezajímavá a v závěru, lépe řečeno, v pointě, i velmi, velmi slaboučká. V podstatě jsem jí dokázal vnímat maximálně jen jako nějaké takové televizní drama, bez atmosféry, bez stylu, bez gradace, navíc i zatraceně kostrbatě odvyprávěnou, zkrátka mě zde ten proces a postupné odhalování pravdy vůbec nebavilo. Celkově se tak jedná o vyloženě průměrné soudní drama, které si díky obsazení a času stráveném v soudní síni zaslouží pozornost, z mnoha dalších důvodů ale skutečně neohromí, spíš naopak. (19.12.2020)