Pohotovost

Dlouhá léta jeden z mých nejoblíbenějších seriálů z nemocničního prostředí (až do příchodu Grey's Anatomy :-)). Bohužel tvůrci nectili pravidlo, že v nejlepším se má přestat a hnali seriál dál k dalším a dalším dílům, které mě začaly nudit. Někdy kolem jedenácté sezóny jsem přestala seriál sledovat. Takže hvězdička dolů, bohužel. (15.07.2010)

Strašne veľa dielov, veľa príbehov, vystriedalo sa tam veľa rozmanitých vecí, ale mňa to aj tak nedostalo. V určitej dobe to chodilo takmer pravidelne na komerčných televíziách. Ja som na to, ale skrátka nevydržal pozerať. Ten dej a dialógy a celkové spracovanie mi nebolo po chuti, nevžil som sa do toho, neupútalo ma to, nemalo to pre mňa šmrnc. Niečo však ušlo, tak aspoň takto. (05.01.2012)

Musim sa priznas toto bol najhorsi horor co so kedy videl. Po casti kde na pohotovost priviezol otec syna s vesiakom zapichnutim v krku, ktory sa nedal vybrat a striekala z chlapca krv - som prestal tento hororovi serial pozerat. Moj takzvani pohar s tim co dokazem uniesiet pretiekol. Netvrdim, serial to bol vydareny, ale nie som na taketo sado-maso stavany. (28.11.2005)

Vtedy sme sa delili na dve skupiny. Na fanúšikov Nemocnice Chicago Hope a Pohotovosti. Ja som bol v tíme za Pohotovosť a nikdy som to neľutoval. Adrenalínová, kultová zvučka, skvele nakrútené príbehy, ktoré boli silné, inteligentné a strhujúce, to všetko z masívnej produkcie Stevena Spielberga a Michaela Crichtona (ktorých spolupráca zakaždým dopadla výborne najmä preto, že Spielberg bol jeidný v Hollywoode, kto si trúfol maniaka Crichtona ignorovať - JURSKÝ PARK 1 - 2, TWISTER). Vynikajúco, na jednotku, však dopadol i ukážkový, dokonalý, neuveriteľný kasting (Clooney, Wyle, Innes, Edwards, La Salle, Benrubi, Margulies). Ešte i dnes si pametám tie doby temných 90. rokov, hlboké, sparné, letné noci a do nich sa ozvali prvé sekundy bombastického intra a už ma mali. (22.12.2004)

Lidské příběhy, to je to, o co tu kráčí. Je až neuvěřitelné, kolik postav dostalo svůj prostor, aniž byste měli pocit, že jsou ostatní ochuzené (i když několik zajímavých charakterů nemělo příležitost se plně projevit, nebylo jich ale mnoho). Mrzí mě, že Julianna Margulies se rozhodla seriál opustit (přestože jí bylo nabídnuto 27 milionů dolarů, raději dala přednost divadlu - je vidět, že někteří lidé hrají pro radost a ne pro peníze), na druhou stranu mě těší, že si stála za svým názorem, když autoři chtěli, aby se její postava vrchní sestra Hathawayová stala lékařkou. Julianna byla proti z důvodu toho, že její charakter je se svým postem spokojený. Ale zpět do obecnější roviny. Pravdou je, že některé díly byly natolik emocionálně plné (aniž by sklouzávaly k patosu a sentimentu), že ve mě zanechaly stopy ještě dlouho po skončení titulků (například díl The Long Way Around, ve kterém se objevil i Ewan McGregor). Netvrdím, že některé situace nebyly absurdní a těžko uvěřitelné, ale také je faktem, že většina postav byla napsána tak lidsky a nestrojeně, že díky tomu mízí veškeré výtky, které bychom mohli mít. (22.06.2006)