Narušitel systému

Bernadette “Benni“ Klaaß má 9 rokov, a je k tomu aj extra výbušnej, cholerickej povahy, ba hádam kľaje ešte oveľa horšie, než posadnutá Regan z legendárneho hororu - Exorcista, a byť v jej blízkosti znamená väčšinou hotový «HOROR» , pretože pomerne často býva extrémne náladová, asi podľa toho, ako sa zrovna vyspí, že dotyčný človek, ktorý je práve s ňou, nikdy nedokáže poriadne odhadnúť, aký bude jej nasledujúci krok...? O malú chvíľu je dobrá, ako anjelik, keď už o sekundu neskôr dokáže byť zase protivná, ako čert, ak ju čokoľvek nahnevá. S mamou bývať vôbec nemôže, úrady si s ňou nevedia dať rady, keď aspoň jeden „vychovávateľ” Michael “Micha“ Heller to skúsi. Je strašne hyperaktívna, divoká a nevyspytateľná. _ Sekvencie za sekvenciami sú jednak strhujúce, a taktiež i zaujímavé, asi najlepšia časť z filmu, je tá, v ktorej strávia niekoľko dní v chatke v lese bez elektriny, či samých výdobytkov techniky, pre ňu to bolo určite prospešné, ale ako, a či sa vonkoncom pozviecha zo svojich všetkých vnútorných i vonkajších aspektov, či bude úplne normálne dievča, ako jej rovesníčky, tak to nechám na divákovi, aby sa o tom sám presvedčil na vlastnej koži ? Ja osobne to už teraz viem, že s postupne pribúdajúcou agresivitou a drzosťou, udalosti naberajú čoraz viac na obrátkach, keď trochu načrtnem, ako sa snímok vlastne skončí... ? Poslednou scénou bude tá z letiska, kedy sa Benni chystá do africkej Keňe, „kde jej svitá na nádej, ktorá umiera posledná” . Zopár slov k réžii Nory Fingscheidt a k hlavnému hereckému výkonu predstaviteľky Heleny Zengel. Minimálne tá prvá forma sa mi zdala - nekonzistentná, absolútne mi neprirástla k srdcu. Druhé uchopenie pred kamerou bolo o čosi priaznivejšie a pozoruhodnejšie, i keď to nie je žiadna veľká sláva ! PS: Nemec - Albrecht Abraham Schuch, sa snažil, ako mu sily stačili. PS2: Čakal som od Narušiteľa systému v podstate ešte o trochu viac, než sa mi filmovým spôsobom dostalo. (19.03.2020)

Devítiletá Benni zažila v útlém dětství trauma a od té doby se chová často nepříčetně. Vlastní matka ji příliš nechce a Benni se protlouká různými ústavy, psychiatrickými léčebnami a sociálními zařízeními. Ze všeho nejvíc touží po trvalém zázemí a někom, kdo by ji měl rád. Když dostane nového školního průvodce, který ji pozve na výukový pobyt do lesa, zdá se, že konečně našla někoho, komu na ní záleží. Jenže Micho má vlastní rodinu a čekají druhé dítě. (05.04.2020)

Osobne som si vopred myslel, že táto takmer desaťročná dievčinka je na tom o niečo horšie a budem svedkom neustáleho teroru z jej strany. Samozrejme som nečakal pointu v zmysle, že ide o satanovo dieťa, aj keď kto vie, jej skutočného otca sme nespoznali, ale uznajte, dávať plienky na ksicht malému decku, to dokáže možno vážne len pán pekiel. Tu sa treba zamyslieť aj nad názvom filmu a sledovať, ako sa k prípadu stavajú rôzne inštitúcie a jej zamestnanci. Nie sú to žiadni diabli, nebudeme tu rozdeľovať ľudí na dobrých a zlých, skôr sa budeme venovať samotnému systému, kde by možno stačili iba drobné zmeny a všetko by bolo zrazu priechodnejšie. (07.11.2019)

Hutné drama o desetileté holce s agresivními záchvaty vzteku, které se její vlastní matka bojí, a sociální zařízení si ji předávají jako Černého Petra. S přehledem nejukřičenější snímek roku, jenž obstojí i jako celovečerní reklama na antikoncepci, se skvělými herci a empatickým náhledem do starostí sociálních pracovníků, jejichž pocit bezvýchodnosti, ohrožení a neustálého teroru se zdařile přenáší i na diváky. Film exceluje v budování obav z dalšího hrdinčina záchvatu a nabízí řadu překvapivě mrazivých scén, ve své druhé polovině se však příliš dlouho motá v kruhu, mírně bezradný to trápení nějak uspokojivě ukončit. (29.06.2019)

Vskutku nekompromisní a nepříjemně hlasité drama o dítěti, které se kvůli traumatu z minulosti stává nebezpečným sobě i svému okolí, ovšem jak mu pomoci? Jsme svědky kolotoče výchovných opatření, z nichž se všechna míjejí účinkem a řešení je v nedohlednu. Děj dvouhodinového filmu tím pádem ale trochu uvázne na mrtvém bodě, kdy je nám předkládáno vždy pár minut naděje a poté zklamání, stále a stále dokola. Nora Fingscheidt chtěla u diváků vyvolat frustraci z bezvýchodnosti situace, ovšem něco takového by mi stačilo v devadesátiminutovém snímku. Tady jsem si po první hodině už říkal, že by to tak nějak mohlo pomalu končit. Nemluvě o tom, že docela zásadní informaci o tom, jaké trauma si malá Benni nese a hlavně kdo jí ho způsobil (popř. jakou roli v tom hrála její matka, jež je zásadní postavou filmu), se nedozvíme. A neodpustím si ještě malou jízlivou poznámku na konec - že by devítiletá dívka dokázala pokaždé s přehledem běžet rychleji než kterýkoliv z dospělých pronásledovatelů, to je tedy skoro fantasy. Stále mám ale za to, že je prospěšné tento snímek vidět. [KVIFF 2019] (29.06.2019)