Sbohem, synu

Těžké životní drama jednoho páru z Číny nedávných let. Je to teda dost dlouhé, ale krásné. Moje babička by řekla, že je to "hroznej film". A měla by pravdu. Téma je dost silné. Ale celé je to vyprávěné velice lidsky a bez zbytečného patosu, takže za mě velká divácká spokojenost. Je pravda, že střihově to je pojaté trochu netradičně, takže v tom má divák během filmu celkem hokej, ale na konci si to zase pěkně sedne a všechno dává smysl. Oba hlavní herci jsou výborní. Díky za novou filmovou zkušenost. (09.10.2019)

Střihače bych nechal někde na dvoře zmrskat a jestli mně vleze Wang na oči, tak po něm hodím pantofle. Takhle zdegenerovat silný příběh, ohavnou vyprávěcí strukturou a mě ukrást tři hodiny času, už dlouho jsem neodcházel z kina takhle nasranej jak dneska a to tak moc, že i to málo co se mě líbilo na filmu, prostě zasypu odpadem a už nikdy více. (07.10.2019)

“Sbohem, synu” čínského režiséra Wanga popisuje třicetiletou historii jedné rodiny na pozadí kulturní revoluce, politiky jednoho dítěte i soudobého hyperkapitalismu. I přes pompézní tříhodinovou stopáž jde ve své podstatě o rafinovanou, patos redukující, ale nesmírně silnou výpověď. Slogan filmu “Některá setkání jsou krátká, ale některá loučení zaberou celý život” je v tomto případě mimořádně trefný. Neskutečně mě bavila nelineární struktura i “životně přirozená” fluktuace především vedlejších postav...Voyeristické prvky “mlčenlivé” kamery, mnohdy sledující mlčenlivé hrdiny, upomněly na snímky Roma i Poslední rodina. Prozatímní film roku (v osobním žebříčku přeskočil Parazita, Tenkrát v Hollywoodu, Bílý bílý den i Devadesátky). 95% (10.10.2019)

Snímek má dějovou kostru odvykládatelnou v minutě a ve svých tří hodinách k ní moc nepřidá. Jako by ani nevyužíval filmové médium. Čekal bych, že mi něco ukáže o čínské rodině, za to bych tvůrcům odpustil jak tempo, tak stopáž, ale zvláštním způsobem a velmi překvapivě to nedělá. Jako by mu o to nešlo a spoléhal se výhradně na psychologickou rovinu, ta je bohužel ale řídká. 2,5. (27.12.2023)

Ano, způsob vyprávění nepochybně vtáhne do děje a přiměje nás vnitřně soucítit s manželským párem, prožívajícím osobní tragédii na pozadí politického vývoje Číny. Ale pro českého diváka, znalého čínských dějin, to, obvám se, není dost na zaplnění tříhodinového filmu. Zkracující Director´s Cut by tomu prospěl... (14.10.2019)